fc

Andy Biersack

cruelty is a language to o — and i’m fluent.

Ten chlad v jeho modrých očích, který má, je prostě nezapomenutelný. Jako ostré říznutí a nebo pronikavé bodnutí přímo do duše. Když na něj někdo pohlédne, mohl by tvrdit, že je na něm něco zvláštního a možná tajemného. Snad ty ostré rysy, černé vlasy a bledá tvář. Ten samolibý, ale přesto chladný výraz někoho, kdo umí být dost nepředvídatelný. Kdo tvrdí, že ho Basgiath změnil k lepšímu, tak lže. Aeron si stojí za tím, že válečná akademie vytáhne z člověka jenom to nejhorší, protože kdokoli kdo přejde lávku, začne v Basgiathu bojovat o svůj holý život. A co je silnějšího, než touha přežít? Hodně rychle pochopil, že pokud nezaujme určitý postoj a neutvoří si před ostatními reputaci, stane se v jejich očích slabým článkem, který je třeba odstranit. Zaujal pozici toho, kdo udeří první - říkejte si tomu třeba pozice škorpiona, když to pomůže. Veškeré emoce a pocity, co byly na obtíž, schoval. Vždycky šlo hlavně o nepředvídatelné chování. Jednou byl prudký, pak klidný a pak zase plný zloby a vzteku. Většinu života neměl žádnou disciplínu a trpěl psychickou nevyrovnaností, která dostala určitý tvar až na akademii, kde se s ní naučil dobře pracovat. Přesto ale akademie nedokázala změnit jeho podstatu, které se - dle ostatních - nedá tak úplně věřit. On sám by nejspíš nebyl takovou hrozbou, ale s drakem, který za ním stojí? Všechno s tím jeho postojem škorpiona najednou dává smysl.

​

Jeho mysl je analytická a často plánuje dopředu, sleduje situace a lidi kolem sebe s neobyčejnou pozorností. Dokáže být chladný a rezervovaný, jeho vnitřní svět je hluboký a složitý, ale málokdy ho odhaluje. Má jasné sklony k manipulaci a lstivosti, protože ví, jak využít slabosti druhých k dosažení svých cílů, a často přemýšlí strategicky, než učiní krok. Má odhodlanou cílevědomou povahu. Hrdou, těžko poddajnou s kapkou perverznosti a zvrácenosti, která je s jistotou spojená s jeho drakem. Stejně tak krutost - duševní i fyzické. Dokáže někoho trápit a týrat v obou směrech. Umí být v některých chvílích falešný,  tvrdohlavý a naprosto bezohledný. Stejně tak jedovatý a doslova radioaktivní pro kohokoliv, kdo by se k němu chtěl přiblížit víc, než je přípustné. Když se do něj nějaká zamiluje, je zákonitě dané, že bude trpět. Když chce něčeho dosáhnout, umí bravurně předstírat i milé, vstřícné a přátelské vystupování. Proto je pro něj snadné si vybírat submisivní jedince, manipulovat s nimi a psychicky je týrat. Celý život nebyl ten typ, co se váže. Nerad odhaluje svoje slabiny a nebo pravé pocity. Je chladný a tento chlad se projevuje nejen v jeho přístupu k lidem, ale i ve schopnosti skrývat své skutečné emoce – málokdo dokáže odhadnout, co opravdu cítí, a to mu dává značnou moc nad okolím.

​

Jeho chování může být toxické, protože dokáže manipulovat, využívat slabosti druhých a plánovat své kroky tak, aby získal výhodu. Umí být falešný, lstivý a někdy i krutý, pokud mu okolnosti umožní prosadit svou vůli. Lidé v jeho blízkosti často cítí jeho intenzitu a kontrolující energii – přitahuje i odpuzuje zároveň. Navzdory chladnokrevnosti není jeho povaha sterilní – má hluboké emoce, ale málokdy je projeví přímo. Jeho toxické rysy zkrátka převažují, protože ať už chcete nebo ne, je prostý víc zlý, než dobrý. Dokáže být nebezpečný, když ho někdo zpochybní nebo ohrozí jeho plány. A v momentě, kdy ho chce někdo dostat pod kontrolu, stáhne se a nastavuje svou skutečnou zlou tvář. 

​

Není úplně spoleh v tom, co říká. Nepopsal by se vyloženě jako kompletní lhář, ale od někoho, kdo se za ta léta na Basgiathu projevoval jako někdo, kdo zabíjí pro zábavu, nemůžete čekat, že bude ve všem zcela upřímný, že si s nikým už nebude nijak hrát a že víte, co od něj čekat. Oranžový drak si ho nevybral bezdůvodně. Někdy zapomíná i na filtr a jeho slova dokážou bodat podobně, jako ocas jeho draka. Nepříjemně a jedovatě. Není to férový hráč, který by hrál podle pravidel. Rád je obchází, když se nikdo nedívá. Je dost zákeřný, podlý a drzý. Mladý muž s tendencemi být dravý, divoký a drsný. Rozhodně ho nepovažujte za přítele - Aeron nemá přátele. Sice k pár lidem chová důvěru, ale nepovažuje je za své přátele a nikdy nikomu nezadal pocit, že on je něčí přítel. Dávno pochopil, že přátelství je něco vzácného a že lidi, které kdysi považoval za přátele, jsou schopni naprostých ohavností. To až po absolvování akademie a jeho přechodu na základnu Chakir, byl schopný si k některým lidem vypěstovat něco, čemu se dá říkat symbióza náklonnosti - lidi, které toleruje a které má svým způsobem rád. 

​

Když se však utrhne ze řetězu, jeho temná stránka se projeví plnou silou. Dokáže být bezohledný, nemilosrdný a nevyzpytatelný. V takových chvílích se jeho krutost a perverzní inteligence propojují: jedná rychle, přesně a bez slitování. Je schopný psychologických her, manipulací a záměrného ničení těch, kdo mu stojí v cestě. Jeho hněv je chladný, neúprosný a hluboce cílený – člověk, který se dostane do jeho „teritoria“, může cítit jeho sílu i fyzicky, skrz jeho silové pole. Je extrémně žárlivý a majetnický, zvlášť v poslední době, když si konečně přiznal, že jen jedna žena v jeho životě má smysl a že nad ním má určitou formu kontroly. Vůči ní projevuje další část jeho skutečné podstaty - silný ochranitelský pud. Není na světě jen proto, aby ničil, terorizoval a lámal. Je tady i proto, aby chránil. Tenhle pud projevuje ale jen vůči opravdovému málu lidí. Pro ně se dokáže změnit z predátora na strážce. Pro své blízké je neochvějný a připravený obětovat cokoli. Tato schopnost ochránit a postavit se za druhé vyvažuje jeho temné sklony – ukazuje, že jeho chlad a intenzita nejsou jen destruktivní, ale že jsou také projevem síly a loajality.

​

Jeho toxické chování často pramení z nedůvěry, z pocitu, že svět je nepřátelský, a proto raději jedná dřív, než by mohl být zraněn. Překvapivě má také schopnost trpělivé empatie – dokáže pochopit slabosti a bolesti druhých, ale využívá je stejně dobře k manipulaci i k ochraně. Přesto jsou stále věci, kterým ještě nerozumí a kterým se dlouhodobě bránil. Aeron je směs arogantní chladnokrevnosti, která z něj odkapává v doušcích jedu, co polyká každý, kdo se k němu přiblíží a rozhodne s ním zůstat. Buď ho milují, nebo nenávidí. Nic mezitím. Je chodící destrukce - zuřivý a ničivý instinkt rozdrtit všechno, co se mu postaví do cesty, když není po jeho. A pak je v něm to něco jemného a skrytého, co dovolil vidět jen jediné osobě na tomhle zatraceném světě. 

the stranger in the strange house

Byl neplánované dítě Hectora Riverse, městského správce Valensie, v provincii Morraine. a jeho milenky Victorie, jenž byla pouhou společnicí za peníze. Victoria při porodu dítěte zemřela a Hector vzal novorozence k sobě domů. Byl to vytoužený syn, když jeho skutečná manželka Cressia, porodila čtyři dcery. Když správce přinesl dítě domů a dal mu dokonce jméno s tím, že z něj udělá i skutečného Riverse, tak Cressia tento jeho čin razantně odmítala. To dítě vzešlo z lůna děvky, se kterou její manžel trávil čas víc, než s ní doma a ona se nemohla smířit s tím, že s nimi ten chlapec bude žít. Už od prvního momentu Aerona nesnášela a brala ho jako škodnou, které se bude chtít jednou zbavit. 

​

Zbytek rodiny to nějaký čas považoval za skandál, jiní to neřešili. Například jeho babička Isadora, která samozřejmě nebyla nadšená z toho, že dítě bylo nemanželské, ale našla si k němu cestu. A nikdy neměla ráda Cressiu, tudíž mít ráda Aerona, byla pomsta vůči ní. Jeho starší poloviční sestry ho měly naopak rády, ale čím víc rostly, tím víc a úspěšněji je jejich matka dokázala zmanipulovat a obrátit proti malému Aeronovi. Chlapci byly dva roky, když Cressia znovu otěhotněla a za sedm měsíců předčasně porodila další dceru. Ta ale zemřela pár hodin po porodu a manželka správce tak ještě víc zahořkla. Aeron vyrůstal v obklopení starších sester, které se od něj časem odvrátily; ve spárech Cressie která ho nenáviděla a v objetí otce a babičky, kteří ho měli nejspíš jako jediní rádi. To, že je na hradě cizincem, mu došlo už v brzkém věku, protože Cressia před ním rozhodně netajila, že není jeho matkou a ani mu nezatajovala jeho skutečný původ - Že je jen pouhým bastardem. A to i přesto, že ho Hector přijal za svého a Aeron měl jeho jméno. 

​

black sheeps

​

Otec mu často říkal, že má oči po matce, ale Aeron jí nikdy nepoznal a ani nevěděl, jak vypadala. Nebyla žádná kresba a nebo malebný obraz toho, jakou měla tvář - alespoň otec to tak tvrdil. Mohl věřit jen otcovým slovům o tom, že má po ní modré oči a havraní vlasy. Rysy po tváři měl ale po otci a Hectorova sestra vždy říkala, že Aeron jako kdyby mu z oka vypadl. O jeho pravém původu se víceméně vědělo po celém městě, ale nějakou váhu tomu přikládala spíše jen bohatá měšťanská vrstva, jenž nad ním potají ohrnovala nos. Hectora Riverse všichni totiž respektovali a nechtěli ho poštvat proti sobě. Ve vlastním zájmu tak o Aeronově pochybném původu mluvili jen, když mohli. Navíc sami neměli čistá svědomí a spousta z nich měla také levobočky, které však neukazovali tak okatě, jako Hector. 

​

Aeron si mezi takovými našel přátele, nebo spíše rádoby přátele. Byli jako nějaké černé ovce, odepsanci a někdo, kdo se na ně kouká skrze prsty. Někteří u svých bohatých otců pomáhali v kuchyni, ve stájích a nebo byli prostředníky skrze zprávy, obchody a další sítě ve Valensii. Aeron se mezi nimi cítil doma víc, než na otcově hradě, ale kdyby věděl, kam jeho přátelství s těmito lidmi povede, nikdy by se s nimi bavit nezačal. Jenže pocit osamění a nepochopení byl silnější a ve dvanácti letech toužil mít přátele, jenž ho chápou a u kterých může říci, že jsou na stejné lodi. Jenže čím byli starší, tím horšími se stávali. Starší kazili ty mladší a Aeron s partou trávil víc času, než doma. Kradli, prali se, ničili cizí majetek, vloupávali se kam neměli, šikanovali jiné a všemožné výstřelky náctiletých kluků a dívek, kterým chyběla pořádná výchova a disciplína. Aeron se tak kvůli tomu na nějakou dobu odcizil i od svých bratranců a sestřenic. Ne že by s nimi někdy měl nějaké lepší vztahy. Spíše neutrální, které se po tomhle staly negativní.

​

Ve čtrnácti nebyl dost rychlý a poprvé ho místní stráž zatkla. Otec si pro něj musel přijet a zaplatit újmu, kterou způsobil. Následovala od otce prvotní facka a dlouhodobé kázání, kterému Cressia a sestry přihlížely s výsměšnými úšklebky na tvářích. „Od bastarda nemůžeš čekat nic dobrého, drahý manželi." Pronesla Cressia. „Má špatnou krev." Dodala. Aeron se k ní vztekle rozešel, ale otec ho chytil za paži a stáhl k sobě. „Má mou krev, Cressio." Opravil ji Hector. „A podle toho se taky začne chovat." Pohlédl synovi do očí. Aeron se zamračil a věděl, že nechce být podle něčích představ.  Na několik týdnů dostal zákaz se stýkat se svými přáteli, musel trávit čas s babičkou, která do něj tlačila etiketu a strávil s ní celé léto na jejím velkém sídle na okraji města. Odloučení od jeho původních přátel ale nevydrželo věčně. V té době si nechal udělat své první tetování - rohatého démona na pravé straně krku. A pak přicházela další tetování a i další problémy. Až dokud ho Hector v roce 592 neposlal do Madory za studiem. 

​

V Madoře zůstal dlouhé čtyři roky. Vrátil se na počátku léta 596, když mu bylo osmnáct. V Madoře byl odříznutý od svých přátel a jeho zdivočelá povaha se za tu dobu utlumila, ale nezměnila. Problémy dělal i v Madoře, ale čím starší byl, tím víc se naučil jak některé věci dělat, aby z toho neměl problémy. Všechno bylo o praxi a kontaktech. A samozřejmě o vystavění vlastních hranic, za které nehodlal jít. Sám si totiž vyzkoušel jaké je to být zbitý a šikanovaný. Dostat vlastní medicínu mu otevřelo oči. Čtyři roky jsou však dost dlouhá doba a nezměnil se jen on. I jeho přátelé, kteří ve Valensii ještě zůstali. 

​

the scream. the blo od. the empty eyes. death

​

Když se koncem léta 596 ve Valensii pořádaly známé koňské trhy, přehlídky a také závody, tak mu otec nařídil, aby doprovodil svou starší sestru na trh. Calina byla ze sester nejstarší a také byla vůči Aeronovi nejvíc nepřátelská. Celou cestu na něj nepromluvila, i když se s ní dvakrát snažil prohodit pár slov. Nakonec tedy mlčel a šli dál. Jedna z ulic byla kvůli přehlídce uzavřená a tak museli jít uličkou, které se říkalo Krysí. Tam Aeron s Calinou narazili na Aeronovy staré přátele. Byla to trojice podobně starých mladíků, kteří tam mezi bordelem a dalšími odpadky, cosi popíjeli a pokuřovali. Aeron chytil Calinu za loket s tím, že se vrátí, ale trojice si jich brzy všimla a na Aerona zavolali. ​Celá situace vypadala zpočátku přátelsky, ale jen zpočátku. Alon, jeden z trojice, si začal Calinu okatě prohlížet. A pak začali kroužit kolem nich, mít hloupé připomínky a narážky. Druhý z nich - Gerold, do Caliny strčil, až se ocitla v kroužku. Aeron pořád stál na místě a sledoval ty tři. Pak mírně strčili i do něj, než ho Alon vzal kolem ramen. „Co kdyby sis šel zakouřit támhle za roh a nechal nás tu chvilku s touhle kočičkou o samotě?" Zeptal se a pak Aerona pustil. Potetovaný mladík sledoval, jak po Calině chmatají rukama, plácají jí po zadku, sahají ji na vlasy, paže a ramena. Calina Gerolda udeřila a pak se rozešla pryč, ale Alon jí chytil a strhnul na zem. 

​

„To by stačilo! Nechte ji!" Okřikl je Aeron. Bojoval sám se sebou. Byli to jeho přátelé, kteří se chovali nepřípustně a Calina byla jeho poloviční sestra, která se k němu chovala odporně od chvíle, co si pamatuje. Alon se po Aeronovi ohlédl a zasmál se. „Ale no tak. Jen si s ní na chvíli pohrajeme. Můžeš se dívat, jestli chceš." Jazykem si přejel po rtech. Calina začala křičet, ale Gerald jí zacpal pusu, Alon jí chytil nohy a ten třetí ruce. Aeron byl jako v transu. Slyšel tlumený křik, chechtání, párání látky a jak Alon roztahuje Calině nohy. A pak to přišlo. Kompletní zatmění mysli, které u sebe vůbec neznal. Vzal kus dřeva opřený o zeď, rozmáchl se a praštil Alona po hlavě takovou silou, až se kus dřeva odštípl. Ten Aeron okamžitě sebral a začal s ním Alona bodat do hrudi, do obličeje i do krku. Křik, krev, prázdné oči a smrt. To bylo to jediné, co dokázal vnímat, když ho přestal bodat ostrým dřevěným úlomkem.

​

Calina odmítla u soudního procesu svědčit a odmítala jakoukoli účast na místě, kde se ta hrozivá věc stala. Aeron byl zatčen a zbylí dva tvrdili, že zavraždil jejich přítele. Díky tomu, že Calina odmítala podat výpověď a přiklonit se na Aeronovu stranu, bylo jeho tvrzení proti tvrzení těch dvou. Strážcům pořádku i u soudního řízení řekl, že se pokusili znásilnit jeho sestru, ale ti dva tvrdili, že to nebyla pravda. Soud trval skoro čtyři měsíce, než se dopracoval k verdiktu a to jen díky Hectorovi, jenž zatahal za nitky. Soud chtěl Aerona odsoudit do vězení, ale nakonec rozsudkem bylo, že se připojí do kvadrantu jezdců v Basgiathské válečné akademii. Dva roky ale strávil ve vězení se zvýšenou ostrahou, než ho propustili kvůli vykonání zkoušek, které nakonec zvládl a pak se mohl přihlásit k odvodům a zapsat. K akademii přijel s otcem a babičkou, kteří se tam s ním rozloučili.

​

you are mine now, you piece of shit

​

Sám sebe nikdy neviděl jako člena nějakého kvadrantu. Přesto byl nucen se zapsat, vyjít schody a přejít lávku. Tu přešel zejména díky tomu, že z ní strhl jiného kluka, který zdržoval a zamrzl na místě. Aeron byl plný vzteku a tak do chlapce strčil a sledoval, jak padá z lávky. Pokud měl Aerona Basgiath srovnat, tak udělal přesný opak. Probudil v něm to nejhorší. Potřeba přežít za každou cenu, byla silnější než cokoliv, co kdy cítil. Byl plný zloby a nenávisti za to, že byl nespravedlivě odsouzen. Zachránil tu mrchu, i když si to vůbec nezasloužila a jak skončil? Na akademii se hodně rychle stal hladovým po tom, aby se zbavoval všech, kteří za to nestáli. Když dostal šanci, tak se zbavil nějakého slabšího článku. Nebyl sice samý sval, ale měl svou rychlost a hbitost, jenž mu byly k užitku. 

​

Gauntlet chtěl původně zvládnout jako jeden z nejlepších, ale štěstí mu nepřálo a měl naprosto průměrný čas. Nezdravé sebevědomí se nalomilo v momentě prezentace, kde čelil drakům v bezprostřední blízkosti. I když si věřil, tak dělal to, co ho učili. Přistupoval k drakům tak jak měl a netroufal si chovat se tak, že by to mohlo nějakého draka urazit. Nedokázal po prezentaci určit, zda si ho nějaký drak vybral, ale to se měl dozvědět až na Rozřazení, kde draka hledal poměrně dost dlouho. Žádný se neozýval a on bloudil na poli, v lese a kolem potoka jako blázen. Taky se občas skrýval a nebo utíkal před někým, kdo ho chtěl zabít. Byl tam pro draka, nehodlal se zdržovat rvačkami. 

​

Na dračí bestii narazil, když už se postupně stmívalo. Zakopl o něčí mrtvolu a když se zvedl, tak ho vzápětí podkosil dračí ocas. Vyrazil si dech, jak spadl na tvrdou zem. „To je moje mrtvola, najdi si svojí ty nechutný kříženče holých myší!" Vrčel drak v jeho hlavě, což dokázal vnímat až po chvíli a až když mu přestalo pískat v uších. Aeron se zvedl na lokty a podíval se na velkého oranžového draka, který na něj mířil svůj škorpioní ocas s jedovatými ostny. „Já.. tě slyším v hlavě.." Řekl Aeron a nechápavě nad tím zavrtěl hlavou. „Slyšíš, protože jsem si tě vybral. Možná." Zachechtal se v mysli drak. „Zkus na mě vylézt, pokud si troufneš. Když to dokážeš, tak si tě nechám a učiním tě svým, sráči. Tak to vy lidi říkáte? Sráč?" Kdyby měl drak nějaké obočí, nejspíš by jej zvedl až někam do nebes. 

​

no guts, no glory, no legend, no story

​

Na letová pole dorazil s drakem jako jeden z posledních. Když slezl, měl do krve rozedřená stehna, vykloubené rameno, natržený kolenní sval a možná i lehký otřes mozku, když se během letu a jednoho manévru, praštil čelem o tvrdou kůži draka. Celý zničený dokulhal k zápisu a řekl své i drakovo jméno. A jen co se ohlédl, tak Carnax chňapl čelistmi po jednom menším zeleném. Chytil ho za krk a strhl k zemi. „Hlídej si svou jezdkyni Galeos! Blbě na mě čuměla!" Vrčel v duchu. Zelená dračice Galeos na Carnaxe zasyčela a ukázala mu svůj mečovitý ocas, aby ho postrašila. Pak se ale stáhla a jen na Carnaxe syčela. 

​

Létání, manévrování a objevování signetu nebylo nic jednoduchého. Ani se bránit proti všem, kteří se odvážili o pokus jej zabít s myšlenkou, že získají jeho draka. Během válečných her Carnax s Aeronem nakonec dračici Galeos i s její jezdkyní zabili. Začali být dost nepříjemným a nesympatickým duem, které mělo v oblibě snad jen druhé křídlo ve kterém Aeron byl a sloužil mu. Ve druhé ročníku se mu začalo dařit lépe se sžít se svým signetem, který od Carnaxe získal. Než ho ale dokázal dostat lépe pod kontrolu, tak s ním nadělal víc škody, než užitku. Nemluvě o porušení kodexu a začal se scházet s jednou dívkou ze stejného ročníku. Začal si na ní dělat nároky a když zjistil, že se tahá s jiným, tak se on i Carnax přestali ovládat. Carnax na Aerona převedl víc magie než měl a Aerona to málem zabilo. A tu dívku to zabilo ultimátně. Silovým polem ji roztrhal zevnitř přímo ve společenské místnosti, kde se hádali. Brzy se to rozkřiklo, ale ve stejné době se sám neúmyslně upálil jeden kluk, na nějž drak přenesl signet pyrokineze. A nechtěně zapálil jednu kadetku, která skončila s vážnými popáleninami. I u něj to tedy brali jako nehodu.

​

Během roku 599, byl společně s dalšíma sekundánama, povolán na pomoc, když gryfí letci podnikali nálety na navarrské hranice a základny. Aeron a Carnax posloužili jen u osmi z nich. Při tom čtvrtém trefil nějaký gryfí letec kuší Aerona do ramene a se zraněním nemohl plně používat to, co se naučil se signetem. Až když ho uzdravili a potrénoval svůj signet, tak odletěl se svou letkou do Chakiru, kde se Carnax nechal dost unést. Tok energie a síla, kterou Aeronovi propůjčil skrz signet, je málem zabila oba. Roztrhat tři gryfy zevnitř stálo Aerona tolik úsilí, že se probral až za tři dny na ošetřovně na chakirské základně. Až po návratu do Basgiathu, vstupu do tercie a smrti velitele perutě v bitvě o Samarskou základnu, mu bylo navrženo, že by se novým velitelem perutě drápu mohl stát on. 

​

toxic? he’s more than that. he’s radioactive —

twisting reality around himself until nothing pure can survive near him

​

Jako velitel perutě měl hned jistá privilegia, nahlíželo se na něj o něco lépe a s lépe zvladatelným signetem se stal méně postradatelným kadetem na Basgiathu. A taky obávaným. Děs spíš ale naháněla jeho povaha, než signet. Ten, kdo ho znal věděl, že se mu úplně nedá věřit a to že měl na bundě nášivku Druhého křídla mluvilo za vše. Velmi rád a otevřeně podporoval konflikty s Čtvrtým křídlem, brutálně zabíjel, vraždil, mrzačil, týral a šikanoval mladší kadety a to i dokonce z vlastního křídla či dokonce v letkách své perutě. Byl známý tím, že se vyžíval v násilí, brutalitách, ale přesto si nikdo nebyl jistý co má vlastně v danou chvíli za lubem. Vždycky byl nestálý, respektoval jen určité autority a i ty měly občas problém ho udržet na uzdě. Jakmile Aeron ucítil krev, šel po ní jako vlk po kořisti. 

​

Lámal kosti i srdce. Nikdy nebyl ten typ, co by se s někým usadil. Na skutečné vztahy ho nikdy neužilo, protože na to má až příliš toxickou osobnost. Rád vlastní, ale je nerad vlastněn. Rád manipuluje, ale nerad manipulován. Je si vědom toho, že ho jistá osoba nejspíš miluje a on toho rád zneužívá ve svůj prospěch. Je jako radioaktivní bomba, která někomu spadne a zničí mu kompletně celý život i myšlení. Nakazí duši, vleze pod kůži a strašně těžko se dostává ven.

​

Poněkud nečekaný zvrat v jeho životě nastal, když se Carnax těsně před jeho posledními Válečnými hrami, rozhodl prozradit, že se rozhodl propojit s červenou dračicí jezdkyně ze čtvrtého křídla. Aeron z toho nebyl vůbec nadšený, vlastně ho to naprosto rozzuřilo. To spojení ale nebylo takové, jak si Aeron myslel a vlastně mu nikdy kompletně neporozuměl, dokud mu to Carnax na začátku srpna 601 nevysvětlil. Aerona by nikdy nenapadlo, že i draci mohou mít nějakou 'randící' fázi, před kompletním propojením, ze kterého jeho oranžový škorpiocasý nakonec vycouval a to pouto, kterou s červenou dýkoocasou měl, bylo přerušeno. Krátce před útokem na Chakirskou základnu na konci července stejného roku, při kterém byl Carnax zraněn, včetně jeho jezdce. Útok přežil, rozhodně neměl důvod umírat.