Artem Gordan

artem gordan

18.3. 578, Calldyr City, Navarra

3. křídlo, peruť ocasu, velitel 2. letky

signet

Regenerace

Josha Stradowski

in a thousand agonies and hundreds of pains, i stil l stand.

Když se řekne jeho jméno, tak s největší pravděpodobností každý ví, o koho se jedná. Jedno z mnoha dětí generála Gordana - generála všech ozbrojených sil Navarry. Druhého nejmocnějšího muže na Kontinentu, který má tolik medailí, že když kráčí, tak si cinkají vlastní melodii. Muž, kterého každý respektuje, většina se ho bojí a ti kteří se ho nebojí, brzy budou. A pak je tady Artem. Vzhledově je mu podobný, ale k otcově krutosti a chladnokrevnosti má daleko, přestože tak dokáže působit. Je to však ale jen maska pro ostatní. Jeho obranný mechanismus, který mu pomáhal přežít mezi všemi těmi zbraněmi s lidskými tvářemi. Možná ale tu masku lhostejného a odměřeného vojáka nosí už příliš dlouho a začíná mu přirůstat k jeho podstatě. Tak nějak věří, že je to jediný způsob, jak na místě jako je Basgiath, přežít. Být nekompromisní, silný a neustále v pozoru. Hlídat si vlastní záda, na kterých má díky svému jménu neustále terč. Být synem slavného otce mu zatím nikdy nepřineslo nic dobrého. Považuje to spíše za prokletí.

Kvůli slavnému jménu, je na něj vyvíjen neustálý tlak. Téměř každý den je mu připomínáno kým je a kým by se měl stát. Že by měl být jako jeho otec. Už je vlastně chorý z toho, jak mu skoro každý říká, co by měl dělat, kdo by měl být a co by už měl ve svém věku a ročníku zvládat. A pak jsou tu tací, co mu velmi rádi dávají najevo, že nikdy jako otec nebude. Svým způsobem je to pro něj úleva, ale zároveň silný kopanec do břicha. Být považován za zklamání taky není něco, co by se mu líbilo a s čím by byl smířený. Vnitřně tedy dost bojuje s tím kdo je a kým by měl být. Vlastně ještě vůbec netuší, kdo doopravdy je, protože celá jeho existence byla od narození založená na tom, že je "syn generála Gordana." nebo "patříš k vážené pokrevní linii dračích jezdců." Málokdo ho považuje za samostatnou jednotku, za Artema. Míchá se v něm tedy potřeba se neustále zlepšovat a něco dokazovat jak sám sobě, tak i okolí a pak je v něm jeho přidušené skutečné já, které jen roztáhnout pomyslná křídla, být svobodný a najít vlastní identitu.

Je dost pracovitý a praktický. Ale nad některými věcmi už příliš nepřemýšlí a dokáže jednat v naprostém afektu. Problémy s kázní a se vztekem začal mít až právě v kvadrantu, protože tam šlo o holé přežití. Otec ho sice připravoval, ale výcvik v pohodlí doma nebyla jako skutečnost. A jakmile se propojil se svou dračicí, začala na něj přenášet nějaké své vlastnosti. A jiné se u něj znásobily. Zejména sebevědomí a arogance, kterou už dokázal převzít pod svou kontrolu, ale i tak se u něj občas ještě projeví. Stejně jako onen zmíněný afekt v podobě vzteku. Díky svému signetu má ovlivněný práh bolesti. Bolest sice cítí, ale nedokáže ho zastavit. A když ho ovládne zlost, tak je schopen někomu rozmlátit hlavu na úplnou kaši, nevnímajíc své vlastně zlomené prsty či klouby, které se v každičkém momentu regenerují nazpět. V takovém okamžiku vidí jednoduše temno a vnímá jenom oponenta. Do tohoto momentu se dostal pouze jednou v životě a to v primě. Někdy se ale k tomuto typu vzteku přiblíží dost blízko.

Druhý ročník v něm dokázal zlomit poměrně dost věcí a on neví, jak je v sobě napravit. Občas se z jeho očí vytrácí lidskost a nějaká lítost nad mrtvými už je dávno pryč. Stejně tak výčitky svědomí. V téhle hře mezi dravci buď zvítězí a nebo zemře, nic mezitím. Učinili z něj zbraň a nikdo nemůže očekávat, že by snad nalezl klid. V hlavě má spíš chaos a bordel, který nad ním občas přebere kontrolu. Chaos jménem Daragh, která tohoto jeho problému s psychickou nevyrovnaností zneužívá.

Artemův největší strach je, že se jednoho dne změní v krutého a zlého muže, jakým je jeho otec. Tenhle strach tak v něm neustále udržuje jistou formu lidskosti, něhy a dobroty. Dokáže to ale projevovat pouze před těmi, kterým věří a u kterých ví, že toho nezneužijí. V opačném případě je spíš odměřený. Úsměvy a smích od něj čekejte jen v klidných situacích a spíše ve společnosti jeho letky, kteří jsou mu v kvadrantu nejblíž. Dokonce bližší, než jeho vlastní bratr. K němu chová částečnou zášť a jejich rivalita není žádným tajemstvím. Sám o sobě nemá Artem rád lhaní a lháře obecně, ale když je nějaká lež pro dobrou věc, tak mu to nedělá problém. Spíš než lži, neříká úplnou pravdu a věci zatajuje. Má taky problém se k věcem, které zahrnují city a emoce, stavět čelem. Spíše od toho utíká, protože ničemu z toho příliš nerozumí.

Artem je rozhodně ze všech synů generála ten nejméně krutý, když nepočítáme ty nejmenší, jenž vyrůstají v Calldyru. Není ten, co vy zbytečně vyvolával konflikty a úmyslně se pak vyžíval v násilí. Dokud si uvědomuje co dělá, tak se nikdy nesníží k tomu, aby někoho mučil a záměrně mu ubližoval za účelem vlastního potěšení a nebo sladkého pocitu něčí destrukce. Ale když ztratí kontrolu? To nejhorší z něj se dostává napovrch.

born into the war house

Otce si nikdo nevybírá a ten kdo generála Harrena Gordana nezná osobně, by chtěl být na Artemově místě za každou cenu. Jaké to asi je být spřízněný s někým tak mocným, slavným a silným? S někým, kdo dokáže předvídat blízkou budoucnost, létá na modrém drakovi krutějším než smrt a vládne všem ozbrojeným silám Navarry. Tak jako by si někdo přál být na Artemově místě, tak Artem by si přál být kdekoli jinde, jen ne u Gordanových doma. A že tam bylo víc dětí, než je běžné. Harren Gordan byl před vstupem do kvadrantu velmi promiskuitní muž. Ještě před nástupem měl dohromady čtyři děti se třemi různými ženami. To poslední se narodilo půl roku před tím, než přešel lávku.

Artemův příběh začíná až delší dobu po Harrenově promoci na válečné akademii. Poměrně krátce na to se oženil s Arianou Warrenovou, která patřila k noblesním šlechticům, jenž pomáhali držet novou vládu a Navarru po tom, co se k moci dostal nový král. Artem se narodil jako desáté dítě. Ještě před ním se narodil jeho bratr a společně byly jedinými dvěma dětmi vzešlý ze skutečného manželství. Ty čtyři zbylé děti si sice Harren osvojil, ale vždycky byli známí jako levobočkové. Matka dvojčat zemřela při porodu a zbylé matky svoje děti nechaly v sirotčincích hned, co se narodili, kdy v rodné listině uvedly jméno otce, jímž nebyl nikdo jiný, než důstojník Gordan.

Všichni bojovali o otcovu pozornost, když měl propustku na to být s nimi doma. A každý si chtěl pohladit jeho modrého draka a nebo se na něm proletět. K jejich smůle to ale nešlo. Harren těm nejstarším zaplatil učitele šermu a sebeobrany. Měl jasnou vidinu toho, že budou pokračovatelé jeho pokrevní linie, co by dračích jezdců. U Calldyrské veřejnosti, zejména u žen, nebyl zase tak oblíbený, jak se na první pohled mohlo zdát. Jednou přiletěl a když se zase vrátil, čekalo na něj doma nové dítě. V roce 580 do jejich rodiny přibyl malý uzlíček v podobě Artemovy sestry. Narodila se s mateřským znaménkem na pravém rameni, které se podobalo drakovi.

you must be ready to kil l everyone

Když bylo Artemovi deset, tak jeho nejstaršímu nemanželskému bratru, bylo již osmnáct. Otec na něj vyvíjel neuvěřitelný tlak, stejně tak na jeho sedmnáctiletou dceru i šestnáctiletá dvojčata. Připravoval je na válečnou akademii a na kvadrant jezdců. Zároveň společensky i vojensky stoupal výš a výš. Lidé zapomněli na nějaké jeho chyby a uctívali ho jako božského hrdinu. V roce 588 p.s. už byl velitelem Sumertonské základny, rok na to byl povýšen až na generála všech ozbrojených sil Navarry. Dokázal se svým signetem zvítězit ve všech bitvách s Poromielem, jenž se mezi roky 589 a 590 odehrály. Díky skvělé strategii a vidění blízké budoucnosti, dokázal ušetřit mnoho vojenských životů a způsobil nepříteli fatální ztráty.

Artemovi bylo dvanáct a jeho nejstarší bratr se otcovu přání vzepřel a nastoupil k pěchotě. Už tehdy se mladíkův život rapidně změnil a otcův hněv skrze nejstaršího syna, si vybíjel na jeho ostatních dětech, které tak trpěly na nelidské podmínky v dobách tvrdých tréninků. Jejich otci bylo jedno, že jim láme kosti, způsobuje jim otřesy mozku a že je psychicky i fyzicky týrá. S jeho povýšením už zůstával v hlavním městě a mohl se dětem věnovat sám. Smrt jeho manželky Ariany v létě 589, to akorát jen zpečetila a už nebyl doslova nikdo, kdo by ho v jeho ambicích zastavil. V roce 591 se Artemova nejstarší sestra přidala k jezdcům a rok na to lávku přešla i dvojčata. A Harren se znovu oženil.

Dospívání nebylo pro Artema zrovna lehké. Jeho o rok starší bratr se mu vzdaloval čím dál víc a Artem na něm viděl, že se za každou cenu snaží být jako otec. I Artem chtěl, aby by na něj byl táta pyšný, ale bratr zacházel už do extrému. Ve čtrnácti si oholil hlavu a během dalšího půl roku nabral poměrně hodně svalové hmoty a při "výzvách" dokonce jejich mladší sestře ošklivě zlomil ruku. Artem tehdy zasáhl, vběhl na černou žíněnku a do bratra strčil. Otec je u toho pozoroval. Chvilku zamračeně sledoval, jak se bratři berou a když ten starší Artema přehodil přes sebe a chystal se mu zlomit ruku, tak otec zasáhl. „Dost!" Vykřikl. Holohlavý starší bratr Artema pustil a nechal ho ležet. Otec k nim přišel, ruce měl za zády a díval se na Artema ze shora. „V kvadrantu budeš muset být připraven zabít každého. Nehledě na to, jestli je tvé krve. Rozumíš?" Řekl. Artem na zádech naprázdno polkl a přikývl.

without a dragon, you're nothing

Když se na konci července 597 p.s., konaly odvody, tak šel Artem společně se sourozenci doprovodit jejich nejstaršího bratra. V té době už v Calldyru ležely dva náhrobky, které patřily Gordanovým dvěma nejstarším dětem. Harvin a celý batalion pěchoty byli zmasakrováni na hranicích a Diora zemřela už v primě při Válečných hrách. Jediná dvojčata přežila a úspěšně absolvovala Basgiathskou válečnou akademii. V době nástupu mladé kopie generála, byla dvojčata na různých základnách.

Artemovi bylo už devatenáct a cítil veškerou tíhu, která na něj padla, když se vrátil zpátky do calldyru. Byl momentálně nejstarší ze všech dětí, které byly ještě doma. Pod ním byly už jen dvě jeho sestry a pak děti od otcovy nejnovější manželky. S ní měl už tři děti a nejmladšímu byly teprve dva roky. Jeden otec a jedenáct dětí. S nevlastní matkou příliš nevycházel a o mladší sourozence nejevil moc zájem. Za to o mladší sestry se staral nejlépe, jak dovedl. Byl vůči nic ochranitelský a nehodlal se k nim chovat nijak zle, pokud k tomu nebyl donucen při výcviku. V těchto chvílích bylo jejich sourozenecké pouto testováno nesčetněkrát.

O rok později se na místo odvodu vrátil tentokrát on. S tlumokem vystoupal schody ve věži a když došel k zapisovateli, který po něm chtěl jméno, tak svého bratra skoro ani nepoznal. Tvář měl ošlehanou větry a taky zjizvenou. „A hele kdo přišel. Můj mladší bratříček." Dobíral si ho. Vypadal jako kopie jejich otce. Jenom mladší. Sáhl Artemovi do nazrzlých vlasů, ale Artem mu ruku hned odmrštil. „Jsem rád, že tu jsi." Procedil skrz zuby a přišel k Artemovi blíž. „Konečně někdo, kdo je mi roven, když máme stejný jméno." V očích měl něco nebezpečného a nepříjemného. „Koukej tu lávku přejít, ať neděláš ostudu." Pokývl hlavou. Artem mu věnoval nepříjemný pohled, ale pak se po lávce skutečně vydal. Vůbec to nebylo takové, jak to cvičili doma. Tohle bylo mnohem horší. Skoro v polovině mu to málem uklouzlo, neboť jeho tlumok byl docela dost těžký a skoro ho stáhl dolů. Díky Zihnalovi to ale ustál a lávku přešel.

Když došlo na rozřazení do křídel, tak naštěstí s bratrem sdílel jen společnou akademii. Dostal se do třetího křídla, zatímco jeho bratr byl ve čtvrtém. Otec je sice varoval, že Basgiath není žádná procházka růžovou zahradou, ale Artem si vždycky myslel, že to přehání. Sám ale brzy zjistil, že je to přesně takové, jak říkal. Kruté a zlé. A že kdokoli může zemřít kdykoliv. Díky výcviku měl nějaký náskok před jinými, ale ne před svým bratrem, který znal každý jeho pohyb. Cvičili spolu a vyrůstali. Byli si rovni mnohem víc, než jen jménem.

dare to say i am a mistake!

Gauntlet, Prezentace a taky to zatracené Rozřazení. Aby se dostal až k drakovi, jenž si ho vybral, tak musel zabít tolik lidí, až měl pocit, že se jeho duše rozpadla na přesně tolik kusů. Tolik utrpení a vnitřní zloby pro propojení s hnědým drakem, který byl sice oproti Artemovi jakožto člověkovi obrovský, ale mezi draky byla Daragh maličká. Artem se stal jejím vůbec prvním jezdcem a byli dokonce stejně staří. A když společně přistáli na letovém poli a Artem předstoupil před zapisovatele, jenž zapisoval jména jezdců a jejich draků, tak Daragh představil a věnoval pohled svému otci, který se tvářil naprosto odměřeně a chladně. Jeho tvář příliš neprozrazovala, ale Artem věděl, že otce zklamal. Když se k Daragh vrátil, tak na něj dračice trochu zavrčela. „Já vím. Jsem chyba. Dorainn si nebere servítky." Řekla hnědá dýkoocasá z části ironicky. Artem zavrtěl hlavou. „Nejsi chyba. Pro mě. Z-zvolila sis mě ne?" Položil řečnickou otázku a dračice si odfrkla. Ano, zvolila si ho a hodlala si ho nechat. „Jistěže nejsem chyba. Jestli si to někdy pomyslíš, přeříznu tě vejpůl."

Díky své velikosti byla mnohem rychlejší, než dračí velikáni, kteří byli těžší a tudíž nemotorní jak na zemi, tak i ve vzduchu. Udržet se ale na jejím hřbetu nebylo zrovna nic lehkého. Pohybovala se mezi mraky ladně, ale přesto rychle jako blesk a když mířila střemhlav dolů, tak při tom napodobovala dravé ptáky. Při těchto manévrech Artem vyletěl z jejího hřbetu a jednou ho málem přesekla ocasem. Jindy si zlomil nohu o nějaký její bodec, když se snažil zachytit. První ročník byl krušný nejen během letových hodin, ale i během výzev, tréninků a dalších útrap, neboť se našlo spousta kadetů, kteří ho chtěli zabít. Zejména nepropojení, kteří chtěli jeho draka jenom proto, že to byl drak. A taky chtěli slávu nad tím, že zabili syna generála Navarry. Během takového incidentu se v něm probrala jeho nejtemnější stránka, při které ani nepřipomínal lidskou bytost. Velmi nerad na ten incident vzpomíná. A nedalo by se říct, že by mu bratr pobyt v Basgiathu nějak ulehčoval. Právě naopak. Neustále ho shazoval, když to šlo. A když se projevil Artemův signet, tak se mu akorát vysmíval. A nezapomínal mu připomínat onen incident v koupelnách, kde sice Artem jednal v sebeobraně, ale v extrémistické. S obličejem nepropojeného mlátil o kachličky a zeď tak dlouho, až mu z hlavy nezbylo skoro nic, co by se dalo skutečně považovat za lidskou hlavu.

i'm as much our father's son as you are

Jestli si kdy stěžoval na primu, tak druhý ročník byl doslova peklo. Od nových předmětů, po seskoky za letu a výcvik v pozemní navigaci, mučení a další parády, které si na ně akademie připravila. Během KPJ, ho dokonce v Haddenském lese napadl medvěd. Po Válečných hrách v primě se vztah mezi Artemem a Daragh ještě víc utužil a jejich pouto začalo být velmi silné a stabilní. Společně sdíleli nelibost ke stejným kadetům a jejich drakům a stala se z nich výjimečná dvojka. Artem sice neměl největšího a nejsilnějšího draka a ani nejmocnější signet, ale měl něco, co nikdo jiný. Uměl se hojit a učil se jak regenerovat ostatní, včetně Daragh, když byla nějakým způsobem raněna.

Jeho bratr byl v tercii a jejich rivalita pokračovala. A do toho byla v primě jejich mladší sestra. Přešla lávku a dostala se do stejného křídla, jako Artem. Ten nebyl příliš nadšený jejím příchodem, protože už věděl, jak to na akademii chodí. Najednou měl o starost navíc. Snažil se jí chránit, být jí neustále za zadkem a to se jí samozřejmě nelíbilo. Jakýmsi zvráceným způsobem to ale vyhovovalo ostatním, protože tím dával najevo, že vůči ní cítí slabost. A z dětí generála byl zrovna ten, který na otcova slova snadno zapomněl - Být připravený zabít kohokoli, nehledě na stejnou krev.

Svého bratra vyzval poté, co jejich sestře na žíněnce vykloubil ruce z obou ramen a málem jí i vykuchal. Bratra za tuhle jeho nemyslitelnou krutost vůči vlastní krvi nenáviděl. A nenáviděl to, jak moc se snažil podobat otci. Jejich souboj na žíněnce trval poměrně dlouho. Drobné řezné rány se začaly Artemovi automaticky hojit, aniž by nad tím přemýšlel. Chtěl bratra porazit a dokázat, že jsou si rovni. A rozhodl se to udělat tak, aby na to ani jeden z nich nezapomněl. Ani ti, kteří tou přihlíželi. Nechal se bodnout mezi žebra, poměrně hluboko. Pak chytil bratrovo zápěstí drtivým stiskem, aby dýku nemohl vytáhnout a druhou rukou ho chytil pod krkem. A on chytil pod krkem jeho. Sám začal s bratrovou rukou pohybovat a párat se směrem k srdci. Bratrovi vytřeštěné oči si bude pamatovat nadosmrti. „Co to děláš?!" Zavrčel bratr tiše a chtěl přestat. V jeho hlase Artem slyšel strach i starost. Vůbec poprvé.

Bolelo to jako čert, když se řezal bratrovou dýkou. Vlastně ho řezala bratrova ruka, ale on s ní záměrně pohyboval proti bratrově vůli. Přestal až po chvíli a držel bratra u sebe. Začal na sebe přenášet magii a regenerovat se, aby maso zarostlo okolo dýky. Pustil bratrovo zápěstí a ten chtěl dýku vytáhnout, ale nešlo mu to. „Jsem syn našeho otce stejně, jako ty. Zapamatuj si to." Řekl Artem a pak bratrovi uštědřil ránu čelem přímo do nosu, čímž ho srazil na zem. Dýka z jeho těla trčela a nakonec si jí sám vytáhl. Bratr se začal zalykat vlastní krví a nos si držel tak, aby nezaprasil půlku žíněnky. Pohlédl na Fersena, posadil se a zaklepal druhou rukou o žíněnku na znamení, že se vzdává. Artem si nechal bratrovu dýku a ponechal si na sobě i jizvu.

Když se rok 600 přelil do roku 601 po Sjednocení, tak se vztah mezi bratry příliš nezlepšil. Po Bitvě letek byl jeho bratr povýšen na velitele perutě a on sám na velitele letky. Ovšem po měsíci byl jeho bratr degradován kvůli porušení kodexu. Už po několikáté používal signet při výzvě, tréninzích a taky ho načapali, jak přeprodává churam kadetům z pěchoty. Tím samozřejmě klesl i u otce. A Artem věděl, že jeho bratr si bude chtít otcovu náklonnost získat a kdy jindy, než při Válečných hrách?

daragh

Mladá dračice, která je stejně stará jako Artem. Daraghenauriam si Artema zvolila za svého prvního jezdce. Na Prezentaci se ale ukázala dřív již čtyřikrát, ale nikdo jí nikdy nepadl do oka tak, jako právě Artem.

Díky své velikosti se řadí k malým, ale za letu rychlým a hbitým drakům. Na zemi je možná nebezpečnější, než za letu. Zkušenost z boje má sice zatím jen z jejích prvních válečných her, ale je natolik hrdá a pyšná, že má jezdce, že ve volných chvílích trénuje se svým ocasem a taky chrlení ohně - jeho přesnost. Chce být dokonalá a neustále se zlepšovat.

I přes svůj nízký věk, umí být poměrně chytrá a moudrá, ale taky v tom hraje roli její sebevědomí, větší špetka arogance a osobnost realisty. Vidí věci tak jak jsou a podle toho k nim přistupuje. Lidi obecně nerespektuje a nemá ráda, když se k ní přibližuje jiný jezdec a nebo drak bez jejího svolení. Dá jasné varování v podobě zavrčení, nebo vychrlení ohně. Teprve až potom se ohání svými čelistmi a nebo ocasem.

Hnědý dýkoocasý || 1. kategorie - 7,8 metrů || Samice

Jeho magie se nejprve projevovala velmi mírně a příliš ji nevnímal. Modřiny mizely rychleji a stejně tak řezné rány nebo bodnutí. Ty horší zranění, po kterých běžně zůstávají jizvy, se mu zpočátku automaticky hojily do pár dnů. Až tehdy mu došlo, že je s ním něco v "nepořádku" a začal na sobě experimentovat. Řízl se do dlaně, soustředil se na to místo, vyčkával a sledoval, co se bude dít. Jeho regenerační schopnosti se ukázaly spíše jako automatické, než aby se na ně musel vyloženě soustředit. To ho odlišovalo od napravovače. Velmi rychle taky přišel na to, že nedokáže napravovat neorganické věci a ani nedokázal uzdravit někoho jiného, pouze sebe.

Signet regenerace mu propůjčuje moc získat kontrolu nad svým fyzickým, ale i duševním zdravím. Poničená tkáň na jeho těle, popřípadě uvnitř jeho těla, se znovu uzdraví a zregeneruje. Na rozdíl od běžného léčení či napravování, je regenerace proces, který probíhá nevědomě bez nutnosti aktivace, jestliže se nejedná o nějaké fatální škody způsobené na jeho těle. Nikdy neměl odseknutou končetinu a tak nemohl vyzkoušet, zda by zvládl zregenerovat svou paži či nohu. Pravděpodobně by musel odseknutou část ihned přiložit na původní místo. Je si také jistý, že upálení - kompletní zpopelnění - či useknutá hlava, pro něj znamená instantní smrt. Ovšem oděrky, modřiny, monokly a další drobná zranění se mu již v momentální době hojí zcela automaticky. Díky tomu si také vypěstoval poměrně velkou fyzickou odolnost vůči bolesti a ranám do těla či obličeje. Obecně je vždy ve velmi dobré kondici, je zdravý a vyčerpat ho může pouze jeho samotný signet. Fyzické atributy jako výdrž, rychlost nebo třeba síla, jsou u něj nevyčerpatelné, neboť se jeho tělo neustále obnovuje a udržuje vitální.

Od druhého ročníku se začal zaměřovat na regeneraci u ostatních. A také jak ovlivňovat proces regenerace - urychlit ho, zpomalit a nebo naopak potlačit. Způsobit někomu infekci a mučit ho tím, že proces hojení výrazně zpomalí. Stále se učí regenerovat tělo po požití jedu a vypěstovat si proti nim odolnost. Zvládá ovlivňovat to, zda po procesu regenerace na těle zůstane jizva, či nikoli. Také je schopný zregenerovat staré jizvy, ale nemůže zvrátit fyzická postižení či napravit něco, co je v těle zničené. U sebe zvládne ránu zacelit, ale u druhého už to vyžaduje kontrolu. Automatické hojení platí pouze pro něj a na ostatní se musí soustředit. Podle profesorky Gersonové, by mohl v nejvyšším stádiu schopnosti, ovládat i proces stárnutí - regenerovat vlastní buňky a například ve věku šedesáti let, by stále vypadal na dvacet.

S procesem regenerace souvisí i duševní hojení. Tohle je ale prozatím něco, čemu se snaží porozumět. Vyléčit vlastní tělo je pro něj mnohem jednodušší, neboť veškeré rány jsou viditelné a fyzické. Jenže duševní jizvy vidět nejsou a je pro něj mnohem těžší se zahojit zevnitř, než na venek.

Je původně z jedenácti dětí generála Gordana. Tři z nich jsou již mrtvé.
Společnou matku má ale pouze se třemi sourozenci. Další jeho bratři a sestry, jsou nevlastní.
Přestože je synem druhého nejmocnějšího muže Navarry, tak o veninech, wyvernách a skutečné válce za hranicemi, nemá ani tušení.
Mezi ním a o rok starším bratrem, panuje rivalita.
Dračí pečeť má na zádech, kdy mu křídla vedou přes lopatky a ocas mu končí na bedrech.
I přes svůj signet, si nějaké jizvy na těle nechal záměrně.
Během KPJ, ho v Haddenském lese napadl medvěd.
Je vášnivý čtenář.
Každý pátek kouří churam.
V kvadrantu se mu přezdívá "Ještěrka." kvůli signetu regenerace.
Ještěrku si během volna po absolvovoání primy, nechal i vytetovat.
Otec s ním od jeho propojení s Daragh, nepromluvil.
Na mladší sestru se snaží dohlížet a být jí oporou.
Dříve měl alergii na arašídy, ale díky signetu alergie zmizela.
Jeho nejoblíbenější zbraní, je zkrácený meč, který nosí na zádech.
Vlasy si udržuje velmi krátké. Jenom občas si to nahoře nechá o trochu delší.

bonusy

eventy

posty

Vixara

Všechny herní informace pocházejí z knižní předlohy Fourth Wing a Iron Flame od autorky Rebecca Yarros, které patří plná autorská práva. Z angličtiny bylo vše přepsáno a korektizováno adminy, kteří si tak přisvojují práva na vlastní text. NIC NEKOPÍRUJTE.

Všechny postavy a texty k nim napsané, jsou autorské právo hráčů.

Admin Tým: Arxi a Vixara

Poděkování: Rebecca Yarros, Artstation, pinterest, TStudio, Sloan, Esmeray Lilith, PlayGround

Stav hry: Aktivní || Spuštění: 19.7. 2024