the crane and the peaco ck

 

Jeho otec Acrisius byl původně ze šlechtické rodiny z Cadizu v provincii Luceras, ale kvůli nové práci se přestěhoval do Calldyru. Tam zbohatl na obchodě s tkaninami a oděvy, a nakonec se jeho značka CRANE, rozrostla i do dalších velkých měst a všech navarrských provincií. Byl to výborný módní návrhář, který se rok od roku zlepšoval a nakonec v roce 578 navrhl a nechal ušít svatební šaty pro královu snoubenku Catalinu, jenž je nyní královnou celé Navarry. Acrisiova obliba ve městě a v celé zemi ještě více stoupla. A v den královské svatby také poznal ženu z místní šlechtické rodiny, do které se zamiloval na první pohled. Zvlášť když nosila šaty jeho značky a nosila se na královském dvoře jako vznešený páv, kterého měla její rodina ve znaku. Bellisa Altaras byla pro Acrisia zcela nádhernou nadpozemskou bytostí a při první příležitosti se s ní dal do řeči. 

​

Nakonec se z jejich prvního setkání staly pravidelné schůzky, zalíbení, zamilování se a nakonec i oficiální vztah, který v létě 580 ztvrdili sňatkem a na jaře 581 se jim narodil jejich prvorozený syn o kterém je tento příběh a který se zrodil z pýchy páva a moudrosti jeřába - jak s oblibou jeho rodiče říkávali. Porod ale pro Bellisu nebyl snadný a krátce po něm dostala do intimních partií infekci, kterou se sice podařilo podchytit, ale i nadále trpěla na různé záněty a další onemocnění spojená s vaječníky a nakonec jí bylo oznámeno, že druhé dítě by již nedonosila. Necelý rok po porodu onemocněla velmi vážně a infekce byla zcela jiná, než ty předešlé a šířila se pomalu a neviditelně uvnitř jejího těla. Až když na její nemoc přišli, bylo již pozdě. Na Cressenovo 1. narozeniny jeho maminka zemřela. 

 

the but terfly and the peaco ck

 

Otec truchlil a  nedokázal se přenést přes manželčinu smrt. Ale po roce a půl byl ochotný znovu se oženit. Manželství to ale bylo spíše z povinnosti, neboť šlechtičnu Irisu Beanuberryovou přivedl do jiného stavu. Cressen už ale nemohl vědět, že ho lady Irisa opila a svedla záměrně. Páv se spojil s motýlem a pár měsíců po jejich sňatku, se na přelomu podzimu roku 583, narodila Cressenova sestra Daenna. V zimě 584 se jim narodil mladší bratr Erwin a na jaře 586 poslední sestra Frieda. Rodina najednou byla rozrostlá o několik členů a Cressen si měl s mým hrát, ačkoli k srdci mu nejvíce přirostla Daenna, protože se ze všech jeho nových sourozenců narodila jako první a přirostla mu k srdci. 

​

Když mu bylo dvanáct, otec ho začal vzdělávat ohledně šlechtické a obchodní politiky. V úctyhodném věku měl být otcovým nástupcem, coby majitelem značky CRANE a po otcově smrti i dědic veškerého jmění a panství, které otec měl ve šlechtické části Calldyru, včetně menšího zimního sídla v Cadizu. Mladičký blonďáček tedy trávil hodně času v bohaté společnosti známých měšťanů s velkými jmény a nacpanými peněženkami k prasknutí. Boháči a šlechtický z hlavního města a nebo také šlechtické rody z dalších provincií - postupně poznal všechny a byl nucen se učit jejich jména a znát jejich rodové barvy i erby. Pochopitelně příbuzní z otcovy, matčiny a macešiny strany mu byli nejblíž, přestože k příbuzným Irisy si nikdy nenašel cestu a oni si nenašli cestu k němu. Nepocházel z Irisina lůna a tak ho brali jako to "dítě navíc". Ani Irisa mu nedávala příliš lásky a když už ano, bylo to předstírané před Acrisiem. 

​

Vztah s jeho sestrou Daennou se prohluboval a byli nerozlučná dvojka. Vůči ostatním sourozencům byl odtažitější a čím starší byli, tím víc je Irisa proti Cressenovi poštvávala. Jediná Daenna ho brala pořád stejně, měla ho ráda, stála při něm a zastávala se ho. Dokonce i před otcem, kterému všechno pověděli a Cressen si stěžoval na Irisino chování vůči němu. Zaneprázdněný otec ale všechny tyhle rodinné problémy spíše jen odsouval a útěchu nacházel na dně lahve. 

 

a but terfly can be as poisonous as it is beautiful

 

Otcova závislost byla utajovaná a začínala na maličkých lahvičkách, které si brával sebou s tvrzením, že to podporuje jeho tvořivost. Postupně se prohlubovala a nevydržel bez alkoholu ani den. Irisa byla rok od roku náročnější a to zejména na své děti a nejstarší dceru, která se nosila na krásných střevících a v přenádherných šatech na večírcích bohatých šlechticů. V patnácti to byla už krásná mladá dáma, na které mohli stejně mladí, ale i o dost starší muži oči nechat. Dostávala květiny, přáníčka, básničky a dokonce i nabídky k budoucímu svazku. Cressenovi bylo sedmnáct a nebyl na tom jinak. Otec se věnoval spíše práci ve které zaostával a jeho značka se propadávala mezi ostatními - stala se z ní ta béčková, co už příliš nevyniká a Acrisius z toho měl deprese. O děti a rodinné konexe se tedy starala hlavně Irisa a seznamovala daennu a Cressena s bohatými šlechtici a šlechtičnami, potenciálními ženichy a nevěstami. 

​

Na jednom z takových večírků také konečně poznal i další část své rodiny. Byl to tematický  podzimní ples s maskami a původně si měl vzít kostým zosobňující páva, ale hodlal maceše vzdorovat a vzal si kostým černé lišky. Na plese poznal svou sestřenici z otcovy strany a po dlouhé době viděl i otcova bratra, který se na otce vyptával, ale Cressen mu vždy jen řekl, že je jeho otec pracovně vytížený. Se sestřenkou Mayou si na plese povídali několik dlouhých minut, neboť našli společné téma a to komentování outfitů druhých. Jak v tom vypadají, jakou mají postavu a v jejich tajemném koutku se dost nasmáli. Daenna je už delší dobu pozorovala a nakonec se vydala k nim. Nijak dobře se s Mayu neznaly a tak se mezi ně Cressenova sestra vtlačila, představila se a pomalu by si nechala Mayou políbit ruku. Napětí mezi těmi třemi ihned stouplo a Daenna prakticky Mayu odradila pryč. „Proč se s ní bavíš?" Začala konverzace hned ostře, jako kdyby její jazyk byl čerstvě nabroušená dýka. „Proč bych nemohl? Je to rodina." Její reakce mu přišla divná, ale nebral jí tolik na zřetel, upravil si masku a obešel jí, aby se mohl jít bavit s dalšími hosty.

 

Podivné dusno mezi dvěma sourozenci vládlo i několik dní poté. Daenna se chovala zvláštně, chtěla s Cressenem trávit co nejvíc času, chtěla aby s ní trénoval tančení, dokonce i lekce šermu, aby s ní měl vyjížďky na koních a často házela špínu na otcovu stranu rodiny. Při jedné vyjížďce v lese na jejich zimním sídle, v prosinci 598, se kvůli tomu dokonce pohádali. Cressena už nebavilo neustále poslouchat pomlouvání jeho vlastní rodiny a dokonce i řeči na otce, kterého měli společného. Na Daennu zakřičel a veškerá jeho slušnost šla stranou. Za to mu Daenna dala facku, což tak nějak šokovalo oba, protože nikdy na nikoho nevztáhla ruku a Cressen nikdy takovou ránu nedostal. Ale to co následovalo po tom, bylo mnohem horší. Daenna ho krátce na to políbila a to ho šokovalo daleko víc. Odstrčil jí od sebe a hanbou se málem propadl do sněhu. „Zešílela jsi? Co to sakra děláš?!" Obořil se na ni a Daenna si odhrnula vlasy z tváře. „Já tě miluju, copak to nechápeš?!" Vykřikla. „Cože?!" Vykřikl nazpět. „Co to do prdele povídáš? Seš.. jsme.. zatraceně, jsi moje sestra!" Byl frustrovaný a nevěděl, co má dělat. Rozešel se ke koním, aby mohl nasednout a jet. 

​

Po tomhle skoro spolu vůbec nemluvili a i když se Daenna snažila, on se jí vyhýbal. Styděl se za to, co udělala a nechtěl, aby se to stalo znovu. Jenže po návratu do Calldyru se všechno změnilo. Zase si k němu dokázala najít cestu, dostat se pod jeho kůži, zmanipulovat ho a získat na svou stranu. Na Nový rok mu namíchala drink, který byl až příliš silný a otupil jeho smysly. Nechal se svést, zatáhnout do temnoty jejího chtíče, který přenesla i na něj a z jednoho hloupého polibku tehdy v prosinci, se stal hřích, který nesměl vyplynout na povrch, jinak by všechno zničil.

 

it wasn't love. it was obsession, born in silence and raised in shadows

 

Jejich tajný milostný vztah odstartoval v lednu 599 po Sjednocení a i když byl Cressen ten, který do toho poměrně dlouho házel vidle, snažil se to nějakým způsobem zastavit, nešlo to. Nemiloval ji. Miloval jen to, jak jím byla posedlá. Měl nad ní moc, kterou před tím neviděl a líbilo se mu, jakým způsobem se na něj dívá, jak po něm touží a jak moc ho chce pro sebe. Nikdo o jejich románku nevěděl a nesměl vědět. Scházeli se na tajných místech, doma se k sobě chovali zdvořile a měli důležitá pravidla. daenna je ale po půl roce začala porušovat a lezla do jeho pokoje. On do toho jejího nevešel nikdy a jí se to nelíbilo. Taky se jí nelíbilo, když trávil čas s jinými dívkami, se sestřenicemi. Začala být chorobně žárlivá a jednu z mladých šlechtičen na konci léta potkalo neštěstí v podobě zapálených vlasů na večírku otcova bratra. Ginna Talissová byla totiž potenciální nevěstou pro Cressena, kterou měla Irisa na svém seznamu a kterou jeho otec Acrisius schválil. Mladý Crane tak nějak tušil, kdo za tím stojí, ale nahlas neřekl ani slovo.

​

Daennina obsese postupně zacházela příliš daleko, ale dlouhodobě to odmítal vidět. Kupodivu se zvládal soustředit i na jiné věci, neboť začal otci pomáhat v jeho řemeslu. Měl mnoho nápadů, které společně realizovali a byznys začal zase růst, značka byla opět oblíbenější a oblíbenější, díky čemuž Acrisius postupně přestával pít. Zároveň se Cressen soustředil na tichou válku se svou macechou, začal rozvíjet vztahy se svými mladšími sourozenci a odjížděl na služební cesty na kterých potkával mladé atraktivní ženy, se kterými trávil čas i v posteli. Takže kdykoliv se vrátil, neměl na Daennu nijak zvláštní chuť, což jí trápilo a odvodila si, že někoho má bokem, což jí nepotvrdil a ani nevyvrátil.

​

Vztah se stával mnohem komplikovanější a několikrát už je málem přistihli. Jejich osudový den ale nastal na 19. narozeniny jejich sestřenice Mayi. Byla to poměrně velká oslava, kterou měla pod palcem hlavně Mayina matka, která soupeřila s Irisou o to, kdo má lepší a hezčí dceru. Daenniny sedmnáctiny byly totiž velký fenomenální poprask a Mayina matka to chtěla trumfnout. Pro Cressenův příběh je ale důležité to, že když na oslavě věnoval tance zejména všemožným šlechtičnám a svůj poslední právě Maye, tak se Daenna urazila a krátce po tanci na Mayu vychrstla pití a nazvala jí levnou a tlustou courou, které lezou ze šatů špeky. Cressen se na sestru obořil, aby se přestala takhle chovat na veřejnosti a Maye se omluvila. Za to dostal facku a celou tuhle scenérii viděl snad celý sál. Stejně jako to, když si obě dívky vjely do vlasů a začaly se prát.

 

we crossed a line we should've never even approached —

and now we're drowning in the consequences

 

Oslava sice skončila pro hosty nepříjemně, ale celá událost ještě neměla dohru. Pro rodinu Craneů to byl začátek konce. Pozdě v noci, v domě Acrisiova bratra, vlezla Daenna ke Cressenovi do pokoje, aby si promluvili o tom, co se stalo. Nechtěl o tom ani slyšet a jednoduše jí dal to, pro co sem doopravdy přišla, aby měl od ní klid. To co ale nečekal bylo, když k němu do pokoje přišel otec. I on si chtěl promluvit o tom, co se dnes stalo a přišel v tu nejméně vhodnou chvíli. Přišel v momentě, kdy pod Cressenovým tělem vzdychala nahá Daenna a nehty mu zarývala do zad. Ona si otce všimla jako první, zalapala po dechu a začala od sebe Cressena odstrkávat. Ten se odtáhl, pak se otočil a na místě ztuhl, že by se do něj krve nikdo nedořezal. Daenna na sebe hodila noční košili, vzala si pantofle a rychle utekla. Nikdo z těch tří netušil, že na druhém konci chodby byla služebná, která akorát viděla Daennu běžet pryč a když Acrisius zavřel dveře, šla za ně poslouchat. 

​

„Co... co.." Otci se těžko hledala slova. Zíral na svého syna, který hanebně seděl na posteli a neřekl ani slovo. Pak se k němu otec rozešel a začal ho vztekle fackovat a bít do hlavy i obličeje. U toho skrze zuby klel, nadával a naprosto zuřil a snažil se být tak potichu, jak to jen šlo. „Co tohle má sakra znamenat!" Vrčel a naposled syna praštil do ruky. Cressen se nahý krčil u postele a kryl si pažemi hlavu. Nedokázal to otci vysvětlit. „Spát se svou sestrou?! Co je s tebou sakra špatně!? Takhle...takhle jsem tě nevychoval!" Otci se nahrnuly slzy do očí a tak su do nich strčil prsty, něco mumlal a pak chodil sem a tam. Mluvil o tom, že to musí ihned skončit. 

​

A taky to skončilo. Jen co odjeli, informace se díky služebné rozšířila rychle jako mor. V Calldyru už se o tom vědělo a za nedlouho se to dozvěděla i Irisa a jejich nejbližší příbuzní, přátelé, bohatí šlechtici.. během dvou dní to vědělo celé hlavní město, Cadiz, nejspíš i Deacon, Lucera... Byl to skandál, jaký tu dlouho nebyl. Značka CRANE se ze dne na den tržně propadla, lidé od nich začali dávat ruce pryč a na rodinu padl temný stín. Acrisius začal zase pít a společně s Irisou ani nevycházeli z domu, jak se styděli. Zůstalo jim jen služebnictvo, které ale brzo neměli z čeho platit. V létě 600, když začali odvody dvacetiletých, dostal Acrisius nápad, jak očistit jméno svého syna a tím i čest rodiny. 

 

to reclaim honor is to wake the dragon within —

not for destruction, but to defend what was once lost

 

Daenna a Cressen byli z dobrých důvodů odděleni a mladý Crane začal na konci léta roku 600, trénovat, aby se mohl další rok dobrovolně zapsat do kvadrantu jezdců. Nedělal to jen kvůli rodině, otci, ale i kvůli sobě. S těmi všemi následky, které z jeho tajného milostného vztahu vzešly, se žilo velmi těžko. Irisa si dokonce kvůli té hanbě sáhla na život a Erwin se mu svěřil s tím, že otec mu řekl, jak přemýšlel o tom, že se oběsí. Cressen byl tak pod velkým tlakem, neboť se na něj spousta lidí dívala skrz prsty, Irisa ho nenáviděla ještě víc, sourozenci se na něj taky dívali divně a otec jím opovrhoval a ještě hrozilo, že spáchá sebevraždu. Proto se snažil co nejvíc trénovat a učit se na zkoušky, které ho čekaly před tím, než ho skutečně vyberou a bude se moct zapsat. 

​

V den Branné povinnosti stál u zapisovače jmen zcela sám. Díval se na věž vedoucí nahoru k lávce. Byl červenec roku 601 po Sjednocení a on se stále potýkal s následky svých činů. „Cressen Crane." Nahlásil jméno a dívka se na něj překvapeně podívala, udělala podivný obličej a nakonec jeho jméno zapsala. Nehodlal se skrývat a vymýšlet si jinou identitu. Naposledy se ohlédl, zda neuvidí někoho z rodiny, ale byl tu zcela sám. Až na ni. Na Mayu. Spatřil ji ve druhé řadě, kdy akorát odcházela s tlumokem se skupinou kandidátů ke schodům věže. Upravil si svůj tlumok a rozeběhl se za ní. Když se objevil vedle, tak jí pozdravil a viditelně viděl v její tváři překvapení a pak to, co viděl naprosto u všech. Ten pohled, který jasně říkal "Já vím, cos udělal." 

​

Na cestě nahoru moc nemluvili a když už ano, bylo to o kvadrantu. Všechny ty schody málem z Cressena udělali už ducha, ale když vyšel konečně nahoru, naskytl se mu pohled na surovou a skutečnou lávku. A když viděl, jak z ní někdo spadl, tak se mu stáhly útroby. Na tréninku mohl spadnout a zkusit to znovu. Tady spadne a zemře. Něco takového ale nepřipadalo v úvahu. Musel napravit čest své rodiny i tu svou a tak se prostě rozhodl, že tady rozhodně neumře. Upravil si tlumok a vyšel vstříc téměř jisté smrti, která ho na lávce nenavštívila, ale tři roky studia jsou příliš dlouhá doba. Lávku sice přešel, ale je to teprve začátek.​