
daenn demwazèl


16.7. 581, Carmona, Luceras, Navarra
1. křídlo, peruť plamene, 1. letka
signet
-
fc
Faustyna Maciejczuk


she is fire — warm enough to give life, fierce enough to take it.

to walk with fire is to accept both light and ruin
Daenn, občas rodinnými příslušníky blízko svému věku přezdívaná jako “DD”, je nejmladší ze čtyř po sobě narozených sester, které jsou zároveň nejstaršími dětmi svých rodičů. Má starší dvojče, Virelle, se kterou sice za roky života strávila jen málo času, nicméně jejich pouto je pevné, ačkoliv se dá nazvat jen jako tenký vlásek, který je pojí - snad právě kvůli tomu, že jsou dvojčata. Každá ze sester, ne jen její dvojče, však žily v jiných podmínkách, částech rodiny, které je připravovaly na kvadrant pro který se narodily. Odlišovalo je mnohé - vzdálenost, výchova, výcvik, i barva jejich oděvu, která světu říkala, do jakého kvadrantu dívky vstoupí, až přijde jejich čas. Jako jediná ze sester vyrůstala se svými rodiči, jezdci, ale nedá se říci, že by měla o mnoho vřelejší a bližší vztah s nimi stejně jako širší rodinou, než její sestry.
S nadsázkou se dá říci, že nejvíce podobná jí je po stránce výcviku nejstarší sestra Niobe, jež se narodila pro kvadrant pěchoty - obě byly hnány k loajalitě, vycvičeny k boji a službě v armádě Navarry, musely umět pracovat ve skupině, ale tam, kde Niobe zastává uzemněnou, pevnou, stabilní pozici, o níž se lze opřít, spolehnout se na ni jako na zodpovědný článek praporu, divize i pěchoty a poskytuje kotvu, pomocnou ruku i radu, tak Daenn je spíše jako oheň - dokaže planout stejně stabilně, jako vášnivě, umí být hřejivá podobně jako táborový oheň, ale také být jako lesní požár - proměnlivější ne jen přizpůsobivá, vášnivější, nebezpečná, nelítostná, krutá - jednoduše umí skvěle vystihnout rčení oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. A tam, kde Niobe bude držet linii ji Daenn bude spíše prorážet a pálit. Se Zoyou, druhou nejstarší sestrou, si nikdy nesedla a nesdílí s ní mnoho povahových vlastností, byla na ni příliš tichá, introvertní, zamlklá, pokorná, nečitelná jako hlubina stojaté vody v temné jeskyni, snad s proudy pod klidnou hladinou, které nedovolí nikomu jen tak spatřit, věčně ponořená v minulosti a nehledící do budoucnosti, sotva vnímajíc přítomnost. Daenn se namísto toho při extrovertnějších dnech ráda socializuje a navazuje nějaké vztahy, ačkoliv zpočátku bývají povrchnější, opatrnější a ne zcela otevřené - ne nadarmo je v kvadrantu jezdců, kde není radno jen tak někomu věřit a odhalovat své nitro a slabiny, či zbytečně prozrazovat všechny své silné stránky.
U Zoyi je chybou rozmazaný inkoust nebo zničený pergamen, u Daenn je následkem chyby smrt. Mimo jiné však žije převážně přítomností a hledí vstříc budoucnosti, kterou si vykresluje slibně, i když rozhodně ne růžově. Není naivní a rodina ji připravila pro kvadrant se vším všudy psychicky i fyzicky. Stejně jako si je podobná výcvikem s Niobe, tak povahou si je podobná s třetí nejstarší sestrou, svým dvojčetem Virelle, která se těší dnům současným i zítřejším, žije pro okamžik, dokáže být hravá a jaksi svým způsobem přelétavá, ale také zodpovědná a profesionální, nicméně pro Daenn je takový život příliš jemný a nenaplňující, nečinný - ačkoliv její léčitelský kvadrant považuje za velmi důležitý tak pro ni není, stejně jako pro Virelle by nebyl tvrdý život u pěchoty a ještě drsnější život u jezdců. U každé ze sester se logicky pěstovaly schopnosti a vyzdvihovaly povahové rysy, které byly důležité pro jejich budoucí kvadrant - jako to u Niobe byla loajálnost, tvrdost a soudržnost, u Zoyi sečtělost, kontrola emocí a paměť, u Virelle empatie, nápomocnost a schopnost komunikovat, tak u Daenn dravost, nelítostnost, kritické myšlení, neústupnost, odvaha, oddanost svým i zemi a ochota jít pro vítězství i přes mrtvoly. V prostředí kvadrantu jezdců se naučila brát slabost jako pozvánku k útoku a slitování jako luxus, který si nemůže dovolit. Své sestry má ráda a pociťuje vůči nim také ochranitelský instinkt, nicméně ani jedna ji nikdy plně nepochopí tak, jako jiní jezdci, kde si i mezi vrstevníky zachovává rozum a je připravená i přátelský či jiný vztah odstřihnout, pokud by to byla slabina nebo chyba - zejména když se na výzvách nebo jiných eventech kvadrantu často umírá. Co se týče pro uzavření vztahů rodinných či přátelských, tak ač byli její širší rodina a rodiče tvrdí a přísní, a přimhouřili oči, aby si Daenn udržela svou jedinečnost a spontánnost, dokud se chová tak, jak má, tak je má ráda, ačkoliv spíše jako vojenskou jednotku, než pokrevní příbuzenstvo.
Na konto romantických či intimních vztahů se dá podotknout, že vyhledává, jak muže, tak ženy bez rozdílů či výraznější preference jedním nebo druhým směrem. Její vztahy bývají spíše krátkodobá a ne příliš závazná dobrodružství, která zpravidla bývají impulzivní, vášnivá a někdy dravá. Citovou vazbu přímo neodmítá - nakonec měla pár kratších partnerských či mileneckých vztahů - protože nechce působit zranitelně, nicméně je to na delší trať a obvykle v daném vztahu s výhodami, mileneckém či partnerském vyhasne pro Daenn vášeň, intenzita a jiskra dříve, než by se doopravdy oddala a byla loajální dané osobě, jakoby dlouho nevydržela na jednom místě. Potřebuje někoho, kdo bude stíhat její tempo, energii a bude v sobě mít odvahu a trochu té nepředvídatelné jiskry a doutnající energie. Odvaha, rychlé reakce, fyzická zdatnost, schopnost improvizace a světlé i temné stránky ji u objektu zájmu fascinují. Aby ale snad jednou něco vydrželo, musela by to být osoba, která ji bude doplňovat, hořet po jejím boku, nezalekne se, a bude ji podporovat. Nemohl by to být někdo, kdo se jí podvolí bez toho, aby ji vyzýval a vzájemně se posouvali, ale stejně tak nesmí jít o nikoho, kdo ji bude chtít kontrolovat a bude ji dusit či jakkoliv měnit bez toho, aby to byla její volba a spíše přirozený osobní rozvoj a posun. Co ji však rozhodně nepřitahuje je zbabělost, potřeba dlouhé předehry, silná pasivita či pokora, ale i přílišná aktivita a potřeba kontroly a potřeba někoho moralizovat s tím, že dotyčný sám káže vodu a pije víno, takzvaně. Ve shrnutí lze mluvit o potřebě energie, vášně a momentu, spíše než o hlubším citovém spojení, ač je pravda, že i to by muselo být přítomné, aby to mělo šanci vydržet. Intimita je jen další aréna, do které vstupuje, neustálá stimulace, adrenalin, okamžik, který lze prožít naplno a vzájemné se posouvání vpřed, držení u země a poznání toho, kdy má dělat daná osoba štít a kdy meč, možná to je ale svým způsobem v momentální chvíli spíše hra než závazek. Vztahy nevnímá jako věčné sliby - spíš jako období, kdy se dva lidé shodou okolností ocitnou na stejné vlně - ale pokud by na to došlo, nechává si tu možnost otevřenou, jestliže to bude cítit jako to pravé a osudové. Je přímá, někdy má tendenci být tou, kdo udává prvotní tempo a na druhém je, aby ho udržel. Drží si v sobě přesvědčení, že opravdový závazek by jí mohl brát svobodu. To neznamená, že by neuměla být věrná - jen si svůj závazek musí vybrat sama a bez nátlaku. Někdy jí okolí vyčítá, že se vztahů nebojí rychle vzdát, ale Daenn to vidí jinak: pro ni má smysl zůstat jen tam, kde oheň opravdu hoří oboustranně. Považuje se za svobodnou duši, kterou nelze spoutat, ale pokud jí někdo dokáže udržet zájem, může být překvapivě oddaná.
A nakonec na konto vztahů je třeba zmínit víru. Její část rodiny ji učila víře ve tři z bohů, kteří jsou pro její jezdeckou část rodiny stěžejní. První z nich je Zihnal, bůh štěstí, který je podstatný přímo pro jezdce. Další jsou pro celý rod společní - královna bohů Amari a bůh smrti Malek. Daenn skoro dosahuje průměrné výšky, na první pohled to ani není takový rozdíl oproti tomu, že bez bot s hrubší podrážkou jezdeckých bot má 167 cm. Daenn je specifická nejen svým výzorem, ale také stylem odívání. Její šatník se skládá skoro výhradně z černé barvy, nejsvětlejší ústupek je tmavě šedá. Jedinou barvu mimo to, kterou má ráda je zelená.
Díky severskému původu má bílé vlasy, světlou pleť, stejně tak velmi světlé oči. Kvůli citlivosti své bledé pokožky na slunce se vlastně nonstop odívá tak, že ve výsledku jí jdou vidět jen oči a kůže kolem nich. Nosívá vlasy zakryté kapucí, většinu tváře zakrytou šátkem, uniforma jezdců s dlouhými rukávy jí více než vyhovuje a doplňuje ji rukavicemi. Nohavice kalhot mívá zastrčené ve vysokých šněrovacích botách, přesto má pro jistotu vždy i vysoké ponožky, aby se náhodou neukázal nějaký kousek kůže, který ukázat nechce. Poté, co se setmí nebo už nesvítí slunce je aspoň občas trochu uvolněnější a za tepla nosí lehké, poloprůsvitné látky jako rukávy našité ke svrškům, dokáže odložit rukavice i ponožky a ráda se pohybuje boso. Podobně vypadají i její noční košile, které dosahují až ke kotníkům.
DD se snadno spálí, jak už bylo naznačeno a to může vést až k lehkým popáleninám, které vyžadují péči léčitelů nebo napravovače. Když se červená, tak působí lehce vtipně, jelikož její zarudlé tváře vypadají, jakoby to přehnala s růží. Daenn je jako oheň - září, přitahuje pohledy a srdce - i kdyby kvůli svému kontroverznímu vzhledu a stylu oblékání -, na druhou stranu její povaha je povětšinou extrovertnějšího rázu -, umí hřát i pálit. Její vášeň je nakažlivá a stejně jako plamen si bere někdy vzduch z místnosti, aby mohla hořet jasněji. Nenechává věci chladné a bez jiskry, ale kdo se k ní přiblíží příliš, může se spálit, obzvláště pokud ji nějak zkusí podrazit. V jejím nitru doutná stálý žár, ne však nestálý oheň ohniště, ale napnutý drát rozžhavený do ruda, připravený prasknout. V tichých chvílích dokáže být hřejivá a upřímná, jako žár v zimním krbu, ale v okamžiku zkoušky dokáže spálit mosty, zničit nepřítele a přetavit sebe sama v zbraň.
Někdy chladná a bez známky emocí na povrchu - na druhou stranu tomu napomáhá i zahalený obličej, kdy je i jindy těžké odhadnout co cítí a co si myslí, kór když se rozhodne mlčet a nevyjádřit - a na druhé straně umí být optimistická, přátelská a zvědavá. A v nitru si cokoliv, co se dozví rozmluvou, poslechem či vypozoruje, ukládá jakoby měla rukopisy ke každému, jen čekajíc na to, zda budou informace někdy užitečné ať k tomu pomoci nebo obrátit jako dýkou ostřím do zad dotyčného a pořádně s ní zakroutit v ráně, kterou způsobí, pakliže si to někdo zaslouží.
Daenn je v pohybu stejná jako plamen - pružná, nepředvídatelná, schopná zahřát i spálit. Přes svůj původ v kvadrantu jezdců, kde dravost a krutost nejsou jen tolerované, ale vyžadované, v sobě nosí překvapivý klidový stav, který spíše připomíná doutnání než výbuch. Ale když už se rozhodne jednat, činí tak rychle a bez zaváhání, protože byla odmala učena, že pomalost znamená smrt a rychlá reakce často rozhoduje o životě. Stejně tak se u ní vyžadovala disciplína, efektivita a přesnost. Přestože byla od narození připravována na krutou a bezohlednou realitu, její osobnost je jiná: impulzivní, živelné, někdy nepředvídatelná, se smyslem pro humor i něžnost. Tento kontrast mezi přísnou výukou a jejím vnitřním ohnivým temperamentem tvoří její paradox – dokáže být nebezpečná, ale zároveň vesměs jemná a ochranitelská vůči těm, které miluje.
Už odmala žila a vyrůstala v prostředí, které jí bylo předurčeno a vychovávalo ji k obrazu svému. Laskavost byla zbytečným luxusem, který se může snadno změnit ve slabost, pokud bude dávkována neopatrně. Tím, že ji vychovávali její rodiče, jako jedinou ze čtyř sester, tak si i přes výchovu pro kvadrant jezdců, uchovávala i city a nestala se jen nástrojem navenek. Uměla projevit laskavost, být přátelská a užívat si okamžik, pokud to šlo v momentech, kdy neprobíhal výcvik, to vše pokud společnost a situaci vyhodnotila za bezpečné nebo vhodné. Stejně tak se to naučila využívat ve svůj prospěch a ke zmatení okolí. Svět pro ni není hřištěm, ale bitevním polem, kde je třeba číst pohyby ostatních a reagovat dřív, než se soupeř nadechne. Není bezcitná, jak bylo řečeno – jen se naučila, že city jsou zbraní protivníka, ne její vlastní výhodou. Pokud si z nich výhodu sama neudělá.
Občas umí být odtažitá, když to není její chvíle volna, nebo jen tak. Jako každý jiný nakonec mívá půl času extrovertní momenty a z druhé spíše introvertní, kdy s nikým nechce mluvit. Přesto vždy soustředěně vnímá své okolí. Spoléhá na instinkt a kritické myšlení, kdy odhadne situaci během okamžiku. Když se před ní objeví překážka, tak hledá skulinku, kudy se dostat dovnitř a podle udeřit, případně najít místo, které se zdá nejslabší a překážku prorazit, jako beranidlo vržené proti zdi. DD není osoba, která by se dala snadno zkrotit. Miluje risk, spontánnost, rychlá rozhodnutí, která jí vženou adrenalin do žil, ale ví, že ne vždy si to může dovolit. Může se zdát nestálá a přelétavá a to jak v románcích, tak v tom, pro co se zrovna nadchne či na to upne pozornost. Přesto ji nikdy neztrácí pro ty, které považuje za blízké či rodinu. Těm je skutečně loajální.
Mezi její silné stránky patří rychlost, přesnost, efektivnost, úsporný pohyb, schopnost bojovat s různými zbraněmi a adaptovat se, drsný výcvik její části rodiny, která zasvětila život jezdcům a připravovala ji fyzicky i psychicky tak, aby mohla přežít a úspěšně zakončit studium v předurčeném kvadrantu. Stejně tak obratnost, dravost a podlost jí nejsou cizí a ani mantra toho, že nepředvídatelný bojovník se špatně odhaduje. Snaží se pokaždé k boji přistoupit jinak. Jednou v aktivní roli, jindy v pasivní, jednou jakoby se snažila jen porazit, jindy zabít. Díky své lehké stavbě těla, byť její tělo je spíše pevné a osvalené, než měkké, může protivníky snadno mást - přes vrstvy oblečení vypadá spíše křehce a jemně, jakoby vživotě pořádně neposilovala a necvičila a byla všehovšudy novicka, co měla moc velké ideály, co ji srazí na zem každou chvílí. Od pravdy to nemůže být dál. Taky se dokáže po letech intenzivního výcviku pohybovat velmi tiše, v tmavém oblečení dokáže dobře splynout se stíny a tedy pro ni není problém se mnohdy bez povšimnutí pohybovat po večerech. Umí vnímat drobné změny v mimice a řeči těla soupeře a reagovat na ně.
Celý život byla vychovávána v neustálém riziku možnosti smrti, aby byla připravena na kvadrant jezdců, a tak má vyšší odolnost stresu, takže pod tlakem zvládá stále reagovat chladně a s čistou hlavou, i když i přes chlad a preciznost pohybů mohou být občas zprvu impulzivní…ale také bolesti, pokud nejde o spáleniny. Ohni se poněkud vyhýbá, ačkoliv mu je dosti podobná. Nu, sama nejlépe ví, že s ohněm není radno si hrát, protože to není ani s ní. Má tak k němu přirozený respekt.
Světlé oči jí i přes nějaké ty nevýhody poskytly jednu, která jí umožňuje se rychleji uzpůsobit tmě a vidět v ní o něco lépe, než lidé s tmavšíma očima. Také díky své kondici má lepší toleranci horka, protože je navyklá nosit dlouhé rukávy v horkém počasí a vydrží mnohdy déle, než jiní (takže by dokázala fungovat lépe v horku) - stejně tak to ale může být nevýhodou, nalepené oblečení na kůži může omezovat plynulý pohyb, sice snáší lépe horka, ale rychleji se ve vrstvách oblečení zadýchá při intenzivní činnosti. Naopak při pravidelném, mírnějším pohybu se jen tak nezastaví.
Jako každý jiný má však slabiny. Ty, které se pojí s již zmíněnou světlou pokožku a tedy fakt, že se snadno spálí a její zrak je citlivý na slunce, minimálně v první moment, kdy přejde ze tmy či šera do jasného světla, než si na to zvykne a jako snad každého se světlýma očima jí více vadí slunce, které jí svítí přímo do očí - nerada je v nevýhodě oslepení, kdy nevidí drobné nuance mimiky a pohybů a tedy se sníží její schopnost rychlého vyhodnocení situace a reakce na ni. Při únavě nebo dlouhém soustředěném pohledu bez mrkání a obvykle zblízka je více náchylná k samovolnému zakmitání očí horizontálně, které jí na chvíli dezorientuje, což se ale děje jen málo.
Daenn má ráda pochmurné dny, podzim kvůli jeho počasí, zamračené nebe, bouřky, noc a hvězdy, jejichž souhvězdí se ráda o volnu učila. S oblibou sedíc v okně pozoruje déšť a bouřky, cítí ve vzduchu vůni ozonu a pročištěný, ochlazený vzduch i zemi pod nohama, a nastavuje jindy zakrytou kůži a tvář kapkám, které padají z mraků vysoko nad hlavou. Uklidňuje ji to, stejně jako víra v bohy. Vyhledává raději menší společnosti, než větší, hlučné prostory, kde sice s průměrnou výškou nevyčnívá, ale také nemá tak dobrý přehled o okolí.
Její obyčejnou zálibou jsou zámky a jejich odemykání, hlavolamy, logické hry, jako šachy, kde jde o strategii. Dokáže se na to hodiny soustředit s tichou radostí v očích a změkčením uvolněných mimických svalů, když má dobrého společníka a třeba i někoho s kým může tento koníček sdílet. Mimo jiné ve volných chvílích věnuje péči svým zbraním, jakoby byly živé předměty odkázány na její starost, jakoby to byly nejcennější rukopisy v rukou písařů, které je třeba uchovávat v perfektních podmínkách a dobře se o ně starat.
Z domova si odnesla sympatie pro vaření, kdy se střídala se členy rodiny v přípravě jídla. Odmala experimentovala s kořením a obvykle jednoduchá jídla dostala nový šmrnc. A taky se naučila od Virelle rozeznávat nějaké bylinky, které ráda sbírá. Byly to její chvíle ukradené se sestrou, když se setkaly při rodinných sešlostech a oslavách. Virelle na oplátku s Daenn chodila na střechy do výšek pozorovat noční oblohu, z čehož vyplývá, že výšky jí nedělají problém. Na druhou stranu temné hlubiny, kde nevidí na dno a to, co se nachází pod ní ji silně znepokojují a rozrušují. Také nemá ráda hmyz, obzvláště ten bzučivý a vlastně i zvířata se srstí, tam je to ale spíše kvůli alergenům v srsti, díky kterým sem tam kýchne.
Není osobou, co by věnovala ostatním dlouhé, nepřerušované pohledy do očí a když je nervózní, zachytává se zbraně jako jistoty a mne, tiskne ztuhle jílce, jakoby chtěla jistotu, že má možnost se bránit a zasáhnout v případě potřeby. Co jí také bytostně vadí je vůně spálené kůže, protože jí to připomíná vlastní spáleniny z dětství a k tomu je to tak ostrý závan, že z něj vyhrkávají slzy do očí a ty jí zkreslují výhled. Tahle sněženka zvládla um rychlého vpadnutí do zad i obvyklejšímu a čestnějšímu otevřenému souboji. Umí číst terén i nuance ve změnách postoje, mimiky či tónu lidí (nebo zvířat, které už má načtené, jak reagují v různých situacích). Je naučená spíše než na sílu spoléhat na svou rychlost, mrštnost, využití energie protivníka proti němu a hledání okamžiku, kdy má její útok největší šanci uspět. Když nevidí, z nutnosti se naučila orientovat dle sluchu instinktivně, ale rámus nebo výraznější šum v okolí jí to ztěžuje. Útočí rychle, přesně a nečekaně, jako had, které jako malá hodiny pozorovala při lovu a obraně.
Mezi její oblíbené zbraně patří ty, které může nenápadně ukrývat pod látkou - dýky od tlačných, vrhacích, po kopírující délku předloktí, také nože, hvězdice, jehlice a podobné záludnosti. Ovládá boj s šavlí a spíše lehkým, ale odolným rapírem, než těžkými meči a zbraněmi. Ze zbraní na dálku kromě vrhání má ráda i luk, jehož šípy se také za určitých okolností dají využít v blízka na nečekaný útok do správných slabin, jako je stehno, genitálie, podbřišek, paže, krk, měkké místečko pod bradou, oči.
Tato nadějná, mladá žena touží po tom přinést věhlas sobě i rodu Demwazèl, sloužit dobře své zemi a být uznávaným členem společnosti, aniž by přišla o sebe samu. Ví, že k tomu povede dlouhá a trnitá cesta a prvními kroky jsou gauntlet a rozřazení, spojení se s drakem a poté úspěšné zakončení jednotlivých ročníků. Samozřejmě se s tím pojí zvládnutí a absolvování jezdeckého kvadrantu a jeho výcviku, na který se připravovala celý život a i když je už nyní dobrá, vždy je v čem se zlepšovat, co se učit.
Vnitřně má potřebu také proti nepřátelům své nejbližší chránit aktivně a ne jen pasivně reagovat až na protiútok nepřátel. Možná má ještě lehce zkreslenou, byť jasnější představu než mnozí, kdo vstoupí na lávku, o tom, jak bude realita na základně vypadat, nicméně touží po tom, aby to byla i její realita a ona byla součástí otáčejících se koleček přispívajících k ochraně, blahu a bezpečí země. Neděsí ji riziko a ani vlastní smrt, věří, že co se má stát se stane, že bohové stojí při ní i ostatních a pokud to není v jejich plánu, aby někdo ve své cestě pokračoval, vezmou si jej k sobě.

she was not born to be chained, but to burn her own path.
unyielding as flame, untamed as the storm
Daenn se svým rodičům narodila jako čtvrté dítě celkově a vlastně i čtvrtá dcera, která měla žít dle tradic rodu. Narodila se jen pár minut před půlnocí a pár minut po svém dvojčeti, Virelle. Neměla šanci si zapamatovat ani jednu ze sester v prvních dvou letech života, kdy nejstarší Niobe v té době už žila u části rodiny, která se zasvětila pěchotě, Niobe byla přesunuta k části rodiny písařů, když měly dvojčata rok a sotva se blížil druhý rok života, už i Virelle byla předána léčitelům zasvěcené větvi rodu.
Na rozdíl od kterékoliv z nich měla tu možnost vyrůstat se svými rodiči a sotva začala mluvit a chodit, už dostala do ruky první atrapy zbraní, aby se s nimi naučila nakládat a připravovat na cestu, která jí byla narozením předurčena. Drsné prostředí rodiny ji pokoušelo, posouvalo její hranice fyzické i psychické, kdy se zlomí a to od věku, kam její paměť už zpětně ani nesahá. Cepovali každý aspekt její mysli, jejích smyslů, jejího stylu boje, jejích pohybů, způsob jakým přistupovala k víře, rodině, zemi, své budoucnosti, rozvíjeli její schopnosti a vědomosti potřebné pro přežití v a absolvování kvadrantu jezdců.
Zdánlivě se nikdy nezastavila z koloběhu výchovy a výcviku, pravdou však je, že takové momenty měla nebo si dokázala ukrást čas na to být člověk, dívka. Našla si své záliby, občas nějaký platonický či fyzický románek, někdy povrchové přátelství, bavila se, smála a tančila, setkávala se členy rodiny, ač výcvikem si byla podobná ze sester jen s Niobe a povahou se svým dvojčetem. A přesto byla s každou do jisté míry jako olej a voda. A se Zoyou nejvíce - nikdy k sobě nenašly cestu a nesdílely ani společnou řeč. Nestala se pouze nástrojem tradice rodu a budoucí zbraní armády po absolvování kvadrantu jezdců. Cítila loajalitu členů rodiny jednoho vůči druhému, jejich stmelenost i přes rozdíly v ostatních větvích rodu, které nebyly zasvěceny jezdcům, vlastním způsobem projevovanou lásku, něhu a péči. A naučila se city jak věnovat těm, kteří si její citlivost zaslouží nebo jako další zbraň - vějičku i matoucí prostředek.
Samozřejmě její cesta do stanutí před lávkou měla své nástrahy i úspěchy. Ne jednou se spálila doslova i metaforicky, ne jednou se zvedala ze špíny a krve, překonávala samu sebe i své hranice fyzické, psychické i morální. A když konečně nadešel ten den, tak se zapsala, prošla potřebné testy s nadprůměrným výsledkem a vstoupila na lávku. Lhala by, kdyby řekla, že ani na okamžik necítila strach. Ne z výšky a pádu, ale z neúspěchu sebe a zklamání rodiny, která do ni investovala mnoho času. Ale uspěla, snad rukou boha štěstí, nebo odmítnutím jejího přijetí do náruče Malekovy. Došla na druhý konec, stala se součástí kvadrantu jezdců a začala se připravovat na gauntlet a rozřazení, zabíhat se do běžných kolejí života zde, učila se, dřela, připravovala, poznávala ostatní členy zejména ve své letce, když to šlo. Začala si budovat nějakou pověst - aby ji znali ti, se kterými měla táhnout za jeden provaz po dobu studia a podcenili ji ti, kdo byli vně křídla, ač i perutě nebo letky. Svou letku byla vycepovaná výcvikem přijmout jako novou součást života, dočasnou rodinu.


kaeran
Červený škorpioocasý || 3. kategorie – 14 metrů || Samec
Šupiny tohoto draka hrají odstíny temně rudé, světlejší jen na břiše, kolem očí a nozder, kde tvoří přirozené kontury a zvýrazňují jeho hrozivou krásu. Působí dojmem tvora ukutého v peci, který nikdy zcela nevychladl – zvlášť když se po něm sklouznou paprsky zapadajícího slunce, v nichž rudý kov znovu ožívá. Jeho žár však není útěšný jako táborový oheň, ale předzvěst ničivého požáru. Rohy má ještě temnější, jako by na nich navždy ulpěla krev padlých, jenž na ně nabodl. Kaeranovy oči - kolem protáhlé panenky zlaté a postupně přecházejí do rudé - v sobě nesou zuřivost, hrdost a příslib násilí, před nimiž není úniku. Málokdo o nich vypráví, protože jen pošetilec se odváží pohlédnout červenému draku do očí a přežít jeho žár, zuby, drápy či jedovatý ocas.
Kaerandrasnach je zosobněním červeného draka už na první pohled – majestátní, svalnaté tělo s jizvami z bojů, nebezpečný. Lze jen polemizovat, která část jeho těla se dá považovat za tu nejnebezpečnější - tesáky, které poznaly krev, trhaly maso a drtily ve svém sevření kosti stovek a tisíců, drápy silnější než stehna nej-

-zdatnějšího lidského muže, silný a masivní ocas, kterému zakončení škorpioního ostnu dodává na dojmu, který už jen zbytek těla dovrší…nebo také křídla a výstupky na nich, které lze použít jako zbraň, kterou málokdo čeká? Jeho tělo je samý sval, místy pokryto jizvami z bojů, které zažil a to i mezi draky v boji o dominanci či při srovnávání účtů, které si ani lidští bohové netroufnou hodnotit, zda byly opodstatněné. I jeho stín bývá poslední, co mnozí spatří. I Kaeranova povaha odpovídá červeným snad do posledního puntíku červeným drakům, stejně jako těm škorpioocasým: výbušný, násilný, smrtelně nebezpečný, když se urazí nebo rozzlobí, s tendencí vyvolávat konflikty i mezi vlastními. Snadno se urazí, ještě snadněji rozzuří. Není radno mu pohlédnout do očí - i jeho jezdec, jemuž toleruje do určité meze více, by měl být s tímto gestem opatrný, protože nikdy jej nelze považovat za bezpečného. Když je jeho míra překročena, výmluvně použije drápy, tesáky, taktiku přišpendlení k zemi nebo namíření hrotu ocasu.
Snadno ho rozzuří úplné malichernosti - špatný pohled, dotek křídel, obsazené místo. Jeho rozmary jsou jednoduše rozmary věčně mrzutého, nabručeného a nerudého dědka pomýšlejícího na násilí a horkou krev na jazyku, ale chraň vás ruka boží, abyste mu to řekli. Má divnou fixaci na pravou stranu, která je konečná. Zprava nikdo a nic být nesmí, ani v letu nesnese, pokud někoho má po pravici, sám musí být úplně napravo a buď vzadu nebo za ním nikdo být nesmí. Jediné přípustné místa, kde někdo může být jsou vlevo a vepředu. Stejně tak nesnáší zimu, i když má lepší termoregulaci a možnost se ohřát díky vlastnímu ohni, než lidské bytosti. Je to prostě povrchní a snad trochu v jistém ohledu sentimentální parchant, kterého zajímá jen jeho vlastní pohodlí, křivdy, kdo dle něj je a jak velký vůl a úspěchy života - a dobrá, občas i jeho jezdec, pokud za něco stojí a nemá pouze permanentně chuť jej zabít nebo mu vážně ublížit. Pod povrchem jeho krutosti je i určitá majestátní hrdost. Nepotřebuje si dokazovat sílu neustále, i když není zrovna trpělivý, je horká hlava a jen výjimečně má záblesk toho, že by si mohl vztek ušetřit na vhodnější příležitost. Ano, obvykle má tendenci to udělat hned, jistě, a vrhnout se do toho po hlavě, což však neznamená, že by nebyl chytrý nebo neposbíral za svých 87 let života nějaká ta moudra, triky a jiné. Někdy je prostě výhodnější si počkat na vhodný okamžik, kdy udeří. Většinu svého života prožil s aurou predátora, který se nikdy nespokojí s málem, slabostí pohrdá, váhavost trestá a neodpouští. Kdo zaváhá, musí to odčinit činy nebo přesvědčivým argumentem, které ho přesvědčí, že dotyčný není ztracený případ.
K jiným drakům chová směs rivality a respektu. Rudé i škorpioocasé považuje za sobě rovné a ctnostné soupeře pro boj o dominanci. Oranžové obdivuje pro brutalitu a dravost, ale pohrdá jejich šílenstvím. Zelení ho nudí, modří dráždí svou chladnou inteligencí kombinovanou s brutalitou – a přesto je respektuje víc než přizná. Černé nikdy nevyzývá, a pokud by už vyzval, rozhodně by si to dvakrát rozmyslel a měl dobrý důvod - spíše se těší z jeho strany zvláštní opatrnosti a projevu respektu v jeho vlastním stylu, který ne každý rozluští. Za život měl dva jezdce; Daenn je třetí. Prvního poznal jako mladý, dvacetiletý drak a pouto trvalo třicet jedna let, dokud jezdec nepadl v bitvě – čestný konec, který přijal, i když ho poznamenal. Druhého si vybral pro drzost, sebevědomí a krutost, ale jeho arogance ho brzy znechutila. Když jej Daenn zabila, místo toho, aby ji spálil, projevil něco, co by u červeného málokdo čekal: uznal ji a zvolil ji za svou novou jezdkyni, nakonec sám cítil, že s jezdcem, kterého zabila neměl ještě tak silné pouto, aby měl potřebu mstít ho za jeho nadutost.
Má zvláštní respekt k těm, kdo dokážou obstát proti jeho zuřivosti, kdo v sobě mají sílu a odvahu, dravost i výbušnost bez ohledu na následek…i obdobný oheň jaký doutná v jeho hrdle, byť jen metaforický a ne fyzický – a právě proto se nakonec spojil s Daenn. Nahlédl do její duše a přivlastnil si ji, označil relikvií rudého draka, který jí rozpíná křídla přes celá záda v polosložené podobě a ocas se jí ovíjí přes žebra a škorpioní konec končí až pod levým ňadrem. Oba jsou zuřiví, vášniví, tvrdohlaví, impulzivní, sebevědomí, připravení spálit vše, co jim stojí v cestě a nikdy neustupující - jdoucí vpřed i za cenu smrti, když to za ten risk stojí. Kaeran je však narozdíl od ní neustále na hraně výbuchu, zatímco Daenn kvůli svému menšímu vzrůstu a silové převahy u mužského pohlaví musí vyčkávat na správný moment, doutná tak uvnitř, vyčkává na správný moment, kdy dát průchod svému vzteku. Doplňují se jako dvě strany jedné mince - každá trochu jiná a přesto podobná. On jí dává spalující sílu, odhodlání, krutost a zuřivost, kde ji potřebuje, ona vkládá do jejich spojení chladný kalkul a schopnost držet plamen pod kontrolou tam, kde ho je třeba, kde se nehodí instinktivní masakr, ale promyšlený útok nebo tah na porážku či odplatu jiným způsobem.
Jejich vztah není a nebude něžný - jde o jiskření, tření dvou magnetů, které bez sebe už nikdy nebudou existovat, alespoň v případě Daenn, a budou se vzájemně vyzývat i podporovat. Kaeran už z principu své povahy není něžný, má svojský tvrdý a krutě pravdivý způsob podpory, protože tím, že si ji vybral a označil jako jezdkyni, tak se stala jeho partnerkou v boji. Nejsou přátelé, parťáci, spíše jako spojenci. Kaeran je živelná bouře, nádherná, krvavá a nevyhnutelná válka jako jejich pouto, která se rozhodla po nějaký čas sdílet cestu s lidskou jezdkyní. Jakým směrem se jejich vztah rozvine se ještě uvidí, zatím je u něj Daenn ve fázi, kdy ji testuje, zda vybral dobře, když mu zabila druhého jezdce a trestá každou maličkost - a snad také tiše uznává, když jeho test zvládne a trest přijme a poučí se z něj.

BUDE DOPLNĚNO S VÝVOJEM POSTAVY VE HŘE

-
Daenn má po těle z výcviku v části rodiny zasvěcené jezdcům různě po těle jizvy.
-
Většinu času bývá zahalená od hlavy k patě a jediná kůže, která jde vidět je ta kolem očí.
-
Když jí nedává text v knize smysl, je velká pravděpodobnost, že ji frustrovaně zahodí a dost možná s ní někoho trefí (i když má knihy do jisté míry ráda, jde ale spíše o akční příběhy nebo braky, které ji pobaví).
-
Na levém stehně má jizvy po spálenině, když jí během neshody sestřenice shodila do klína hrnek s vařícím čajem.
-
Nosí kolem kotníku náramek z tenkého stříbrného řetízku.
-
Na bedrech má vytetované symboly Zihnala, Amari a Maleka.
-
Absolutně se neumí nalíčit, zato si umí krásně zaplést vlasy.
-
Nesnáší barvy, nosí pouze černou nebo tmavě šedou.
-
Vždy bere schody po dvou.
-
Je pověrčivá a aby si nepřivolávala smůlu, tak klepe třikrát na čelo (ať to svoje nebo cizí).
-
Má fóbii respektive silný odpor k olivám, které jí připomínají oči.

bonusy
eventy


posty

Sunshine









Všechny herní informace pocházejí z knižní předlohy Fourth Wing a Iron Flame od autorky Rebecca Yarros, které patří plná autorská práva. Z angličtiny bylo vše přepsáno a korektizováno adminy, kteří si tak přisvojují práva na vlastní text. NIC NEKOPÍRUJTE.
Všechny postavy a texty k nim napsané, jsou autorské právo hráčů.
Admin Tým: Arxi a Vixara
Poděkování: Rebecca Yarros, Artstation, pinterest, TStudio, Sloan, Esmeray Lilith, PlayGround
Stav hry: Aktivní || Spuštění: 19.7. 2024

