top of page

dorien bracken

uhlík.png

12.2. 580, Tyr, tyrrendor, Navarra

4. křídlo, peruť plamene, 2. letka

signet

Zatvrzení

fc

Grant Gustin

the fire hurt him once, marked him forever — but he fel l in love with it's pain, with it's power, with it's promise to destroy.

1char.png

Dorien je jako plamen - nestálý, destruktivní a popálí, kdykoli se ho dotknete. Taková už je podstata ohně, která nejde změnit a on to ví líp, než někteří jiní. Ohněm je navždy poznamenán, vryl se mu na kůži i pod ní, zažehl jeho srdce, veškeré útroby a spojení s drakem pohřbilo naprosto všechno, kým byl. Zbyl po tom jen nechutný černý popel, který si v sobě ještě nese jen jako připomínku toho, co bylo dřív a že to co je teď, je mnohem důležitější. Stejně jako oheň je divoký, nezkrotný i svůdný zároveň. Tahle se pro něj stala odrazovou osobností, ve které se sám vidí.  Oheň je impulzivní, ovládaný touhou po svobodě. Nezná hranice, opovrhuje klecí. Jeho přirozeností je rozšiřovat se, hledat potravu – ať už je to dřevo, papír, nebo lidské chyby. Na ty se Dorien zaměřuje velmi rád. Analyzuje je, hodnotí, využívá pro svůj prospěch a s radostí jim ty chyby pak vmete přímo do tváře. 

I když umí být i nápomocný a v rámci svých vlastních možností i ohleduplný a milý, je to jen pozlátko. Jeho ruka může pohladit, jeho objetí zahřát, ale nelze u něj zapomínat na to, že stejná ruka může zabít a za jeho objetím se může skrývat dýka zabodnutá do něčích zad. Nelze mu věřit, nelze si ho podmanit silou. Doriena může pouze někdo vést určitým směrem, když se nechá, když vycítí, že je to tak správně. Lze s ním spolupracovat - umí být týmový hráč, ale když se mu v týmu někdo nelíbí, nechá ho na holičkách. Proto za žádných okolností nemůže být velitelem letky. S jeho temperamentním drakem už vůbec ne. 

Jeho nálady se mění jako vítr ve větvích – jednou je laskavý, hřejivý a pozorný, podruhé někoho spálí jediným pohledem. Hraje svou roli tak, jak se mu to zrovna hodí, ale stejně se spíše udržuje v té zlejší, temperamentnější rovině, protože příliš dlouho něco předstírat nedokáže. Ztrácí zájem hodně rychle a potřebuje si najít nějakou novou zábavu, která zaplní to prázdno v jeho duši. Hledá pozornost, možná trochu porozumění i soucit, což ale popírá. Nechce k nikomu nic cítit, nechce aby někdo něco cítil vůči němu a zároveň po tom strašně touží. Je po tom hladový jako plameny po své potravě, ale jakmile oheň získá to co chce, zanechá za sebou zkázu a utrpení. A Dorien je přesně takový. Nehodí se k nikomu, má pocit, že je toxický, že není hoden lásky a že v něm nezbylo nic, co by bylo milovatelné.

Kromě palčivého pohledu do něčí duše, má i ten jeho zvláštně zahleděný výraz, při kterém vyvstává otázka - Vidí v někom něco speciálního? Je někým zaujatý? nikdy neprozradí všechno – vždy nechá plápolat kousek tajemství. Ví, kdy mlčet, a kdy mluvit tak, že na to nezapomenou ti, co jsou předurčeni mu být nablízku. Umí  pohltit, zaujmout, ale i ublížit a veškerá radost a nebo snad vzrušení, které mohl způsobit, se změní v hnusný popel. Je ten, kdo staví a ničí ve stejném dechu. Je kreativní, impulzivní, posedlý momentem. A v další chvíli jako kdyby neměl zájem o nic. Jako kdyby byl zatvrzelý. Není to tak, že by nerozuměl lidským emocím. Zná je až velmi dobře, jen vůči některým vybudoval štíty a nerad je prožívá. Ví jak chutná láska stejně, jako chutná zrada. Tyhle dvě věci k sobě nemají příliš daleko a poznal obojí. I radost, smutek, žal, zkázu, bezbrannost, i to jak je cítit ten těžký pocit naprosté bezcennosti. 

V jeho světě není vlažné místo – buď hoříš, nebo mrzneš. Pokud někoho zahalí svými plameny určenými ne ke zkáze, ale k milování, dotyčný vyhrál. Pokud se někdy znovu skutečně zamiluje, jeho láska bude obsesivní, plamenná, ale oddaná, žárlivá a majetnická. Ti ostatní nebudou mít takové štěstí a jedná s nimi odměřeně, chladně, jako kdyby nebyli pro život nijak důležití, až do chvíle, dokud mu nenarušují jeho plány a nestaví se mu do cesty.  To je pro něj jako zažehnutí jiskry. 

she gave her last breath so he could take his first

 

Zatímco jeho otec Dagorn, připomínal kráčející skálu poctivého Calldyrana, jeho matka byla slabá a křehká tyrrka. Jeho otec se po absolvování Basgiathu, nechal se svým drakem přemístit na vnitrozemskou základnu v Calldyru, kde potkal svou budoucí ženu, vystudovanou křehkou písařku Melisandru. Na jednom z veletrhů se dali do řeči a po několika měsících korespondence a sházení, se dali dohromady a velmi krátce na to přišlo manželství, na které tlačil Dagorn. Chtěl mít potomka, pokračovatele své linie. Melisandře se podařilo otěhotnět až po skoro dvou letech a porod neměla snadný. Rodila v Tyru a dítě bylo v tak špatné poloze, že museli Melisandru otevřít a dítě vyndat z jejího břicha. Melisandra jim zemřela v posteli po masivním vykrvácení, které včas nedokázali zastavit. 

Dorien svou matku znal jen z obrovského portrétu, který nechal Dagorn namalovat po její smrti. Tři měsíce po té události, se Dagorn Bracken znovu oženil. Melisandřina rodina ho zavrhla a považovala za sprostého a bezcitného, muže, který si ihned sehnal za Melisandru náhradu a ani neoplakává její smrt. Dagornovi bylo zcela lhostejné, co si o něm kdo myslí a zajistil si nové manželství a nové potomky. Nová manželka, Lenna, mu v roce 581 porodila dvojčata - chlapce a dívku. V prvních letech jejich života se nevnímali nijak zvláštně - hráli si spolu, brali se jako praví sourozenci a Lenna proti Dorienovi nic neměla. Přijala ho za svého a on jí říkal mami i přesto že když mu bylo šest, tak se od ní dozvěděl pravdu. Tehdy to ještě úplně nechápal, ale Lennu bral za svou matku, i když ho neporodila. Starala se o něj, měla ho ráda a on měl rád ji. V roce 584 Lenna porodila další dceru a v roce 586 posledního chlapce. Trojice nejstarších dětí rostla jako z vody a jakmile jejich věk překročil ze 'set' na 'náct'. tak se začala projevovat jejich povaha. Dvojčata byla spíše častěji spolu a docházelo jim, že Dorien vlastně není jejich pokrevní bratr. Darvin, jeho bratr, byl mnohem divočejší, než zakřiknutý Dorien. Začala mezi nimi růst propast. 

some brothers are bound not by love, but by rivalry sharpened over years

Ve věku třinácti a dvanácti let, soupeřil Dorien a Darvin o otcovu pozornost, kdykoli byl v Tyru. Šermovali s dřevěnými meči ve snaze otci ukázat, co se sami naučili. Neuměli šermovat vůbec a když otec viděl, jak katastrofálně to s nimi vypadá, zařídil jim osobního učitele a také trenéra bojových stylů umění. Bylo zcela jasné, že je připravoval na kvadrant. Lenna do toho nemluvila - měla své dcery a taky nejmladšího syna, které si vychovávala po svém, neboť její manžel se soustředil pouze na své nejstarší syny. 

Darvin měl otcovu ambiciózní povahu dravce a pýchu po dědovi. Myslel si, že je lepší, než ostatní a v Tyru se bavil s místní elitou bohatých dětí, které si utahovaly z těch chudých a odlišných. V téhle skupině šikanátorů byla i jejich sestra darvinovo dvojče a chovala se úplně stejně, jako Darvin, neboť ho napodobovala a snažila se mu za každou zavděčit. Při mnoha takových roztržkách mezi skupinami dětí, dcoházelo i k pranicím na místním náměstíčku v ulicích, na zahradě jejich rodinného domu a nebo také za městem, kde se scházeli jejich 'dětské gangy', aby se tam prali a házeli po sobě kameny. Dorien byl přirozeně proti svým sourozencům, protože mu jejich chování vadilo - zvlášť když bylo obraceno i proti němu. 

Rivalita mezi nimi rostla tak, jak rostli a dospívali oni. V patnácti se Dorien zamiloval do krásné dívky Nyry, se kterou se scházel. Byla první, do koho zamiloval a od které získal svou první pusu. Až po měsíci zjistil, že jí naletěl a byla jen nastrčená jeho bratrem. On a jeho přátelé se mu za zády smáli. Smáli se tomu, co jim Nyra tlumočila - co jí říkal, jak jí lichotil a dělala si z toho legraci, pomlouvala a tvrdila, jak smrdí, jak mu páchne z úst a že by se měl vykoupat. Kompletně ho ponížila. A aby toho snad nebylo pomálu, tak se mu Darvin pochlubil, že Nyru měl v posteli dávno před tím, než na ní Dorien vůbec promluvil. Celá tahle situace doma vyústila ve rvačku, při které Dorien Darvina praštil hořícím svícnem do obličeje. Způsobil mu jizvu na obličeji a zlomil mu nos. Svícen zahodil, bratra zaklekl a začal ho bít pěstmi, až dokud nepřiběhla jejich matka, sestra a otec, který se akorát vrátil ze základny a slyšel hluk.  Roztrhl je od sebe, seřval je a dožadoval se vysvětlení. Dorien mu všechno řekl a pak od otce dostal facku. Dagorn pomohl svému druhému synovi se zkrvaveným obličejem ze země jen proto, aby mohl dát Darvinovi pěstí do břicha a nechat ho znovu spadnout na zem. „Jste bratři a chováte se jako nepřátelé. Jste k smíchu!" Zaburácel a vzteky bez sebe se vydal do své pracovny. 

his love, his tragedy

Jejich roztržky pokračovaly dál, ale už v ne tak velkém měřítku. Společně trénovali a jeden druhého se snažili překonávat. Když bylo Dorienovi sedmnáct a jeho bratrovi šestnáct, navštívili otcovu základnu Khazdum, kde byl majorem. Byli poučeni o chodu základny ve vnitrozemí, ale vyslechly si i nějaké věci, které se dějí na aktivních základnách na hranicích. Když se vrátily do Tyru, akorát začínaly jarní slavnosti roku 598. Tam poznal novou dívku jménem Alison. Od patnácti si dal slib, že se už nikdy nezamiluje, ale to by ho Alison nesměla tak očarovat. Z jeho strany to byla láska na první pohled. Jako když jím projede blesk a nic jiného, než ona neexistuje. Její bílá pokožka a vlasy obarvené na modro. Byla tak jiná oproti ostatním, že ho to zaujalo a byl jí zcela okouzlen. Zjistil, že se do Tyru s rodinou přestěhovala teprve nedávno a že je stejně stará jako on. 

Poměrně dlouho se odvažoval k tomu, jí oslovit. Udělal to ve škole, kde si jí odchytil v knihovně a dal se s ní do řeči. Zprvu ho nebrala příliš na zřetel, protože z ní byl docela nervózní ale nakonec mu dala šanci, zapovídali se a on jí pozval ven. A z jeho odvážného kroku se stala láska, kterou považoval za svou spásu, ale ve skutečnosti to byl jenom začátek konce. Budoucí roznětka pro plameny, které v něm dřímaly a toužily ničit. 

his betrayal broke me. her betrayal buried me

Krátce po tom, co oslavil devatenácté narozeniny, požádal Alison o ruku. Chtěl si jí vzít před nástupem do kvadrantu a možná, až by si odsloužil svá léta, vrátil by se domů, kde by na něj čekala s malým dítětem. Měl svou budoucnost jasně vymyšlenou. Chtěl se vzepřít tomu, na co část života trénoval a chtěl nastoupit k léčitelům, aby měl větší šanci na přežití a mohl se vrátit domů. Na všechno se těšil. Dokonce i jeho vztah s Darvinem se během dvou let dost zlepšil. Oba dospěli v muže a Darvin měl svůj vztah, který se snažil rozvíjet. A Dorien byl natolik zabraný do toho svého, že nevnímal signály, které tu byly už delší dobu. Byl natolik zamilovaný, že přehlížel jisté náznaky a nebo podezřelé věci. Například to, když jeho snoubenka chodila docela pozdě na schůzky a nebo je za poslední tři měsíce odkládala. Bral to tak že chtěla svůj prostor a byla nervózní ze svatby, kterou měli mít v červnu roku 600.

První, kdo s pochybnostem přišel, byla kupodivu jeho sestra. Darvinovo dvojče. Neřekla nic napřímo, přestože pravdu znala. Nechtěla Darvina zradit, ale zároveň nechtěla, aby Dorien trpěl, protože to co Darvin dělal, nebylo vůbec správné. Dorien ale na to musel přijít sám a tak mu do hlavy nasadila brouka s tím, že by se měl ujistit, zda si ho Alison opravdu chce vzít. Dorien si nějaké její rady nebral k srdci, ale brzy mu to stejně nedalo a když dostal příležitost, Alison se zeptal, zda je všechno v pořádku a zda si ho opravdu chce vzít. Ledabyle ho odbyla, že samozřejmě chce, ale dneska má schůzku ohledně výběru květin. Nechal ji odejít, ale začal mít pochybnosti.

Týden před jejich svatbou, se všechno zařizovalo a Dorien se akorát vracel o den dříve, pozdě v noci z Calldyru. Lenna už spala, ostatní sourozenci byli s otcem na základně a měli se vrátit až další den a v domě už pak byla jen jeho snoubenka a Darvin. Dorienův pokoj byl prázdný a tak se unavený vydal Alison hledat. V domě bylo hrobové ticho a tak, když prošel kolem dveří vedoucí na půdu, zaslechl to, co ho občas straší ve snech i dnes. Zastavil se a poslouchal vzdechy a steny. 

they had each other in sin. now they have each other in ash

Když opatrně dveře otevřel a potichu se vydal po strmých schodech nahoru, tak ani nemusel vystoupat úplně. Zastavil se zhruba uprostřed, jen aby mohl nakouknout na půdu. Darvin tvrdě přirážel a píchal jeho snoubenku. Dlouhou minutu na ně zíral a pak prostě vypnul. Jako tělo bez duše sešel dolů, zavřel, zamkl dveře a klíč si schoval do kapsy. V jeho nitru zaplála čirá nenávist a vztek, který se dal rovnat rozbouřenému moři a blížícímu se uragánu, který všechno zničí. K plamenům, které celý ten obraz, celou tuhle situaci, měly pohřbít v popelu. 

Svícen položil k zamčeným dveřím na půdu a počkal si, až chytnou. Další svícen povalil cestou na zem, až chytly záclony. Došel do matčiny ložnice, vzbudil ji a naprosto bezcitně jí vlekl z ložnice. Lenna byla dezorientovaná a nechápala co se děje a nepobírala, když jí řekl, že v domě hoří. Vedl jí chodbou, která ještě nehořela a zamířil na schodiště a do haly. „Kde je Darvin a Alison? Kde jsou všichni?"" Vykřikla, když prchali před ohněm k hlavním dveřím. „Už jsou venku." Zalhal. Lenna se ohlížela nechala se vyvést z domu a šokovaně hleděla na hořící dům, který byl v noci vidět na kilometry daleko. Pak se začala rozhlížet a volat jména svých dětí. Dorien pozoroval hořící dům a zběsile mrkal, jak mu tekly slzy z očí. Došlo mu co udělal a výčitky svědomí přišly hned. Napadlo ho, že by měl vběhnout dovnitř, zkusit je zachránit a nebo sám uhořet. Pak se ale rozhlížel a viděl, jak hořela svatební brána a jak se všechno rozpadalo. Zrada chutnala trpce a pocit viny stejně tak. 

 

Uhasit oheň se podařilo až nad ránem, kdy jim pomohli místní. Otec společně s dalšími prohledávali ohořelé trosky a těla Darvina a Alison našli až po dvou dnech. V domě Lenniných rodičů, kde byla po pohřbu sešlost, se pak strhla hádka, když Lenna konfrontovala Doriena s tím, že jí tvrdil, že jsou všichni venku. Vztah s nevlastní matkou se tak rapidně zhoršil. Jeho mladší sourozenci byli ze ztráty Darvina a domova zdrcení a otec stejně tak. 

 

Pár dní po pohřbu, vešel do svého pokoje u nevlastních prarodičů a na posteli našel sedět svou sestru. Darvinovo dvojče. Pohrávala si s klíčem, který v jeho pokoji našla. S klíčem, který byl od dveří půdy. „Dám ti jednu šanci, abys mi řekl pravdu." Podívala se na něj.  Pak vstala a sledovala, jak Dorien zavřel dveře. Klíč držela mezi prsty a ukázala mu ho. „Řekni pravdu." V jejím hlase dokázal rozeznat strach. Nejspíš proto, že ho měla vepsaný i v očích. Těkal očima po její tváři a pak jí prudce za tu ruku chytil a druhou jí chytil pod krkem a donutil couvat. Přitiskl jí ke stěně a mačkal jí hrdlo. Jeho sestra zamrzla šokem, rudla v obličeji a lapala po dechu ve snaze se vyprostit. Klíč jí vypadl na zem a snažila se něco říct, ale nemohla se ani nadechnout. Dorien jí pořád škrtil, až dokud se neprobral z toho podivného transu. Ihned jí pustil, nechal jí spadnout na zem a ustoupil. Ona kašlala, div se nepozvracela. Dorien sebral klíč a pak sestře uhnul z cesty. „Vypadni." 

his fire kissed my face — not to punish, but to mark what i had become

Krátce po tom, co sestru málem uškrtil, se vytratil a zmizel do Calldyru a pak se po řece vydal až do Chantary, kde setrval až do přijetí do kvadrantu jezdců. Veškeré jeho sny se rozplynuly, takže neměl co ztratit. Na konci července přešel lávku a celý jeho život se změnil. Jako kdyby spadl do jámy plné hladových vlků, kterých se měl stát součástí. Drsné tréninky, Výzvy, Gauntlet, prezentace a Rozřazení. Konečně ho dostihla karma, když si ho vybral šílený oranžový drak, jehož plameny ho doslova políbily a ožehly mu část tváře. Udržet se s tímhle zraněním na dračím hřbeteu a neomdlít od bolesti, ho stálo všechny síly. Jen co nahlásil drakovo jméno, upadl do mdlob a museli ho vzít na ošetřovnu. 

Sgrios dal jasně najevo že když si jeho ohnivé znamení nechá dát pryč, spálí ho znovu. A tak se Dorienovo zranění hojilo přirozeně, ale stále rychleji díky speciálním mastím, které léčitelé měli. Nechal si napravit pouze ucho, aby mohl slyšet, ale oko napravit nešlo. Oheň vypálil na oku důležité věci a tak mu celé zbledlo, zakalilo se a nešlo napravit. 

Vnitřně trpěl, neboť se z něj stával někdo zcela jiný. Někdo mnohem horší, než jak byl vychován. S drakem v hlavě a postupně projevujícím se signetem, byl v primě poměrně nestabilním vzteklým jedincem, který se srovnal až v momentě, kdy přišel na podstatu svého signetu. A ve chvíli, kdy se naučil ze své bolesti udělat sílu, ze svého strachu obsesi a trest pro všechny, co by se mu chtěli stavět do cesty. 

Jeho první Válečné hry dost jasně připomínaly to, co způsobil svému bratrovi a snoubence. Odkrylo to i skutečný důvod, proč ho Sgrios tehdy popálil, proč si ho vybral. Jeho popálená tvář mu měla připomenout, co provedl a čeho je schopný. Jaká síla v něm dřímá. Jizva měla znamenat hrdost, symbolizovat, že přežil oheň že je téměř jeho pánem a že ho má za přítele, který mu spálil a přetvořil život od základů. Mělo svůj důvod, proč svého bratra a Alison upálil. Mohl se jim pomstít mnoha způsoby, ale vybral si oheň. Vybral si ho, protože oheň byl jediný trest, který dokázal křičet stejně hlasitě, jako křičela jeho duše. Protože jen oheň dokázal pohlcovat i milovat zároveň — ničit i očistit. Protože oheň byl to, co ho stvořilo, a teprve skrze něj mohl skutečně ukázat, čeho je schopen.

sgrios.png

sgrios

Sgriosgairmarbh je jeden z mnoha oranžových draků, ale jeden z mála, který je opravdu šílený. Za jeho maniakální povahou se ale skrývá vyčkávající a velmi inteligentní stvoření vyžívající se ve svých oblíbených živlech - nepředvídatelnost, manipulace, provokace a krutost. 

Lstivostí se sice nevyrovná černým a ani modrým drakům, intelektem nemá na zelené, ale učí se velmi rychle a to zejména od lidí. Pozoruje je, skenuje jejich vzorce chování a podle toho jedná. Rád vyvolává konflikty a přihlíží jim, ale často se jich i sám účastní. Nerad funguje v hromadné letce a zodpovídá se pouze oranžovým nadřazeným drakům. Ve formaci proto létá raději poslední a nebo jako druhý, protože draci co mají všech pět pohromadě, ho rozhodně nechtějí mít za chvostem.

Už na první pohled se jeví jako duševně chorý jedinec - neustále poulí ty své oči a ukazuje široký zubatý úsměv. Jen jeho rohatá silueta a nebo stín připomíná démona, který se právě vynořil ze samotného pekla. 

Oranžový dýkoocasý || 2. kategorie - 11,4 metru || Samec

Rád slovíčkaří, pozoruje, pobízí v duchu svého jezdce a chechtá se tím jeho děsivým chladnokrevným smíchem připomínající skřípění drápů o kov.  Nemá ani smysl říkat, že je zlý, protože je. Netouží se vázat, netouží po potomcích - ani je mít nemůže, protože mu to bylo zakázáno. Dračí zločiny se mu nastřádaly ve velkém a za ten poslední, který spáchal po Válečných hrách roku 601, byl dokonce vyhnán z Údolu. Spousta oranžových draků nad ním ohrnuje nos, protože to co provedl je zcela nemyslitelné. Úmyslně vyvolal konflikt, který měl na následek rvačku mezi jím, dalšími oranžovými a zelenými draky. Chtěl se mstít za to, že jeho jezdec byl při hrách zraněn jezdcem toho zeleného draka. Jenže při záchvatu zuřivosti a v zápalu boje, rozšlapal šest vajec v líhništi zeleného páru. Za tento poslední zločin byl poznamenán vyhnáním z Údolu a vytržením několika šupin a trnů nahoře na krku. Má tam tedy slabé místo, kde mu šupiny zcela chybí. 

Jeho pomstychtivost nezná příliš mezí. Nezáleží mu na tom, kdy svou pomstu vykoná, ale provede ji. Nezabíjí rychle, užívá si mučení a když nepřítel trpí. Lidi ho zabíjet nebaví, protože jsou příliš křehcí. Když už mu ale přijde lidské maso na chuť, nespaluje ho. Má jej rád zaživa syrové.

Je mu čtyřicet devět a před Dorienem měl tři jezdce. Dva zemřeli v tercii, třetí v aktivní službě při obraně Chakiru v roce 599. 

Magie Zatvrzení se pro něj zpočátku zdála, jako naprostá ironie osudu. Projevila se příliš pozdě na to, aby nebyl spálený v obličeji, ale projevila se akorát v čas, aby už nikdy nemohl být fyzicky zraněn, jestli je v dobrém rozpoložení a má dostatek energie k tomu, se dlouhodobě soustředit na to, aby ze svého těla udělal chodicí obrovský a nezničitelný diamant. 

Zpočátku to byl jen nepatrný odpor, téměř přehlédnutelná změna, sotva znatelné zachvění v pokožce, když jej zasáhla rána. První známky toho, co v něm dřímalo, se projevily teprve tehdy, když ho bolely rány při tréninzích na žíněnkách. Nejednou necítil vůbec nic a oponenta bolely paže i nohy - jako kdyby nepraštil do Dorienova měkkého těla, ale jako kdyby praštil do kamene. Zprvu tomu nedával žádnou pozornost a výraznost si tento signet projevil při výzvě. Signet si dal na čas, ale když ho chtěl kadet bodnout a rozpárat, jeho ostří narazilo do Dorienových břišních svalů jako kdyby narazilo do kamene. Nešel probodnout a to ani napodruhé. Napotřetí už ho nenechal. 

Nejdřív mohl ovlivnit jen svou pokožku. Napínal ji vůlí, jako by zadržoval dech, a ta v odpověď tvrdla – nejdříve jen na několika místech, pak v souvislých plátech a na začátku sekundy to dokázal rozšířit na téměř celé tělo, avšak na prozatím velmi krátkou dobu. Spíše se soustředí zatvrzovat části těla, kam jsou mířeny útoky protivníka, než aby plýtval energií na celé tělo. Nějaké útoky dovede už předvídat, popřípadě si přirozeně chrání nejzranitelnější místa. Část těla ztvrdne a je prakticky nezničitelná. Nepoškodí jí ani oheň, je odolný vůči ranám ostří i pěstmi. Protivník si je o jeho čelist schopen zlomit zápěstí. Naučil se koncentrovat tvrdost – místo celé kůže mohl zatvrdit jen jednu část: pěst, předloktí, zátylek. To, co původně sloužilo k obraně, se stalo zbraní. Každý úder jeho zatvrzené ruky měl sílu beranidla, Jako kdyby měl ruku z kovu nebo diamantu.

V momentálním druhém ročníku se snaží zvyšovat výdrž k zatvrzení celého těla. A pokud se někdy dostane do tercie, má velké šance i předpoklady k tomu, dokázat převést svou nezranitelnost i na jiné lidi, než na sebe. To by ale musel porazit svou sobeckost.

 

Signet má také vliv i na jeho psychickou stránku. Dokáže otupit své emoce - obalit je tak, jako obalí své tělo. Při správném soustředění si posílí magické duševní štíty a nebo se obrnit vůči emočním vypjetím. 

  • Dračí plameny ho při Rozřazení ošlehaly na tváři takovým způsobem, že oslepl na pravé oko a na pravé ucho ohluchl. Alespoň ucho si nechal napravit. Zbytek zůstal poničený, neboť Sgrios vyhrožoval, že když se nechá napravit, spálí ho znovu.

  • Na pravou stranu obličeje je citlivý - nenechá nikoho, aby se jí dotýkal mimo výzvy. V boji to úplně neovlivní.

  • Dračí pečeť má uprostřed hrudi.

  • Většina by čekala, že se bude bát ohně, ale mělo to na něj opačný účinek. Možná z toho zešílel, ale oheň ho fascinuje a přitahuje.

  • Má rád historii a astronomii. 

  • Nejednou ho někdo přistihl, jak si dlaň nebo klouby pálí svíčkou.

  • Nechlubí se tím, ale líbí se mu jak ženy, tak i muži. Ženy ale více.

bonusy

eventy

posty

Vixara

Všechny herní informace pocházejí z knižní předlohy Fourth Wing a Iron Flame od autorky Rebecca Yarros, které patří plná autorská práva. Z angličtiny bylo vše přepsáno a korektizováno adminy, kteří si tak přisvojují práva na vlastní text. NIC NEKOPÍRUJTE.

Všechny postavy a texty k nim napsané, jsou autorské právo hráčů. 

 Admin Tým: Arxi a Vixara

Poděkování: Rebecca Yarros, Artstation, pinterest, TStudio, Sloan, Esmeray Lilith, PlayGround

Stav hry: Aktivní || Spuštění: 19.7. 2024

Všechny herní informace pocházejí z knižní předlohy Fourth Wing a Iron Flame od autorky Rebecca Yarros, které patří plná autorská práva. Z angličtiny bylo vše přepsáno a korektizováno adminy, kteří si tak přisvojují práva na vlastní text. NIC NEKOPÍRUJTE.

Všechny postavy a texty k nim napsané, jsou autorské právo hráčů.

Admin Tým: Arxi a Vixara

Poděkování: Rebecca Yarros, Artstation, pinterest, TStudio, Sloan, Esmeray Lilith, PlayGround

Stav hry: Aktivní || Spuštění: 19.7. 2024

bottom of page