Endri Crowlor

endri crowlor

14.2. 579, Drevrik, Tyrrendor, Navarra

1. křídlo, peruť plamene, 2. letka

signet

Aquakineze

Jack Quaid

i got a sil ly go ose vibe that the serious geese don't appreciate.

Přesně Endri je ten typ, co vkročí do místnosti a do pěti minut zná každého jménem. Nebo mu aspoň vymyslí nějakou přezdívku. Má dar slova a nebojí se ho použít. Jeho upovídanost je legendární . zvládne klábosit i v tu nejnevhodnější chvíli, třeba když mu nad hlavou prolétá rozzuřený drak nebo když stojí před rozzuřeným velitelem. Jeho jazyk běží napřed a myšlenky si ho často dohánějí až zpětně, což ho dostává do prekérních, ale často i komických situací. Je to šašek se zlatým srdcem. Jeho humor není zlomyslné, ale srdečný a málokdo mu dlouho vydrží odolávat. Smích je pro něj obranný mechanismus, ale i způsob, jak se propojit s ostatními a odvrátit pozornost od bolesti, kterou nosí v sobě.

Pod maskou vtipálka se ovšem skrývá chlapec, který si celý život nese vinu. Ať mu jeho prarodiče říkají, že to jako dítě nemohl vědět, on sám si to nikdy úplně neodpustil a s dalšími se o tom nikdy nebavil. Ta osudná slova, která pronesl ve snaze pochlubit se činy svého otce, se mu neustále vracejí ve snech jako ozvěna, která nezmizí ani po letech. Endriho humor a lehkost nejsou známkou nezodpovědnosti, ale způsobem, jak přežít. Naučil se neukazovat, když ho něco bolí a místo toho zesiluje smích, protože ví, že lidé nechtějí slyšet další tragický příběh. Jeho touha dokázat, že má cenu, je zakořeněná hluboko a právě proto do všeho dává maximum. I když se na oko tváří, že mu o nic nejde. Ovšem jakmile mlčí delší dobu, je to znamení, že je něco v nepořádku.

Endri je loajální tak, že to občas hraničí s tvrdohlavostí. Když si k někomu vytvoří pouto, drží se ho zuby nehty i kdyby to znamenalo riskovat vlastní život. Není to žádný hrdina v plášti, který by se vrhal do bitvy pro slávu. Spíš ten, kdo svého přítele nenechá stát v dešti samotného. V kolektivu působí jako pojítko, umí ostatní sjednotit, najít slova která zní pravdivě i ve chvílích, kdy se všechno hroutí. Jeho přístup k přátelům i ke zvířatům je stejný - když někoho přijme mezi “své”, může si být jistý, že ho nikdy nezradí. A i když to sám nemá vždy srovnané, nikdy nezpochybní něčí právo být součástí smečky.

Ačkoli působí jako neřízená střela, Endri má pozoruhodný cit pro lidi a draky. Často vnímá napětí v místnosti dřív, než ostatní vůbec zaregistrují, že se něco děje. Možná za to může jeho dětství, kdy se naučil číst mezi řádky, aby rozpoznal, kdy je doma dusno. Možná je to jednoduše dar. Ačkoli to maskuje vtípky, všímá si detailů - kdo se zdržel slova, kdo se dívá jinam, kdo si potřásá rukama víc než je nutné. Právě to ho přirozeně přitáhlo k jeho drakovi - nemotornému, citlivému tvorovi, kterého ostatní přehlíželi. Endri v něm nevidí slabost, ale podobnost. Viděl draka, který se snaží zapadnout stejně jako on a bez váhání to propojení přijal.

Možná na první pohled působí jako lehkovážný frajírek, Endri má v sobě obrovskou vnitřní sílu. Nevyzařuje ji jako někteří kadeti s chladným pohledem a ostrou dýkou nebo jinou zbraní v ruce, ale je v ní cosi neochvějného. Je to síla přežít, odpustit a jít dál i se zlomeným srdcem. Endri si nebuduje reputaci na základě úspěchů, ale na základě vztahů. Je to právě jeho lidskost, co z něj dělá dobrého jezdce, podle jeho úsudku. Ne ten, co umí nejlépe zabíjet, ale ten, co umí nejlépe žit a přežít i pro ostatní. A to je podle Endriho dar, který žádný výcvik nenaučí.

Život mladého a veselého Endriho začal ve vesnici nesoucí název Drevrik, která ležela v chladných horách Tyrrendoru. Jednalo se o vesnici, která byla přibližně o dvaceti obyvatelích. Nachází se až nebezpečně blízko hranic s Poromielem. Byla to převážně vesnice, kde vládla chladná atmosféra a přežít zde, znamenalo přizpůsobit se místnímu chodu. Tahle vesnice byla známá svou jistou izolovaností a tvrdým způsobem života. Vzhledem k nebezpečné blízkosti u hranic a útesů se několikrát stalo, že někdo z vesnice zemřel ošklivým pádem. Co se týkalo nějakého zemědělství, bylo to opravdu náročné. Většinou vše. Co se vypěstovalo, to se dělilo mezi všechny obyvatele. To samé se dělalo s nějakou ulovenou zvěří. Obyvatelům bylo jedno, co uloví. Hlavně, že to bylo poživatelné a nikdo neumíral hladem.

Endriho otec - Darion - byl mužem mnoha tváří. Byl to zdatný lovec, který pokaždé ulovil nějakou potravu pro vesnici. Byl schopný maso naporcovat tak, aby každý měl rovný díl. Ale také to byl někdo, kdo poskytoval jistý azyl utečencům z Poromielu, kteří se pokoušeli proklouznout skrz Dralorské útesy do Tyrrendoru a případně dál do Navarry za lepším životem. Darion našel jednou jeden větší opuštěný důl nedaleko jeho rodné vesnice. Tam utečence často nechával s příslibem, že se o ně postará. Sežene jim jídlo, čisté oblečení a zajistí jim bydlení. Museli mu dát veškeré cennosti, které měli s sebou, aby je mohl prodat a za získané peníze jim všechno slíbené sežene. Ale pravda byla mnohem temnější. Darion si všechny ty peníze a opravdu krásné cennosti nechával u sebe a utečence nakonec připravil o život. Jejich těla házel do velkého masového hrobu, který se nacházel v jedné z jeskyní. Endri občas nějakou rodinku nebo jednotlivce v domě viděl. Občas tam šel s tátou a když byl najednou prázdný, myslel si, že jim opravdu pomohl a oni jsou na cestě na lepší místo.

Tehdy byl Endri ještě malý kluk a tuhle činnost viděl jako jistou součást dobrých skutků a nijak s tím nerozporoval. Byl pyšný, že jeho táta “pomáhá lidem” a když jednou se svou matkou šel do Aretie na trhy, malý chlapec se vydal zkoumat krásy trhů. A tehdy se pochlubil jednomu ze strážců, který se na něj tak mile usmíval. Pochlubil se mu s tím, co jeho tatínek dělá a jaký je z něj hrdina. Jenže když zmínil, že pomáhá lidem z Poromielu, pohled strážce se najednou změnil. Endri nevěděl, že jeho slova jsou plné zrady a on právě udal svého otce. Strážný ho vzal opatrně za paži, aby našli jeho matku a společně s několika dalšími strážnými se vydali zpátky do Drevriku, kde jim musel Darion ukázat místo, kde to všechno vykonával. Nakonec se ukázalo, že se nejednalo jen o Poromielce, ale také o občany Navarry, kteří se chtěli usadit na novém místě.

Ještě ten samý den byla jeho rodina zničena. Otec byl zatčen, několik dlouhých hodin souzen a nakonec před očima malého Endriho popraven. Jeho matka byla obviněna ze spoluviny a zrady a následně skončila ve vězení, kde skončí do konce svého života. Najednou zůstal zcela sám. Najednou měl na sobě jistý cejch: “Zrádcům syn.” Vzhledem k tomu, že neměl nikoho dalšího, kdo by se o něj ohl postarat, převzali si ho do péče jeho prarodiče, kteří žili na kraji Aretie. I když byli přísní, byli také spravedlivý. Snažili se svému vnukovi poskytnout stabilní domov. Přestože byla Aretie klidnější prostředí než jeho rodná vesnice, malý chlapec zůstal emocionálně rozbitý. Mnozí by byli zlomení, plakali by dlouhé hodiny, ale on si uchoval svůj smysl pro humor, optimismus, smích a upovídanou povahu jako jistý způsob, jak se skrýt před svou minulostí. Z těchto vlastností udělal pomyslnou zeď ve svém nitru a přes odmítá propustit ty negativní vzpomínky.

Bylo mu šestnáct let, když se rozhodl, že se chce přidat mezi jezdce. Měl v sobě touhu stát se něčím víc, než jen synem zrádce. Věděl, že právě Basgiath by mohl být příležitostí k tomu, aby našel své místo ve světě. Ačkoliv měl občas... Většinou... Tendenci jednat bez rozmyslu a jeho jazyk měl neustálou tendenci běžet mnohem rychleji než myšlenky, měl v sobě i nezlomnou vůli a schopnost překonávat jakékoliv překážky. Samozřejmě věděl, že právě tenhle kvadrant nebude žádnou procházkou růžovým sadem. Proto se pustil do tvrdého tréninku, aby se zlepšil ve fyzické zdatnosti. Ať už ve vytrvalosti, obratnosti, ale i té síle. Nechtěl se stát tím slabým článkem hned v momentě, kdy se objeví před lávkou. Musel se snažit. Chtěl něco dokázat, musel něco dokázat... Musel dokázat, že není stejný jako jeho otec.

Jeho začátky v Basgiathu byly náročné. Neměl tam žádnou protekci, žádné velké známosti. Měl jen svou prořízlou pusu, kterou nešlo zastavit. Samozřejmě si rychle získal přátele a také nepřátele. Vymýšlel všem různé přezdívky, vymýšlel nové vtípky i tam, kde se to nehodilo a během prvního týdne už měl velký malér za svou drzost. Mnozí si mysleli, že ten trest nepřežije, ale on přežil. A to v Basgiathu právě znamená opravdu hodně. V rámci příprav na Gauntlet a také samotné Rozřazení, čekaly Endriho dlouho hodiny těžkých tréninků, ale také docela dost smíchu a vtipů se svou letkou. Jejich smích se kolikrát nesl celou akademií. Když bylo třeba, dokázal motivovat své spolužáky, aby pokračovali i v momentě, kdy to začínali vzdávat. Jeho optimismus byl nakažlivý a tak se stál docela rychle oblíbeným mezi studenty i když velitele vytáčel svým neustálým zpochybňováním pravidel a vtipkováním. Gauntlet byl pro něj výzvou. V určitých úsecích byl si myslel, že to opravdu nezvládne a někde spadne. Ale myslel na to, že se chce vykoupit a dokázat, že není jako jeho otec. To ho vlastně hnalo pořád vpřed a nenechal se nijak rozhodit, aby udělal chybu. Ani v momentě, kdy mu za jeho zády někdo vyhrožoval, že jestli si nepohne, shodí ho dolů nebo ho rovnou zabije. A když ho nezabil Gauntlet, málem ho stála život Prezentace, kde občas zapomínal dodržovat jistá pravidla.

Rozřazení bylo pro něj naprosto kritickým momentem. Tady se rozhodovalo o tom, jaký drak si Endriho vybere. Pokud si ho nějaký vybere. Všichni doufali v nějaké silné, velké a neohrožené draky. On neměl nejmenší ponětí o tom, pro jakého by se měl modlit. Hlavně nikdo úplně neočekával, že by si nějaký drak vybral právě někoho s takovou povahou jakou má právě Endri.

Proto když se před ním vynořil hnědý škorpioocasý drak, na místě se zarazil. Úplně ze své hlavy vypustil, co měl dělat a jak by se měl zachovat. Má se mu vyhnout? Utéct? Uklonit se? Jakmile se hnědý drak rozhodl přistát, vypadal jako parodie na ostatní draky. Klopýtl hned po dosednutí, zadní nohou se praštil o menší skálu a z jeho chřtánu vylezl nepříjemný tón. Nejspíš ho to opravdu bolelo? Místo toho, aby se dal mladý primán na útěk, začala se z plného hrdla smát. “No nazdar, ty seš snad horší než já!” Pronesl směrem k hnědému pobaveně. Hned na to se mu v hlavě ozval hlas. “Nemusíš mě hned urážet...” Tehdy to mladému chlapci došlo. Mluví k němu, vybral si ho. Vážně si ho vybralo tohle nemehlo? Ovšem jakmile se k němu chtěl Endri vydat a pohladit ho, zakopl o vlastní nohu a kolem se praštil o malý kámen. Drak ze svého hrdla vydal zvuk, který měl znázorňovat smích. “A pak, že jsem horší než ty.” Rýpl si do svého nového jezdce a nastavil mu nohu, aby mu mohl vyběhnout na hřbet. Tehdy se mu představil celým jménem, které zvládl jeho nový jezdec tak padesátkrát zkomolit a když přistávali mezi ostatními draky, povedlo se Sgothovi srazit jednoho červeného kyjoocasého a zeleného mečoocasého. Nikdo tomu nemohl uvěřit, že se propojili právě tihle dva spolu. Ovšem ani jednomu to nevadilo.

Vydrželi spolu až do dnešního dne. Endri sice neměl draka, který by byl okamžitě dokonalý v boji, ale jejich síla spočívala v něčem jiném. Vydrželi spolu, i když se to zdálo opravdu nepravděpodobné. Mnozí sázeli na to, že Sgoth svého jezdce někde omylem zalehne. Endri podporoval svého draka, dával mu víru, když všechno vypadalo ztracené. A v těžkých chvílích, kdy byl každý krok rozhodující, objevil Endri sílu v tom, že jeho drak nebyl perfektní. Jeho síla spočívala v loajalitě a oddanosti, která mnohým dvojicím chyběla. I když to znamenalo zůstat o krok pozadu. Ale další výhodou, kterou společně objevili je to, že Sgoth je opravdu nepředvídatelný v tom, kdy zase něco vyvede.

sgoth

Hnědý škorpiocasý || 2 kategorie - 11,4 metru || Samec

Sgotharanag - jméno, které možná působí vznešeně. Je jen čtyři roky starší jak jeho jezdec, který také není žádným velikánem. Na první pohled Sgoth zaujme svým robustním tělem a ocasem zakončeným ostrým bodcem připomínající škorpiona.

Přestože vypadá impozantně a mnozí si myslí, že má něco společného s Nathairem vzhledem k velké podobnosti rohů - ve skutečnosti je Sgoth jedno velké a přerostlé nemehlo a jemňouš - jak mu rád říká Endri. Při startu do vzduchu často zakopne o vlastní tlapy, jeho pokusy o ladný let občas končí v korunách stromů nebo hlavou zabořenou v zemině. Kolikrát se mu stalo, že omylem strefil dalšího draka ve vzduchu nebo svým nepovedeným přistáním zničil půlku vesnice. Velkou zásluhu má hlavně staré zranění z boje, které pohmoždilo jeho křídlo. I když se ve vzduchu udrží a dokáže létat i poměrně rychle, nějaká rovnováha je pro něj mnohem složitější než si vybrat vhodného jezdce pro sebe. Jeho přecitlivělá povaha z něj dělá velmi neobvyklého člena dračího rodu. Snadno se rozbrečí při ztrátě oblíbeného kamene, dojme ho západ slunce nebo naprosto překrásná scenérie.

V momentě, kdy ho někdo pokárá nebo snad dokonce urazí, stočí se do klubíčka a jednoduše trucuje dokud mu jeho jezdec neřekne, že ho má rád. Díky tomu si ho ostatní draci dost často dobírají a stojí si za tím, že tenhle tvor nemá ve válce co dělat a jediné na co se opravdu hodí, tak je možná tak hlídání péřoocasých.

I přes své drobné nehody a emocionální výlevy je až do morku kostí loajální. Svého jezdce by chránil i před celou armádou i v momentě, že mu u toho nejspíš několikrát uklouzne noha nebo srazí k zemi jiného draka. Jeho síla je skrytá za neohrabaností. Jakmile je v ohrožení jeho pán, dokáže v sobě probudit takový vztek a energii, že i ti draci, kteří si ho dobírají, zpozorní. Věrný, statečný a srdcem obrovský - tak by se dal Sgotharanag označit. Sice spadne, ale vždy znovu vstane... I když si při tom natluče.

Endri je jeho druhý jezdec. Ten první raději spáchal sebevraždu, než aby byl s takovým ňoumou. Tehdy ho to dost vzalo a dokonce se nechtěl s nikým propojit, dokud ho k tomu jednou nepobídli, že by se tam měl nacházet někdo, kdo mu je povahově podobný. Dost často je právě Endri, který svého draka pobízí k nějakému dobrodružství. Kolikrát se společně pošťuchují, i když se Sgoth velmi často urazí a jeho jezdce mu vlepí nějakou přátelskou facku po šupinách se slovy: “No tak, ty velká citlivko, razíme na dobrodružství!”

Přes všechnu tu srandu mezi nimi panuje neochvějná důvěra. Jsou jako brácha s bráchou, kteří se kolikrát pohádají, zlobí se na sebe, ale bez sebe by byli poloviční.

Aquakineze - signet, který může být využit v útočném případě ale i co se týče obranné možnosti. Někdo to považuje za neskutečně silný signet, jiným zase přijde trapný. Endrimu přijde naprosto fascinující, protože se díky němu může dosáhnout zcela neočekávaného. Samozřejmě je hodně odkázaný na tenhle živelný zdroj, který se nachází pomalu všude, kam se člověk podívá. Pokud nikde v jeho okolí není žádný pořádný zdroj vody, musí ho tahat ze svých zásob nebo se musí opravdu hodně soustředit na to, aby si aspoň trochu vody dokázal získat ze svého těla. Pokud tak udělá, může dojít k jisté dehydrataci a způsobit si tak halucinace nebo dokonce zkolabovat. Samozřejmě tenhle faktor může také použít vůči druhé osobě. Zjistil, že ne každý má to tušení, že člověk je přibližně ze 60% tvořen vodou. Což je ohromný zdroj vody.

Jeho signet je spíše účinný v boji na dálku než na blízko. Pokud by se dostal do přímého střetu, musí reagovat opravdu rychle a chránit se buď štítem z velmi silného proudu vody a nebo ledu, který získá tak, že proud vody nechá zamrznout. Bohužel ještě není tolik silný, aby dokázal vytvořenou vodu zmrazit v nějakém rychlejším čase. Bohužel tvoření ledu je pro něj energeticky mnohem náročnější než kapalina. A o páře se mu zatím může jenom zdát, protože ta je ještě mnohem složitější na udržení.

Ovšem co zatím zvládá? Dokáže měnit teplotu vody. Dokáže ji uvézt do bodu varu a někoho díky tomu opařit, dokáže nechat vodu zamrznout a vytvořit tak krásnou scénu amatérských krasobruslařů. Když je větší sucho a nemá přístup k přímé vodě, ale je poblíž jenom nějaká vlhkost nebo mlha, dokáže ji stáhnout a koncentrovat pro svou potřebu. Jeho signet má mírný léčebný potenciál. Dokáže ochladit rány, dostatečně hydratovat a nebo odvádět horka, pokud dojde k přehřátí nebo horečce, která je způsobená infekcí z otevřené rány.

Dokáže odklánět střety pomocí velkého proudu vody. Nejvíce dokáže ovládat vodní biče různých velikostí nebo vytvoření silného vodního proudu, který srazí nepřítele k zemi nebo dokonce odmrští několik metrů daleko. Zvládá si vytáhnout zdroj vody z rostlin nebo z živého organismu. Jistě, je to nebezpečné, ale také dost účinné. Dokáže tvořit ohromné vodní vlny a vodu jako samotnou formovat do různých tvarů.

Samozřejmě má velkou nevýhodu proti někomu, kdo ovládá elektřinu. Jakmile někoho takového potká, dalo by se říct, že může být Endri dost nahraný. Také může být voda nevýhodná v boji proti někomu, kdo ovládá pyrokinezi. Ano, voda možná oheň uhasí, ale plameny jsou mnohem rychlejší a prudší. A v neposlední řadě - pokud je jenom trochu více psychicky nestabilní, voda může reagovat poněkud neklidně. Ať už se jedná o nechtěné zaplavení místnosti, nebo způsobení halucinací z dehydratace. Může se stát, že něco omylem nechá zamrznout nebo naopak nechá vodu uvést až do bodu varu a někoho úmyslně opařit.

Jeho dračí značka se nachází na levém žebru a táhne šikmo až k pravému boku.
Mluví ze spaní, občas se hádá se Sgothem v polospánku.
Je překvapivě dobrý v první pomoci.
Píše si tajný deník, kam také kreslí vtipné karikatury všech okolo.
Miluje velmi pikantní jídlo.
Jeho nejoblíbenější zbraň je kopí - to své pojmenoval jako “Prcek”.
I když ovládá vodu, má strach z hloubek.
Když přemýšlí, škrábe se na bradě. Sgoth ho dost často napodobuje.
Nosí u sebe malý dřevěný medailonek s rytinou stromu - je to dar od jeho babičky.
Má tajnou schovku sladkého v tréninkové místnosti.
Po nocích pořádal “lžičkové turnaje” aneb rvačky pomocí lžiček.

bonusy

eventy

posty

Demrys

Všechny herní informace pocházejí z knižní předlohy Fourth Wing a Iron Flame od autorky Rebecca Yarros, které patří plná autorská práva. Z angličtiny bylo vše přepsáno a korektizováno adminy, kteří si tak přisvojují práva na vlastní text. NIC NEKOPÍRUJTE.

Všechny postavy a texty k nim napsané, jsou autorské právo hráčů.

Admin Tým: Arxi a Vixara

Poděkování: Rebecca Yarros, Artstation, pinterest, TStudio, Sloan, Esmeray Lilith, PlayGround

Stav hry: Aktivní || Spuštění: 19.7. 2024