Eris Ravenhold

eris ravenhold

18.3. 572, Cadiz, Luceras, Navarra

Kapitánka na Chakirské základně

signet

Teleportace předmětů

Wallis Day

i don't need a dagger to rip your heart out.

Žena jako Eris, již dávno není drobným pískletem, které mělo o světě naivní představy a házela všechny starosti na rodiče. Poměrně brzy dospěla do bodu, kdy se z ní stala praktická žena s pevnou vůlí, názory a neochvějnou náturou, která se neroztřese, když na ní někdo zvýší hlas. Je voják, jezdkyní, kapitánkou a tudíž není někdo, na koho si druhý nemůže vyskakovat jenom proto, že se dotyčnému zrovna chce. Mezi vojáky panuje silná hierarchie, kterou ona respektuje a vyžaduje naprostý respekt i od ostatních. Upozorní dotyčného jednou a když nepřestane, volí okamžité násilí v podobě přesně mířené rány na nos s jasným cílem ho zlomit. Dalších ran dle ní není třeba, protože zlomený nos není žádnou procházkou růžovou zahradou. A že její rány rozhodně nejsou jak od náhodné slečinky na ulici. A když nepomůže tahle jedna rána, snad postačí varovné vrčení její dračice a nebo rovnou její signet. Ráda vzbuzuje a vyžaduje přirozený respekt založený na vzájemné úctě. Jestliže se k ní někdo chová odporně a nevychovaně, bude s vámi tak jednat také. Její respekt si nikdo nezaslouží tím, že bude před ní machrovat a chovat se jako arogantní blbeček. Ani na ní neudělají dojem medaile, poháry vítězství či válečné jizvy. Cílí spíše na intelekt, schopnost komunikovat a v boji předejít zbytečným ztrátám na životech. Svaly a počet zabitých není něco, co by na ní dokázalo udělat dojem. Má poměrně vysoké nároky a je velmi těžké jí zaujmout, pobavit a nebo snad přesvědčit o tom, že za něco někdo stojí.

V její pozici se naučila všechny brát jako potenciální lháře, podvodníky a sobce, kteří jednají ve vlastním zájmu, aby se mohli obohatit v jakémkoli smyslu, získat konexe, líbivé pozice a lepší postavení za jakoukoliv cenu. Přirozeně je proti korupci, na kterou je extrémně vysazená a snaží se s ní bojovat a hubit krysy v temných zákoutích, které se snaží Navaře uškodit zevnitř. Je totiž toho názoru, že velká mocnost se dá rozložit pouze zevnitř a to tehdy, když se jí snaží svrhnout její vlastní lidé. Stejně jako když u chrámu srazíte jeden pilíř, zřítí se celá budova. Eris tedy často přemýšlí, kalkuluje, dává si pozor a snaží se myslet jako možný nepřítel, být o jeden či o dva kroky napřed a taky chce mít o všem a všech přehled. Dá se říct, že je závislá na informacích a je to něco, čím si získáte na chvíli její pozornost. Není mstivá, ale neočekávejte, že zlo vůči ní nechá bez povšimnutí. Ten kdo jí ublíží a nebo se snaží jít proti ní, to schytá i s úroky. Politika jí není cizí a pro vlastní dobro se v ní musela naučit chodit a všímat si detailů, včetně komunikace a nejrůznějších postojů. Není v tom zcela dokonalá, ale ani žádný nováček. Je si vědoma toho, že ač má podezření, nesmí jednat unáhleně. Umí být klidná, vyrovnaná a přemýšlet dřív, než začne podnikat nějaké kroky. Přestože se její hněv dokáže rovnat ledové sněhové bouři, tak ví moc dobře, že s jejím postavením si nemůže dovolit chyby a odchylky ve svém chování. Reputace je stejně důležitá jako respekt a slušné vychování.

Tělem i duší je to bojovnice s tvrdohlavou myslí a neochvějným duchem pro spravedlnost, kterou si zaslouží každý za své činy. Každá akce má svou reakci a každý musí platit za své chyby a hříchy. Je však ale zastáncem toho, že pokud spravedlnost selže, ráda bere osud do vlastních rukou a té spravedlnosti napomůže sama. A není žádným překvapením, že tahle forma srovnání účtů zahrnuje oheň a krev. Zabíjení se dávno neštítí. Smrt je něco, čeho zažila na bojišti hodně a sama jí byla mnohokrát blízko. Zabít ji ale není tak jednoduché. Nejen, že je zkušená v boji, ale má v sobě dravce se silným pudem přežití a ukázání silné vůle. Nevzdá se, dokud nezemře a nebo dokud nebudete poraženi. Tohle z ní udělal Basgiath a válečná zóna na základnách, kam byla poslána po absolvování akademie. Ale i když se může zdát občas jako nemilosrdná chladná žena, má své morální zásady, za které nikdy nepůjde. Přestože v boji umí být nelítostná, krutá i nefér když to situace vyžaduje, tak v opačném případě následuje svůj instinkt bojovat čestně, dle kodexu a být lidská. To je přece něco, co jí a všechny další jezdce odlišuje od zvířat.

Nemá v oblibě přecitlivělé lidi. City a emoce jí z obecného hlediska nevadí. Jí vadí jen, když je toho příliš. Na nervy jí lezou i lidi, kteří si na všechno neustále stěžují a nic jim není dobré. Přímo opovrhuje ješitností, hysterickými nánami, přeslazenými egoisty a přílišnými flegmatickými jedinci, kterým je všechno fuk. Takovým lidem upřímně nerozumí. Ani hrubiáni, jenž se vyžívají v brutalitách a sadismu nejsou jejím šálkem čaje, ačkoli i ona umí být dosti hrubá, zejména na protivné muže, jenž se spíše chovají jako nadržení králíci a nebo jako prasata. Nesnese sexistické narážky a nebo aby na ní bez jejího svolení kdokoli sahal. Na nedovolené doteky často reaguje tím, že dotyčnému vykloubí rameno, ne-li zlomí zápěstí. Na narážky odpovídá výhružkou zbičování. Je nerada viděna jako nějaký sex symbol a nebo jako nádoba na mužské sémě. Je mnohem víc a to všem dokazuje už pár let. Nikomu nechce dovolit, aby jí zpochybňoval jenom proto, že mezi nohami nemá ptáka.

she was more warrior than a mother

Po přeslici je její rodina příbuzná z vymřelým rodem Mercierů. Narodila se do velmi bohaté šlechtické rodiny. Její otec v jejích prvních letech života spravoval Cadiz, zatímco jeho bratr a sestra létali na dracích a bránili hranice Navarry. I Erisina matka byla jezdkyní a první dva roky trávila doma s rodinou, aby se mohla miminku věnovat, ale když Eris dovršila dvou let, tak byla matka znovu povolána do služby a tentokrát rozkaz přijala a nepožádala o prodloužení mateřské dovolené. Srdcem i duší byla hlavně bojovnice a sezení doma nebyl její styl. Na frontě strávila tři roky, aniž by se domů vrátila. Eris si naštěstí tuhle část života nepamatuje. Její nejranější vzpomínka je, když viděla matku přilétat na jejím oranžovém kyjoocasém drakovi za městem. Bylo jí tehdy pět let a matku znala jenom z portrétu na obraze a z otcova vyprávění. Jakmile se ale poručice Amelia Ravenholdová prošla dveřmi jejich domova, mladá dívenka se k ní rozeběhla a skočila matce do náruče, když se skrčila. Tehdy na matce ucítila i něco zvláštního a vybouleného. Když se matky zeptala, co to je, tak jí matka sdělila, že bude mít brzy bratříčka a nebo sestřičku.

O čtyři měsíce později, v roce 577 po Sjednocení, se Eris narodil její bratr Erion. Přestože byl otec svou ženu před těmi mnoha měsíci navštívit, tak měl pochybnosti o Erionově původu. Nebyl si jistý, zda je skutečně jeho a velmi krátce po jeho narození se kvůli těmto pochybnostem Erisini rodiče pohádali. Amelia vzala obě děti ke svým rodičům, kde strávili zhruba měsíc, než se situace mezi ní a jejím manželem Edarionem uklidnila. Doma s dětmi a manželem ale Amelia strávila pouhý rok a poté zase odletěla. Vrátila se až v polovině roku 579. Její drak byl zraněn a musel do Údolu. Amelia tedy s dětmi i s manželem mohla strávit delší čas a také oznámit, že chce, aby Eris začala cvičit šerm a sebeobranu. Bylo jí již sedm let, což byl podle Amelie ideální věk na začátek trénování. Edarion s tím nesouhlasil a nedal se obměkčit ani tím, když s manželkou strávil hezké chvíle v jejich společné posteli. Uvědomoval si, že kvadrant jezdců zajišťuje prestiž.

her lit tle future riders

V roce 580 a 581 Amelia na svět přivedla další dvě děti. Dívku a chlapce. Kvůli tomu tehdy přišla o povýšení na majorku a zůstávala na pozici kapitánka. Dokonce jí po posledním porodu oznámili, že zůstane na vnitrozemní základně v Deaconshiru, neboť ji začali považovat za rodinný typ, když měla tolik dětí. To Amelii dost popudilo a rozhodla se, že Arias bude jejím posledním dítětem. Eris bylo v té době devět let a kromě bojového umění, šermu, jízdě na koni a nebo střelbě z luku, se velmi pečlivě věnovala třeba i hře na flétnu a otec trval na tom, že se od deseti let bude učit starou lucerštinu. Jediný ochotný učil, byl devádesátiletý písař, který sloužil v královském archívu a knihovně, v Calldyru. Eris tedy tři roky strávila plavbami z Cadizu do hlavního města, kde vždycky strávila tři dny pod dozorem mistra Wallise. Učil ji necelé tři roky, než zemřel a další, kteří ovládali mrtvý jazyk, byli buď v Basgiatském archívu a nebo na frontě. A těch lidí bylo velmi málo. Nebylo jich ani deset.

Ve třinácti jí matka podrobila první zkoušce, která zahrnovala všechno najednou - lávku i Gauntlet. Jednoduchá dráha, kterou matka nechala postavit podle její paměti. Rozhodně nebyla tak smrtící, jako skutečný Gauntlet, ale i tak na něm Eris třikrát selhala. Až po třech měsících se jí ho podařilo zdolat. Ve třinácti byla pořád dítě - malá, slabá a kosti se jí snadno lámaly. A matčina nepříjemná nedočkavá nátura jí příliš nepomáhala. Její sourozenci, kteří byli dost staří na to, aby si uvědomovali o co se jedná, ji povzbuzovali. Zejména Erion, kterému bylo sedm a už taky trénoval. Matka své dvě nejstarší děti dokonce vzala navštívit základnu, kterou jí přidělili a pak jim ukázala i Montserrat. Na další základny už ale neměla povolení. Eris s Erionem tam poznali, jak to přibližně na základnách chodí a co je v daleké budoucnosti čeká, pokud všechno zvládnou a přežijí.

ready to play, not die

Sedm let pro Eris uběhlo jako voda, ale stalo se toho mnoho. Z naivní dívenky byla najednou dvacetiletá dospělá žena, která byla připravená přejít lávku a jít ve šlépějích své matky. Tak jako většina mladých, kteří byli potomky jezdců a chtěli jít v jejich stopách, i ona si prošla krutostmi, které výcvik zahrnoval. Byla nucena dospět až příliš rychle a něco jako dětství, jí nic dnes už neříká. Otec v listopadu 588 zemřel, takže v době nástupu do kvadrantu už jí dávno nebyl oporou. Měla pouze matku, na kterou však musela zapomenout v moment, co přešla parapet a byla přiřazena do prvního křídla, perutě drápu a druhé letky. Prima byla přesně taková, jak ji matka popisovala. Asi zhruba tak týden. Pak se všechno začalo hroutit a ona pocítila těžkou realitu. Bylo to vlastně mnohem horší, než čekala. Po týdnu si nechala ostříhat své krásné blond vlasy, protože jí překážely. Modřiny, podlitiny, naraženiny a zlomeniny by do Gauntletu snad ani nespočítala. Další těžké probuzení do tvrdé reality nastalo při Prezentaci, když jen pár metrů od ní, spálili jinou kadetku, se kterou se Eris bavila víc, než měla v plánu. Akorát ji to utvrdilo v tom, že minimálně do konce primy, si nebude dělat žádné skutečné přátele.

Toužila po drakovi. Kdo taky ne? Byla ochotná udělat cokoliv, aby z Rozřazení vyšla jako propojená kadetka. Přirozeně šla určitým směrem. Vlastně běžela. Utíkala před jinými kadety, kteří jí chtěli zabít a zbavit se konkurence. Kromě dýk, si v tělocvičně před Rozřazením, vzala chakram. Čerstvě nabroušený a smrtící. Když ho vrhla, dokázala s ním někomu utnout hlavu. Jako třeba Condraovi Mavisovi, který jí kdysi na žíněnce zlomil paži a byl by jí zabil, kdyby ho nakonec přece jen nepodkosila a nezabodla dýku do stehna. Tehdy mu řekla, že jestli chce žít, tak si tam tu dýku nechá a vzdá se. Při Rozřazení zjistila, že ho měla tehdy zabít.

Hnědý drak e objevil znenadání a jeho jitřenkový ocas jí prošvihl přímo nad hlavou. Instinktivně uskočila parakotoulem do strany, pak se zrychlila zvedla, otočila a pohlédla na krásného světle hnědého draka. Vlastně dračici. Po chvíli se ženský dračí hlas ozval v její hlavě. Nebyla překvapená. O tomhle věděla od matky. Rionnadansadah byla tehdy dvacet pět let stará dračice, která dosahovala devíti metrů. A Eris si zvolila za svou první jezdkyni. „Na člověka jsi působivě krásná. Nikdy bych si nevybrala ošklivou ropuchu." Řekla tehdy Rionna a když do jejich blízkosti přiběhl jiný kadet, který Eris vyzval na souboj o draka, který byl před nimi, tak Eris výzvu přijala. Ale než vůbec stačila zaujmout bojový postoj, tak Rionna smetla kadeta svým ocasem. „Nasedni, lidská ženo. Musím si umýt ocas."

dancers on the sky

Propojení s drakem Eris změnilo život. Naprosto od základů. Ale přestože tančit na obloze mezi dračími křídly bylo osvobozující, tak to mělo svou temnou stránku. Další lámání kostí, prolévání krve, zabíjení a pohřbívání přátel i sebe samotné. Při Válečných hrách ztratila většinu těch, na kterých jí záleželo. A i když po tom všem vnitřně odmítala, že by měla mít za někoho zodpovědnost, tak přijala poctu být velitelkou letky v sekundě. Tam také byla nucena pohřbít svou lidskost, vybudovala si první skutečné nepřátele a to zejména v kvadrantu pěchoty. Při výcviku KPJ jeden z kadetů pěchoty zneužil toho, že Eris měla díky séru omezený přístup k drakovi i magii. Kadet pěchoty Paul Merchett s ní šel pro vodu, kde jí pak dělal nepříjemné návrhy. A když se mu nepodvolila, chtěl si na ní vynutit sex. Uhodila ho a on jí pak uhodil nazpět. Z rvačky se nakonec stalo zabití. Po této události a dokončení zkoušky, která byla neúspěšná, jí velitel daného praporu, nechal zatknout a uvěznit. To pobouřilo velení kvadrantu jezdců a započalo slyšení a vyšetřování. Pravdu znala jenom Eris a potvrdit ji mohli pouze příslušní jezdci. Povolali tehdejšího podplukovníka Worisse, který uměl rozpoznat, zda někdo mluví pravdu či nikoli. Jakmile Woriss potvrdil, že kadetka Ravenholdová mluví pravdu, byla zproštěna viny z vraždy.

Tehdy také přiletěla její matka, která byla tou dobou již majorka, a bez ostychu vrazila pěstí veliteli onoho praporu. Přímo před veškerým velením Basgiathu. Pohrozila, že jestli se bude konat něco takového bez jejího vědomí ještě jednou, tak nechá svého draka, aby se v kvadrantu pěchoty dosyta nažral. To pochopitelně velení pěchoty velmi pobouřilo, ale velitel kvadrantu jezdců, Duvall, shromáždění rozpustil dřív, než se mohlo stát něco horšího. Do konce druhého ročníku měla Eris tolik nepřátel, že by je na prstech nespočítala. Nejbezpečněji se cítila na dračím hřbetě, ke kterému jako kdyby přirostla. Okoukala od matky její jezdecké kalhoty vyztužené na tříslech a hýždích. Trvalo jí dva měsíce, než sehnala dostatek materiálu a pak další asi dva týdny, než kalhoty úhledně dokončila, ale pak se létalo o mnohem lépe. Létat na Rionně bylo jako tančit mezi mraky, mezi hvězdami... Brzy patřila k nejlepším mladým letcům v křídle. A když při druhých Válečných hrách vyšla s dobrými výsledky, byla zvážena na velitelku perutě. Tou se však ale stala až ve čtvrtině ročníku tercie, kdy předešlá velitelka zemřela na žíněnce.

maybe i'm more warrior than a mother

Po tercii následovala tvrdá realita skutečné války. Nejprve byla sice nasazena na vnitrozemskou základnu, ale po dvou měsících její matka zatahala za nitky a Eris byla převelena za matkou, na Samarskou základnu. Zúčastnila se hrstky malých bojů, kdy spíše nepřátele zastrašili a ke skutečné bitvě nedošlo. V roce 596 byla převelena na Sumerton, kde se seznámila s Adonisem, který byl tou dobou kapitánem. Adonis jí projevoval náklonnost, ale jí se ho dařilo velmi dobře ignorovat. A jemu se zase líbily výzvy a dobývání jejího srdce. Ani půl roce to nevzdal a po těch šesti měsících mu konečně dala šanci. Během letní čtyř denní dovolené spolu strávili čas ve Valensii, kde mu Eris naprosto propadla. Poznala nepoznaný pocit zamilovanosti. Jejich vztah vydržel dva roky a půl. V posledním půl roce Eris stihla otěhotnět, ale ve čtvrtém měsíci těhotenství nešťastně potratila. Probudila se v bolestech a krvi a musela plod vytlačit. Ten hrozivý pohled na to drobounkou ještě pořádně nevyvinutou formu nového života, ji zlomil. Zlomilo jí to víc, než celá akademie dohromady.

Vztah mezi Eris a Adonisem se po dvou měsících zhroutil. Eris se s ním rozešla a požádala o převelení na základnu Chakir, kde se v roce 599 po Sjednocení, účastnila bitvy a poté třech dalších. Napravovač měl plné ruce práce a ona se musela dlouho hojit přirozeným způsobem. Když na ní přišla s nápravou řada, mohla se účastnit poslední bitvy v témže roce. S Adonisem se viděla až na oslavě nového roku 600, které zároveň bylo vstupem do nového století. Na oslavě jí Adonis oznámil, že ho převeleli na Samarskou základnu, což jí bylo jedno. Ona získala povýšení na kapitánku, její matka na ni byla konečně tím jejím způsobem hrdá a jediné co Eris potřebovala, bylo sloužit Navaře a zapomenout na bolest, kterou si v sobě nosila ze ztráty dítěte. Možná nebyla předurčena k tomu být matkou. Možná je jejím osudem být jenom válečnicí.

Ke konci roku 600 po Sjednocení, odhalila zrádce, kapitána Haralda Daverina, který pašoval informace a zbraně Poromielcům. Společně s Haraldem byli popraveni další dva jezdci, sedm členů pěchoty a dva léčitelé. Haralda popravila Eris osobně.

rionna

Rionnadansadah je pouze o pět let starší, než její jezdkyně, se kterou sdílí mimořádné pouto, neboť Eris je jejím vůbec prvním zvoleným jezdcem. Rionna patří k běžným hnědým drakům průměrné velikosti, ale přece jen se na ní nachází určitá vzácnost v podobě jitřenkového ocasu, který mezi draky tak úplně běžný není. Přesto není jediná, kdo z její linie Aibhunedaínan, tento ocas má.

Rionna, jejíž jméno by se dalo volně přeložit jako Hvězdná tanečnice, je dračice vskutku elegantní, má svůj šarm a pohled hladové šelmy, jíž v žilách proudí krev slavných draků, což jí mezi mnoha draky zaručuje respekt. Její elegance se snadno zamění s arogancí. Přestože umí projevit respekt ostatním, tak to ale neznamená, že jimi neopovrhuje. Na každém si najde nějakou chybu, kterou musí vytknout. Ať už je to něčí křivý nos a nebo zápach. Má velmi citlivý čich.

Miluje hvězdy a ráda je pozoruje, když je příležitost. Nerada je při této své kratochvíli rušena, neboť je pak velmi podrážděná. A když je podrážděná, tak je dost nebezpečná.

Hnědý jitřenkoocasý || 2. kategorie - 11,8 metrů || Samice

Díky svému ocasu, je velmi dobrým bojovým drakem. Za těch několik let v aktivní službě se svou jezdkyní dokázala, že je víc než schopná ubránit hranice a postavit se nebezpečí čelem - ať už vypadá jakkoliv. Během svého působení v Basgiathu, získala několik jizev od jiných draků - zejména kvůli několika konfliktům, ale hlavně díky Válečným hrám. I v blanách křídel má pár děr od nepřátelských samostřílů. Jizvy se jí příliš nelíbí, jelikož velmi dbá o svůj vzhled. Je nerada špinavá, smradlavá a cokoliv, co jí ubírá na dračí atraktivitě. A pokud se někdo opírá o její vzhled? Sbírá pouze komplimenty. Za urážky klidně zabíjí.

I když má Rionna mnoho dračích nápadníků, tak se prozatím s žádným nepropojila a zůstává svobodná, nezávislá a soustředěná na probíhající válku. A i když nemá svého partnera, tak je matkou dvou nepropojených draků. Mnoho dračích tajemství před svou jezdkyní skrývá, ale jsou věci, které jí v nedávných letech prozradila, neboť Eris plně důvěřuje. Samy společně odhalily již tři zrádné jezdce, kteří se spikli proti Navaře. Rionna osobně svým ocasem zabila draka jednoho z nich.

Teleportaci či přemisťování předmětů si rozhodně nezaměňujte s tím, že by se Eris dokázala teleportovat sama. Nedokáže teleportovat nic živého, co se druhově týká lidí a zvířat. Přestože jsou rostliny a stromy živé, tak s nimi manipulovat ohledně přemístění dokáže, neboť nemají inteligentní myšlení, jako jiné živé organismy. Její moc se vztahuje pouze na neživé věci jako zbraně, kameny, knihy - zkrátka cokoliv, co by jí mohlo být v danou chvíli k užitku. Důležité pro tuto schopnost je, aby danou věc napřímo viděla a nebo aby si jí v hlavě dokázala přesně vizualizovat, jestliže ví že se daná věc nachází tam, kde ji ona nevidí. Magii ovládá silou vůle, ale někdy si dopomůže rukou, která je jakýmsi "hromosvodem" pro onu sílu. Ruku v ruce tento signet hojně využívá i s nižší magií.

Když se projevil její signet poprvé, dokázala teleportovat dýku co byla mimo žíněnku do své ruky. Její signet se projevuje tak, že daná věc se začne na místě chvíli třást a pak s drobným nažloutlým zábleskem zmizí a zjeví se v její ruce a nebo tam, kde to ona zrovna potřebuje. Teleportovat drobné věci ji nedělá žádný problém, jestliže je napřímo vidí. Pokud je nevidí, musí zapojit paměť, kterou na akademii trénovala, aby si zlepšila vnímání nejrůznějších věcí, neboť se ukázalo, že dokáže mnohem víc, než si jen do ruky teleportovat dýku, knihu či jablko.

Její signet byl zprvu spíše podpůrný, nápomocný a nikoli útočný tak, jako dokáže být dnes. Dokázat k sobě přemístit zbraň je pro ni snadné a již naprosto přirozené. Stejně jako využití přírodních živlů - rozhozených kamenů a nebo dokonce vychrleného ohně. Je to sice hazard, ale přemístit to nebo ono ze sebe na nepřítele je něco, co se jí neskutečně hodí. Nejednou tak zabránila upálení sebe a nebo někoho jiného, přemístila padající balvany a nebo vystřelené šípy, vržené dýky,... Čím menší předmět, tím snazší ovládání. Čím je ale předmět větší, těžší a nebo je ho hodně, tím větší energii nasazuje.

Avšak to, co jí činí extrémně nebezpečnou je realita toho, že se naučila teleportovat z něčího těla jakýkoli orgán. Strávila roky učením se lidské anatomie a také pitvami. Začala s tím na konci tercie a pokračovala na základnách, kde již musela dělat vlastní výzkum a učit se zcela sama. Musí si ve své mysli přesně vizualizovat, jak daný orgán (či jakákoliv ukrytá věc) vypadá a pak ho prostě z těla přemístí mimo něj. Srdce, plíci, ledvinu či třeba mozek. Všechno jsou to předměty, které jsou sice organické, ale samostatně nemůžou existovat.

Její otec byl kdysi správcem Cadizu. Její matka je naopak podplukovnicí na Samarské základně.
Má tři mladší sourozence. Dva bratry a jednu sestru.
Už si zvykla mít krátké vlasy a tak si je takové pravidelně udržuje.
Dračí značka se jí ovinuje kolem pravé paže. Dračí hlava jí končí na rameni.
V roce 598 byla těhotná, ale bohužel o dítě přišla.
Její nejoblíbenější barva, je blankytně modrá.
Má ráda jahody, med a koblížky plněné marmeládou.
Nemá v oblibě alkohol. Raději zůstává střízlivá a ve střehu. Churam si ale příležitostně dá.
Na akademii, v prvním ročníku ve sprchách, v sebeobraně uškrtila primánku ručníkem.
Přestože celým svým srdcem miluje psy, tak by si nejraději pořídila vakoveverku. Má pro ně slabost.
Některé nepěkné jizvy si nechala odstranit - zejména z tváře, krku a přes ňadra. Zbytek jizev si ponechala.

bonusy

eventy

posty

Vixara

Všechny herní informace pocházejí z knižní předlohy Fourth Wing a Iron Flame od autorky Rebecca Yarros, které patří plná autorská práva. Z angličtiny bylo vše přepsáno a korektizováno adminy, kteří si tak přisvojují práva na vlastní text. NIC NEKOPÍRUJTE.

Všechny postavy a texty k nim napsané, jsou autorské právo hráčů.

Admin Tým: Arxi a Vixara

Poděkování: Rebecca Yarros, Artstation, pinterest, TStudio, Sloan, Esmeray Lilith, PlayGround

Stav hry: Aktivní || Spuštění: 19.7. 2024