born a disappointment

Faye je příkladem toho, že žádná či nízká očekávání můžou vést i k příjemnému překvapení. Faye Gordan se narodila v roce 581 jako poslední potomek (alespoň do té doby) proslulého generála Gordana, ale její příchod na svět neprovázel jásot ani oslavy. Naopak. Přišla na svět předčasně, křehká a od samého začátku bojující s řadou zdravotních problémů. A co víc, byla to dívka. V rodě s tak dlouhou a slavnou linií dračích jezdců to znamenalo jediné: byla zklamáním dříve, než stačila otevřít oči. Její otec, plný ambicí a pýchy, na ni nekladl žádná očekávání. Zatímco jeho synové byli předurčeni k velkým věcem, Faye zůstala v jejich stínu, prakticky neviditelná. Jako by ani neexistovala. Dokonce i její jen o rok starší sestra byla na rozdíl od Faye v otcově přízni, protože dokázala přinášet výsledky. Jednoduše řečeno, pokud Faye nemohla být dračím jezdcem, byla akorát ostuda celého rodu. 

weak and sick

Celé dětství Faye se neslo v duchu zdravotních problémů a nemocí, které jí často upoutávaly na lůžko. Kvůli tomu se nemohla pravidelně účastnit tréninků a pro otce to byla poslední kapka, kdy viděl, že jeho dcera nemá sebemenší potenciál. Jak by taky mohla, když byla její imunita věčně oslabená a její svaly skoro neexistující. Zatímco její sourozenci trávili hodiny tréninkem, posilováním a studiem, aby naplnili otcova očekávání, Faye byla odsunuta stranou. Nikdo ji k ničemu netlačil, ale i tak měla Faye občasné záblesky touhy sourozencům se vyrovnat nebo si něco vyzkoušet, ale dost často to končilo pohromou. Protože Faye byla často bez pohybu a upoutaná na lůžko, způsobilo ji to problémy, které se s ní táhnou až doteď. Nikdo jí tedy nevěnoval zvláštní pozornost – s výjimkou její matky a Artema, kteří se o ni často starali. Díky tomu měla s Artemem lepší vztah než s ostatními, chvílemi se až zdálo, že Artem Faye zastupuje otcovskou roli. Faye měla někoho, komu se nebála otevřít a věděla, že u toho člověka najde útěchu. To pro ni znamenal Artem a její matka – útěcha, bezpečí a klid. Jenže ani tato útěcha nemohla trvat věčně. Nejdříve nejstarší bratr a rok nato i Artem odešli k jezdcům. Dům se nevyprázdnil, spíše se od základu změnil. S příchodem otcovy nové manželky přišel obrat. Její otec si nedal pohov a jejich dům se zas a znovu začal plnit dalšími potomky a v domě z původních dětí zbyla jen Faye a její starší sestra, se kterou do té doby neměla nijak blízký vztah. Faye ji v duchu záviděla, že na rozdíl od ní byla tak schopná, a proto se jí spíše bála, radši se jí stranila.

becoming invisible

S novou rodinou se Faye cítila odcizená od úplně všech. V tu chvíli byla její starší sestra to jediné, co měla, a jejich pouto se proto utužilo. Alespoň na tu chvíli byla její starší sestra někdo, na koho se Faye mohla obrátit. Její respekt k její starší sestře sice nezmizel, pořád z ní někdy byla nervózní a ani ta závist úplně nevymizela, ale tím, že se na ní její starší sestra úplně nevykašlala, ji byla vděčná a snažila se jí oplácet její laskavost. Tato situace ale podobně jako s jejími bratry neměla dlouhého trvání. Nastal čas, aby i její starší sestra konečně rozevřela křídla a vzlétla. Brzy tak Faye zůstala úplně opuštěná, protože i sestřiny kroky zavítaly do Basgiathu. A přestože Faye zůstala doma, bylo to, jako by si nikdo ani nevšiml, že tam ještě bydlí. V podstatě byla neviditelná. Faye trávila většinu svého času zavřená na pokoji, aby se nemusela pouštět do řeči s novou manželkou otce či jejich dětí. Nebrala je jako sourozence, všechno to pro ni bylo divné a Faye chyběla její matka. Její osamělost ve Faye něco zlomila, uvědomila si, že takhle svůj život dál nechce žít. Nechce být ve stínu, být neviditelná a nedůležitá pro všechny. Chce něco dokázat.

broken girls blossom into warriors

Otce by velmi potěšilo, kdyby věděl, že Faye potajmu cvičí svoji kondičku a snaží se své tělo trochu utvrdit. Neměla žádné svaly, byla slabá, ale věděla, že tohle všechno se dá změnit, pokud na tom bude pracovat. Při každém špatném pohybu nebo silnější ráně si dokázala zlomit kost, a tak potají navštěvovala léčitele, když potřebovala pomoci. Pro Faye, která celý život žila ve stínu cizích očekávání a vlastních obav, byl tedy Den odvodů zlomový. Zatímco ostatní kadeti pečlivě zvažovali svou budoucnost, u ní to bylo zkratové, prchlivé rozhodnutí. Nešlo o touhu po slávě ani o naplnění rodinného jména. Šlo o něco mnohem osobnějšího. Faye se rozhodla sama sobě ukázat, že není to, co z ní ostatní dělají. To, že si o ní okolí myslí, že je k ničemu, neznamená, že to tak opravdu je. Ten pocit méněcennosti, který v ní po léta pěstovalo okolí, se v ten moment přetavil v prudkou, neuváženou odvahu. Bez přemýšlení se vrhla ke schodům vedoucím k lávce, s bušícím srdcem a myslí plnou jediného cíle: dokázat, že i ona má na to, aby přežila a uspěla. Bylo to tiché, ale rozhodné prohlášení – sobě, své rodině i celému světu. Když to zvládli ostatní, proč by to nezvládla ona? Světe, jen se dívej. Faye Gordan přichází​

-