Když si Harrion Harten vzal za ženu Judith Grovanovou, převzal její příjmení, u kterého věděl, že se jednoho dne zapíše do historie a on z něj bude moct něco vytěžit; jeho švagrem totiž nebyl nikdo jiný, než Rubeus Grovan, Judithin starší bratr, jenž vstoupil do kvadrantu, když byla Judith ještě dítětem, propojil se s velkým červeným drakem Rauganem, a manifestoval velmi silný signet, který jednoho dne měl psát historii Navarry. Když se narodil Maxim, bylo už deset let po konci krutovlády císaře Agorana, přesto bylo jeho jméno, stejně jako jméno Grovan, stále silné. A Maxim se narodil do utajovaného života, jeho rodiče byli nuceni se kvůli Rubeusovi přestěhovat a vydávat se za zcela někoho jiného. Únavný život v únavném městě, který unavoval ambiciózního chlapce, jenž každý večer před spaním visel na vyprávění svých rodičů o Agoranovi, svém strýci Rubeusovi a jeho červeném drakovi. Už jako malému dítěti se mu v hlavě utkvěla myšlenka, že chce být jednoho dne jako strýc – nejenom velmi mocným mužem, jenž udával směr, kterým se Navarra ubíjela, ale také dračím jezdcem. Pro Maxe nebylo větší pocty, než být vybrán drakem.

​

Jeho rodiče nenamítali, když se v pozdějších letech utvrdil ve své vyhlídce života, a začali ho na kvadrant připravovat, Judith se v jeho přípravě angažovala více, sama vstoupila do kvadrantu, ale nedokázala zdolat Gauntlet a byla přinucena vstoupit do pěchoty. Na vlastní kůži tak zažila povahu nejen Basgiathské válečné akademie, ale také nejsmrtonosnějšího a nejkrutějšího kvadrantu v něm, věděla, co jejího syna čeká, pakliže se rozhodne vystoupat k lávce, a chtěla ho náležitě připravit. Chtěla, aby nebyl jako ona, aby nepohořel na Gauntletu a dostal se až před draky. Judith věřila tomu, že se najde nějaký drak, jenž pozná Rubeusovu krev, a vybere si jejího syna. To, že by ho mohli spálit kvůli příbuzenství, jí nenapadlo. Generál Grovan nebyl světec, ale Judith tak svého mrtvého bratra vnímala, a opovrhovala všemi, kteří tehdy přihlíželi jeho popravě, s níž ona nesouhlasila, a tak se o několik let později upnula k myšlence, že její jediný syn dokončí dílo, které její bratr začal.

​

Když v Den branné povinnosti hlásil své jméno, písař k němu zvedl zamračený pohled a dlouze ho pozoroval, než ho pustil dál s poznámkou, že doufá, že ho lávka zastaví. Maxim vystoupal s ostatními kandidáty schody, a když nahoře znovu nahlašoval své jméno, tercián oděný v černé uniformě mu věnoval překvapený pohled. „Tak se předveď, Grovane.“ Pobídl ho tercián, a Maxim s těmi slovy vyrazil přes lávku: měl se předvést, a tak se předvedl. Matka ho trénovala, a trénovala ho velmi dobře, a on lávku doslova přeběhl. Dostal se na druhý konec, znovu musel nahlásit jméno, a znovu se mu dostalo zvláštního pohledu. Věděl, proč se na něj tak dívají, jeho příjmení bylo známé, a Maxim si naivně myslel, že mu automaticky zajistí respekt. Nezajistil. Právě naopak, téměř každý mu šel po krku, profesor Fersen ho úmyslně stavěl proti silnějším protivníkům, ale Max nebyl žádný slabý článek. Mnohokrát skončil na ošetřovně se zpřelámanou kostí, jindy s hlubokým bodným zraněním, ale Malekovým spárům zvládl pokaždé utéct. Stejně tak úspěšně zvládl i Gauntlet, na Prezentaci ho zastavili dva draci, kteří k němu čichali, a Maxe ani jedinkrát nenapadlo, že by ho chtěli zabít; v žilách mu přece kolovala legendární krev. A pak nastalo Rozřazení.

​

Maxim dlouze chodil, trpělivě vyčkával, ale nic se nedělo. Draci se jeden po druhém vznášeli do vzduchu, občas z něj spadl nějaký kadet, dvakrát jemu samotnému šlo o kejhák, když si ho vyhlídli primáni a chtěli se ho zbavit. A nakonec, když už pomalu začalo zapadat slunce, se objevila ona. Velká, majestátní, se starými jizvami, které psaly její život a dokazovaly válečnou zkušenost. Safa. Přistoupila k němu bez výhružek, bez poznámek, jen s jedním rozkazem: „Nasedni, synu Grovanův.“ A Maxim jí poslechl. Netušil, o koho šlo, dokud nepřistáli mezi posledními na letovém poli. Jakmile si kadeti začali šeptat, tak zpozorněl, a nakonec mu to bylo řečeno samotným velitelem kvadrantu. Sešlo se Empyreum, Safa ve válce stála na straně Raugana a jednali, zda se s ním smí propojit, nebo bude zabit a tím eliminují potencionální druhou občanskou válku. Safě nakonec bylo propojení s Maximem dovoleno, a ona mu bez servítek vysvětlila, proč si ho vybrala. Kvůli krvi, kvůli příbuznosti s Rubeusem Grovanem, kvůli své vlastní ambici a touze znovu povznést své jméno.

​

Safa se před Maxem od prvního dne netajila tím, že z něj chce mít jednoho dne velícího generála, že společně budou slavnější než Rubeus Grovan, než kdy byl Raugan. A Maxim podle toho musel dřít, a musel podávat excelentní výsledky, Safa mu chyby tolerovala jedině v případě, že na ně sám přišel a co nejrychleji je napravil. Chtěla z něj vytvořit dokonale obroušený kámen, který jednoho dne bude řídit Navarru a udávat její směr, podobně jako Maximův strýc. První ročník přežil, a nyní pro něj začíná opravdová zkouška v podobě druhého ročníku.