Mirella se narodila za bouřlivé noci roku 581 jako druhé dítě krále Dorana a jeho manželky Cataliny, a jako prvorozená dcera a princezna, která si do vínku uzmula nejvíce ze své matky, a bouřlivá noc, která doprovázela její narození, se s postupujícím věkem odrážela i na její povaze. Už jako malé dítko nesplňovala prakticky nic, co by z ní činilo princeznu, Mirella nedokázala posedět na místě, šatičky a korunky jí nic neříkaly, a chtěla si hlavně hrát se svým starším bratrem a ostatními dětmi, které v paláci vyrůstaly díky svým rodičům, jenž věrně sloužili těm jejím. Šaty měla věčně zamazané, světlé vlasy zacuchané, tváře zarudlé jak pořád někde běhala, a navzdory neustálému domlouvání, si Mirella své bezstarostné dětství užívala. Občas přišla o nějakou kamarádku, když byli její rodiče povoláni na základnu nebo do jiného města, ale občas se stalo, že jedna odešla a druhá přišla, a Mirellino srdce bylo zaceleno novou známostí, se kterou si mohla hrát.

​

Jak rostla, tak si jí pod svou péči začala více brát její matka a královna, která chtěla všem těm vylomeninám udělat přítrž a vytvořit za nimi tlustou čáru, a udělat z Mirelly opravdovou princeznu, která by reprezentovala jejich rod. Mirella nechtěla a chvíli vzdorovala, ale královna Catalina byla nezlomná a trpělivá žena, a Mirella se své matce nakonec musela podřídit. Musela se začít učit na místo toho, aby celé dny strávila hraním s ostatními dětmi, a jakmile byla starší, matka jí sehnala osobní trenérku, se kterou musela každý den trénovat, protože si královna Catalina přála, aby její dcera později nastoupila do kvadrantu pěchoty, ve kterém ona sama byla a vybrala si ho. Čím více ale Mirella trénovala a dozvídala se informace ohledně válečné akademie, tím spíše v sobě nacházela určité pouto ke kvadrantu jezdců. Samu sebe viděla propojenou s nějakým drakem, jak brání svou zemi, které její otec vládne. Přišlo jí to poetické, a naopak věřila ve větší užitečnost jezdců. Bylo jí dvanáct, když se se svými vyhlídkami na kvadrant svěřila svým rodičům. Otec jí na to neřekl nic, a všeho se chopila její matka, která nad tím zpočátku mávla rukou se slovy, že až bude starší, tak si to rozmyslí.

​

Mirella se ale nerozmyslela, a čím byla starší, čím více trénovala, a čím více informací měla o kvadrantu jezdců a okrajové informace o dracích, tím více chtěla vstoupit na lávku, obléct si černou a jednoho dne vstoupit na rozlehlou louku, kde by se s ní nějaký drak propojil. Kdykoliv její otec vyrazil navštívit nějakou základnu, nebo samotnou akademii, tak ho chtěla Mirella doprovázet, a občas dostala i povolení cestovat s ním. Kdykoliv mohla, běhala za jezdci a ptala se je na kvadrant. Jako malé holce se jí nejprve vysmívali, rozcuchali jí vlasy a tvrdili, že by jí draci okamžitě spálili, ale čím stárla a byla přesvědčenější, tím se našlo více jezdců, kteří byli ochotní jí povědět více, přiblížit jí kvadrant a to, čím si museli projít, aby se dostali na Rozřazení, a co následovalo poté, když se s nimi jejich draci propojili. Mirella je fascinovaně poslouchala a nepřála si nic víc, než mít konečně dostatečný věk k tomu, aby mohla do Basgiathu a vstoupit na lávku. Princezně bylo krátce osmnáct, když se debata ohledně zvoleného kvadrantu znovu objevila, a tentokrát král Doran nemlčel, ale snažil se své dceři domluvit a uvědomit jí s tím, že k jezdcům chodí pouze dobrovolníci, a že kvadrant jezdců je nejsmrtelnější, a každý si tam svůj respekt musí vydobýt, a nikdo by nerespektoval rozmazlenou princeznu, která si chce něco dokázat.

​

Mirellu to naštvalo, a po té debatě začala nenápadně opouštět palác a vyrážela do ulic Calldyru, kde se procházela v utajení mezi obyčejnými lidmi, vyhledávala ty, kteří jí byli věkově nejblíže, a snažila se porozumět jejich obyčejnému životu, aby poté lépe porozuměla kadetům na akademii. Chtěla se odříznout od všeho luxusu v paláci a začít žít skromněji, protože věděla, že jakmile vstoupí na lávku, a pakliže jí přejde, nebude si moct dovolit obrovskou postel s nebesy, nebo soukromí, nebo ty nejlepší látky a šaty a to nejlepší jídlo od nejlepších kuchařů v Navaře. Tehdy také začala při představování používat zkrácenou verzi svého jména, kterou jí oslovovali její nejbližší, a vymyslela si k němu nové příjmení a s ním spojené určité alter ego. Kdykoliv tedy vyklouzne ven do ulic Calldyru, nebo navštíví s otcem válečnou akademii a podaří se jí utéct do Chantary nebo se dostat do nějakého kvadrantu, pak jde princezna Mirella Valeras stranou, a představuje se jako Milly Menetris.