To lead is to bear the weight and never let it show.

 

Niobe je prvorozeným dítětem svých rodičů - kapitánky Katherine a majora Gabriela Demwazèl. Ze svých tří mladších sester narozených po ní si z dětství nepamatuje ani jednu nepamatuje, protože při narození Zoyi jí byl teprve rok a dvojčata Virelle a Daenn by si ve dvou jednak nepamatovala a druhak v té době byla už několik měsíců v péči části rodiny, která se zasvětila životu pěchoty. Až v pozdějších letech, které si už pamatuje, se s nimi potkávala na slavnostech, rodinných sešlostech a oslavách svátků, či jiných podobných událostech a budovala si s nimi opatrné vztahy, které se uzpůsobily do nějaké míry hranicím a osobnostem jejích sester. 

​

Zoya je z nich nejklidnější, rozhodně nejméně kontaktní, pokud nějak a rozhovory s ní nikdy nebyly jen tak tlacháním o ničem, spíše intelektuální stimul z nějž si Niobe vždy něco nového odnesla. S Virelle to bylo celkově uvolněnější, disciplína jí byla známá při plnění povinností, jinak byla trochu roztěkaná, roztomilá a vždy veselá a zvedla Nie náladu. S Daenn si nejlépe rozuměla výchovou, disciplínou a schopnostmi, i jejich životní dráhy byly jistým způsobem podobné - směřovaly k boji na hranicích Navarry. Byla však mnohem méně nepředvídatelná, vztek byl kut jako další čepel, kterou je možno obrátit proti nepříteli, byla podlejší, krutější, věrná jen s opatrností - jednotka měla být spíše spojencem, u kterého si raději hlídá záda. Jako nejstarší z nich má přirozený pocit odpovědnosti vůči nim a potřebu je chránit, ale i kárat za to, co považuje jako nevhodné chování a rys. U Daenn vskutku respektuje bojové schopnosti, ale má tendenci krotit její vrhání se do rizika, jakoby byla tvrdohlavý beran, který nedrží pozici, ale proráží překážky. Virelle v ní občas vyvolává svou impulzivností pocit shovívavosti a Zoya ji někdy dráždí tím, jak vše promýšlí a její reakce na aktuální dění jsou pomalejší, jakoby jí vyhovovalo, když se vše stane minulostí a ona je toho jen tichým svědkem a pozorovatelem. Niobe si tak vytvořila mnohem bližší vztahy se vzdálenějšími příbuznými, než svými sestrami, i když bylo správné mít s nimi alespoň nějaké pouta. Přísná a tvrdá rodina pěchoty si byla oddaná jako prapor. Někdy ta láska a loajalita bolela, jindy hřála, ale vždy byla stabilní jistotou jako skála a pevná půda pod nohama.

​

Co do romantických vztahů, Niobe má ráda muže, ale rozhodně je nemá potřebu vyhledávat a střídat, ani se však vztahům nijak nebrání. Je v tomto ohledu celkem konzervativní - nevstupuje do vztahu, pokud si není jistá, že to bude dlouhodobé a stabilní pouto, dotyčný bude loajální, čestný, s pevným morálním kompasem a bude v sobě mít klidnou sílu, spolehlivost, smysl pro odpovědnost a schopnost stát si za tím, čemu věří, no nebýt neschopen toho si názor opravit, pokud by se zmýlil. Stejně tak fyzická intimita pro ni má smysl a přijde jí atraktivní pouze mezi partnery, takže nikdy neměla potřebu mít milence, nezávazné výhody k přátelství nebo jednorázovky. Zatím měla jen jeden vztah - jako primánka si začala se sekundánem. Rozuměli si, doplňovali se, zdál se jako perfektní partner pro život - do života i do deště. Jejich vztah trval celý rok a byl pro ni pevný a uklidňující, první ochutnávka opravdového partnerského pouta. Na konci jeho druhého ročníku se ale něco změnilo — Niobe neví přesně co, jen cítila, jak se odcizují. On odmítal o věci mluvit a začal se s ní vyrovnávat po svém. Ještě asi dva měsíce po začátku jejího dalšího roku se snažili pokračovat, ale vztah už nebyl tím, čím býval. Nakonec se oba shodli, že je lepší to ukončit. Niobe na to nevzpomíná ve zlém — věří, že jí zůstal loajální a že změnu způsobilo něco bolestivého nebo traumatického, s čím se prostě nedokázal svěřit. Zůstali přáteli, i když se stále milovali, jen ve vztahu už nedokázali dál fungovat. Po konci svého posledního roku odešel a nebylo pro ně představitelné udržet dva roky ani onen přátelský vztah na dálku jen po komunikaci dopisy, když měl odjet na základnu. Ukončili to v dobrém a nechali na osudu, zda se někdy jejich cesty zkříží a ještě tam něco bude, ale rozhodně si neslíbili na sebe čekat nebo se znovu přátelit, pokud by je city a jejich životní dráha zavanula jinudy. Od té doby se o to více ponořila do studia, svých povinností, budoucího povolání, ale není uzavřená komunikaci a navazování vztahů, zejména ve své divizi, jíž se stala výkonnou důstojnicí někdy na konci druhého ročníku.

​

Jako ostatní členové jejího rodu i ona je oddaná věřící - její víra se stáčí k Amari a Malekovi, ale také k bohyni síly a války - patronce její části rodiny zasvěcené pěchotě - Dunne. Její víra není slepá, ale podpůrná, jako stavební kámen, který jí dává naději a sílu pokračovat tam, kde se zdá, že cesta neexistuje. Bohové jsou těmi, ke kterým se obrací pro vyslechnutí, sdílení radostí i strastí a také s vděčností, když slaví úspěchy, protože věří, že její cesta se odvíjí tak jak má a úspěchy nejsou pouze vydřené, ale má na nich podíl i vůle bohů.

​

Nia měří 172 cm a bývá oblečená jen v námořnické modři, od které se odklání jen o pár odstínů maximálně ke světlejší či tmavší. Má bledou pokožku, bílé vlasy a světlé, šedomodré oči, které připomínají bouřkové mraky, byť jsou světlejší než ony. Ze svých sester je nejméně citlivá na slunce i na oslepení, i když nečekané, jasné světlo asi není příjemné nikomu a je přirozeně o něco citlivější na jasno, než tmavoocí lidé, stejně jako ve tmě se oproti nim o něco rychleji uzpůsobí. Její zrak je bez vad, i když při únavě stejně jako jejím sestrám zakmitají oči. 

​

Nia je pevná jako zeď, drží jako kotva a dokáže být jak oporou a podporou, tak někým, kdo ostatním dokáže něco předat a nabídnout. Její aura dává mnohým pocit jistoty, sounáležitosti. Sama se snaží být ostatním základnou, na které mohou stavět, spolehnout se na její neústupnost, schopnosti, zkušenosti i podporu. Sama je v tomto ohledu jako země. Pro blízké a spojence jako země, která poskytuje oporu a stabilitu, pro nepřátelé dokáže být zrádná jako zdánlivá jednolitost a pevnost, která se vzápětí změní v bažinu a nekompromisně zlikviduje cíl. Je vyrovnaná a zodpovědná, rozvážná, ale nestagnuje na jednom místě nehybně, je připravená se uzpůsobit změnám, podmínkám v nichž se octne, když je třeba a vymyslet plán, který bude, co nejvíce efektivní, jak jen to bude možné. 

​

Loajalita a kázeň jsou pro ni stejně přirozené jako dýchání, rozkaz je rozkaz a válka je válka - s emocemi se v ní nikdy nepočítalo, jen s výsledky a tak, když je třeba, dokáže emoce potlačit, odstranit z cesty a být jen voják, stroj, který podléhá rozkazům. Zůstává stát i tam, kde by jiní uhnuli, a drží pozici, dokud úkol není splněn, protože tak zněl příkaz. Její síla není vždy v rychlých výpadech, ale v neochvějném tlaku a schopnosti odolávat náporu, dokud protivník neustoupí - tam, kde Daenn bojuje dravě, Virelle pečuje a Zoya zapisuje, Niobe stojí v první linii a drží pozice.

​

Je na svůj věk vyspělá, rozvážná a ukotvená, pokud nemusí, tak neimprovizuje. Sama má smysl pro čest a povinnost a je schopna přijmout zodpovědnost za své činy, ale i za činy těch, které má pod sebou jako správná nadřízená - dodržuje sama to, co očekává od ostatních. Dodržuje pečlivě hierarchii, ale ráda si s těmi, které má pod sebou přátelsky sedne, povídá, poznává a buduje pouta, jednotku, která bude stmelená a držet při sobě a bude to postaveno na vzájemné důvěře v ty nad sebou, na stejné úrovni i pod sebou. Samozřejmě udržuje však jistotu, že ostatní chápou, kdy jsou “kamarádi” a kdy je jejich nadřízená a nepřekročí hranici, neporuší pravidla. V tom je nekompromisní, stejně jako nesnáší podvody a lži. Udělá, co je nutné, pokud někdo pravidla a hranice překročí, nicméně to neznamená, že pokud je někdo v právu a pravidla jsou ve skutečnosti na jeho straně, že se dotyčného nezastane. Nepotřebuje zbytečné řeči k tomu vyvolat dojem, samotná její aura to dělá za ni, umí svou přítomností dát najevo svou autoritu a postavení, dokáže být tvrdá a neoblomná, ale nikdy zbytečně krutá nebo přehánějící. Jde ostatním příkladem a drží hranici toho, co je správné nebo ospravedlnitelné v nouzi a co nikoliv - jednoduše post nejstarší dcery a potomka rodičů.

​

Navenek v krizových situacích zůstává klidná, i když uvnitř může vřít. Mezi její další silné stránky patří jistojistě její fyzička, schopnost vést fyzický trénink, je odolná v boji na blízko a zkušená s dělem, které je jejím druhým zaměřením. Dokáže velet, stejně jako vést v čele, držet disciplínu a zachovat kvůli ostatním nebo efektivitě chladnou hlavu i v chaosu, protože jí bylo vštěpeno, že pokud se zhroutí nadřízený, tak jde všechno do háje. Je spolehlivá, loajální a na bázi důvěry a prokázaných schopností si získává respekt i u těch, kteří nejsou ochotni ji uznat jen pro první dojem nebo na základě komunikace. 

​

K slabým stránkám si musí při delším pobytu na slunci chránit pokožku dlouhými, alespoň poloprůhlednými rukávy, ve vlasech ze zvyku nosí šátek, kterým si zakrývá vlasy udržované na kvadrantem požadované délce, ač se už těší, až si je nechá zase narůst. Někteří ji občas vnímají jako zaslepenou pravidly a rozkazy a díky tomu neústupnou a neflexibilní a občas má problém přijmout improvizovaná řešení, která jsou netradiční a ne příliš ozkoušená. Pravdou je, že rozkazy do puntíku následuje, pokud jsou logické a správné. Niobe miluje sychravý podzim a zataženou oblohu mimo jiné se během takových dnů, o večerech a v noci cítí být v nejlepší formě a takové počasí a denní doba jí přinášejí klid a rozhled, zvlášť když jsou dny příliš chaotické. Miluje taktické plánování, má cit pro terén a naučila se vybrat vhodné místo pro obranu či útok. Ráda spravuje a udržuje svou zbroj i meč v perfektním stavu - věří, že každý voják musí svůj meč i zbroj vnímat jako součást sebe sama - zbroj jako druhou kůži a zbraň jako prodloužení své ruky.  Nesnáší zbytečnou nedisciplinovanost a rozkazy, které postrádají logiku. Obecně nemá ráda ani nekompetenci, hlavně v kritických momentech, nicméně i obecně, když je velící pozici někdo, kdo pro ni není vhodný. 

​

Mezi její fobie, i když to ke konci druhého ročníku zdárně zvládla, patří mučení a agónie, kterou jí tato zkouška způsobila. Štítí se mučení - jak svého, ze kterého si odnesla jizvy, tak někoho jiného. Chápe proč, důvody i to, že je to někdy potřeba, ale pro ni je to naprostá krajnost, ač už to zvládla a věří, že i znovu zvládne. Stále se po tom však dává dohromady a někdy se probouzí zpocená, když se jí zdá, že je zpět v mučírně. Od té doby jí vadí podobně vypadající místa, prostory, kde je zamčená, chřest řetězů, jimiž byla upoutaná a zvuk výhně. Ne, že by měla panické ataky, ale vzbuzuje to v ní silný nekomfort, potí se a občas se jí zrychlí dech.

​

Mezi její dovednosti a zručnosti očekávaně patří primárně boj na blízko - práce s mečem, sekerou, holí, dokonce kopím a jinými těžšími zbraněmi a také práce s dělem, ale absolvování prvního ročníku ji naučilo se širším repertoárem zbraní, stejně jako její výcvik před akademií. Je schopna taktického a kritického myšlení a vedení. Vůči mladším kadetům nebo podřízeným přijímá mnohdy pozici mentora, k čemu ji opravňuje i její postavení výkonné důstojnice divize.  Dokáže nakládat se základní sadou vybavení pro přežití, kterou jako každý jiný kadet pěchoty nosí vždy u sebe a umí přežít v jakýchkoliv podmínkách, které už vyzkoušela a v nichž byla vycvičena přežít, pravděpodobně by to zvládla i v jiných podmínkách dle teoretických znalostí. Umí připravit tábor, rozdělat oheň, rychle a efektivně se jej zbavit a oheň také uhasit. 

​

Její motivací je udržet svou jednotku naživu a úspěšnou, ochraňovat rodinu, prapor, divizi i pěchotu a být, co nejlepší v tom, co dělá. Bojovat pro svou zemi a udržet ji v bezpečí před nepřáteli. Chtěla by jednou předat tuto zkušenost dalším generacím a zasadit se o to, aby byl jejich svět bezpečnějším místem. A pokud budou muset bojovat, aby byly připravené na realitu boje, ne jen na jeho představu.