the mother and her sons

 

Když se v červenci roku 578 narodil, tak půl roku na to jeho otec zemřel. Nikdy ho tedy nepoznal a vyrůstal pouze s matkou a s o osm let starším bratrem Ellionem. Věkový rozdíl byl mezi nimi dost enormní a když bylo Oliverovi osm let a jeho bratrovi už šestnáct, tak se ta propast mezi nimi prohloubila o to více. Jeho bratr byl živel po otci a Oliver tichý po matce. Ta za sebou měla kvadrant písařů a pracovala v Madorské knihovně, kde jí Oliver občas dělal společnost, když byl dostatečně starý a už dokázal zůstat potichu a v klidu. V době, kdy mu bylo ještě osm let, si matka po velmi dlouhé době našla novou známost. Konečně přestala truchlit a začala zase žít. Její nový přítel Areon jí přiměl se zase smát. Oliver si na něj taky poměrně rychle zvykl, ale Ellion nikoli. Neměl ho rád a dával mu jasně najevo, že otce jim nikdy nenahradí. 

​

Oliver začal projevovat velký zájem o knihy, psaní a v knihovně trávil po škole hodně času. Během dalších dvou let přečetl tolik knížek, že by na něj byl kdejaký knihovník nebo spisovatel pyšný. Dokonce měl i sám velkou fantasii a doma si kreslil obrázky svého smyšleného světa a psal si poznámky k příběhům, které si sám vymýšlel. Čerpal hlavně z legend a pohádek, o kterých četl pořád. Jeho bratr trávil čas spíš venku a o čtyři roky později se rozhodl, že se přidá do kvadrantu jezdců, kde byl i jejich otec. Jenže na rozdíl od něj, Ellion zemřel už na lávce, kterou nedokázal přejít. Oliverovi bylo dvanáct, když o bratra přišel a pohřbívat ho byla pro něj a pro matku, jedna z nejtěžších věcí, které musel ve svém věku čelit.

​

alone and broken

​

Po smrti Elliona, se matka sesypala a nakonec nemohla dál pracovat. Přežívali jen díky Areonovi a Oliver si našel alespoň nějakou drobnou práci v podobě roznášení pošty, za což byly alespoň nějaké drobné, které se hodily. Po škole vypomáhal v knihovně, za což taky sem tam někdy něco dostal, ale začal zaostávat ve škole. To se matce nelíbilo, ale byla natolik zlomená, že se s tím ani nic nesnažila něco dělat. A půl roku poté onemocněla. Zvláštní nemocí, po které jí začaly padat vlasy, až přišla úplně o všechny. Byla slabá a žádná známá léčba nepomáhala. Nakonec nemoci v létě 591 zemřela. A Oliver zůstal už úplně sám a zlomený. A zneužil toho ten, u kterého by to Oliver vůbec nečekal. 

​

Areon se s Oliverem začal více sbližovat a využívat jeho smutku. Přesvědčil ho, aby se věnoval škole a vykašlal se na práci v knihovně a roznášení pošty. Chtěl s ním trávit více času a sliboval mu, že se o něj postará. Šel na to velmi pomalu, protože nechtěl třináctiletého hocha vyděsit. Občas mu koupil dárek a snažil se mu nahrazovat otce dřív, než kdy předtím. Trávil s Oliverem hodně času, budoval si důvěru a dával mu najevo, že ho má rád a záleží mu na něm. A mladík byl za to rád, protože byl osamělý a zlomený. Otce nikdy nepoznal, bratr zemřel na lávce, matka podlehla nemoci... neměl už nikoho na koho se spolehnout, komu věřit a svěřit se. 

​

Jeho otčím ho po pár měsících začal osahávat a tvrdil mu, že je to běžné a jen chce, aby se Oliver cítil dobře. A začal mu namlouvat, že by se ho měl takhle dotýkat i Oli, aby se Areon necítil osamělý. Ta důvěra se v tomhle okamžiku ihned rozbila a Oliver to odmítl. Nelíbilo se mu, že ho Areon osahává na intimních místech, sahá mu do vlasů a snaží se ho líbat a nutí jej, aby se on dotýkal jeho na těch samých místech. Odmítl ho a šel se zavřít do pokoje. Za nějaký čas to Areon zkusil znovu, pak znovu a když ho Oliver pořád odmítal, tak se z Areona stal násilný náruživec. Olivera praštil. Sex si na něm sice tehdy nevynutil, ale jiné věci ano. A další den znovu a pak zase.​​

​

all my flowers grew back as thorns

​

Třináctiletý, osamělý, vyděšený a zlomený. Tohle všechno ho definovalo, když z donucení začal otčímovi sloužit jako prostředek na vydělání mnoha špinavých peněz. Jako další chlapci i dívky v jeho věku či starší, se stal obětí nelegální prostituce v podsvětí Madory. Na období tohoto života má hrůzné vzpomínky a některé věci jeho mysl úmyslně vypustila. Uběhl rok, dva, tři. Najednou mu bylo tolik, co bratrovi, když se odcizili. Šestnáct. Tehdy poprvé začal pomýšlet na útěk. Byl o něco starší, chytřejší a věděl co a jak kde funguje. Poznal spousty lidí a někteří muži, se kterými trávil čas, se do něj dokonce zamilovali natolik, že věděl, že mu zvládnou splnit nejrůznější věci. Oliver se za ty tři roky naučil dobře manipulovat s lidmi, protože poznal nejrůznější nátury. 

​

Jednomu z těch mužů slíbil, že s ním zůstane, když mu pomůže utéct někam daleko. Že budou moct být jenom spolu. Postarší muž na to skočil jako ryba na háček a skutečně mu utéct pomohl. Jen se ten útěk nevydařil podle Oliverových představ a nakonec byli krátce za městem chyceni. Oliver nevěděl jak, ale jeho otčím se o jeho útěku dozvěděl a nechtěl si svou nejlepší investici nechat ujít. Zákazníka pouze zranili a odváděli pryč. Olivera naháněli po poli ještě hodinu, než ho Areon trefil šipkou z kuše do ramene. Když viděl Olivera padnout jako srnce k zemi, tak se vyděsil, protože si nebyl jistý, kam přesně ho trefil. Areon Olivera nechtěl zabít. 

​

Oliver se skutálel k potoku, kde zůstal ležet na okraji břehu a pak se snažil doplazit k vodě. Areon ho našel, nohou ho obrátil na záda a namířil na něj kuší. „Chceš mě po tom všem opustit? Starám se o tebe a ty se mi takhle odvděčíš?!" Prskl vztekle. Oliver se držel za prostřelené rameno. „Prodáváš mě jako kus masa!" Vytkl mu. Areon si odflusl někam vedle. „Vždyť jsi. Moje maso. Myslel sis, že mě můžeš opustit? Že utečeš s jedním z nich a že mu budeš patřit? Patříš mně!" Hodil kuši na zem, vytáhl si velký lovec nůž na kuchání a na Olivera zaklekl. Ten zakřičel a bolestně vyjekl, když ho Areon udeřil do tváře. Tlumeně slyšel, jak jeho otčím mluví o označení svého zboží. Když Oliver zahlédl ostří nože před svým obličejem, tak se lekl. Chytil otčíma za zápěstí a začal o svůj život bojovat i přes to, že byl jen kost a kůže. Povedlo se mu otčímovi ruku zkroutit. Nůž mu vypadl a když se po něm Areon natahoval, tak Oliver se obrátil na břicho, vyškrábal se na čtyři a pospíchal k potoku. Pak se postavil a začal utíkat. Jenže Areon ho dohnal, chytil za paži a stáhl k sobě. Ale Oliver se mu vytrhl a otčím sekl nožem vzduchem. Přesto však ostří ťalo do živého a ostří nože řízlo mladíka na břiše. Košile a vesta se mu hned začaly barvit krví. 

​

Oliver se za ránu chytil a začal ustupovat směrem dozadu. Areon šokovaně hleděl na co, co provedl a nechal kluka padnout do vody. Pak začalo pršet a Areon doufal, že se hladina potoka zvedne a tělo zmizí. Areon chtěl urychleně zmizet a tak sebral kuši a z místa utekl. Déšť skutečně zapříčinil zvýšení hladiny a proud tělo odnesl pryč. 

​​

​

almost dead, but alive more than ever

​

Starší farmář se ženou ho našli v řece, na kterou se potok napojoval. Asi deset kilometrů od Madory ho téměř mrtvého vytáhli z řeky, dostali k nim a domů a postarali se o něj. Smrti unikl jen o vlásek a vzpamatoval se z toho celkem čtyři týdny. Původní sílu ale nabral až za dva měsíce. Stejně dlouhou dobu i trvalo, než se tomu farmáři a jeho ženě, představil. Řekl jen své jméno, jinak nic. Pak si přál odejít, v čemž mu dvojice nebránila a pomohla mu. Dali mu mulu, mapu a nějaké zásoby na cestu a tak mohl odjet. Chtěl být co nejdál a mířil dál na západ provincie Morraine. Cestoval mnoho dní, ale nakonec minul Basgiath a skončil v Chantaře. Tam mulu prodal, aby měl na nějakou chvíli kde bydlet. Neměl dost peněz a musel je nějak vydělat. A nejrychlejší způsob byl ten způsob, který znal od třinácti. 

​

Starého psa novým kouskům nenaučíš, jak se říká. Pokračoval s tím až do osmnácti. Pak poznal Divona. Na dračích slavnostech v roce 596. Primána z kvadrantu písařů. Důvěra se mezi nimi budovala několik měsíců - po slavnostech ho Oliver vídal málo, ale díky němu mohl v Chantaře pracovat v místní maličké knihovně a mohl nadobro přestat s prostitucí. Divon v něm znovu zažehl ztracenou jiskru a zájem o psaní, historii a knihy. Zahřál jeho srdce a připomněl mu, co ho učila matka.  A obnovil jeho zájem přidat se ke kvadrantu písařů, kam chtěl už jako malý kluk. 

​

i'm not much, but i'm all i have

​

Když úspěšně složil zkoušky a dosáhl dvaceti let, přidal se ke kvadrantu písařů. Pomohlo mu v tom i to, když ještě před zkouškami zmínil, kdo byla jeho matka. V kvadrantu získal nové zázemí a měl pocit, že je matce blíž, než kdy dřív. Divon byl čerstvě v tercii a s jejich vztahem museli být hodně diskrétní. Dokud ho ale měl poblíž, tak byl Oliver nejšťastnějším člověkem pod sluncem. Až do momentu, než Divon ukončil tercii a zvolil si další praxi ve velkém archívu v Madoře. Tam za ním Oliver rozhodně jezdit nehodlal a vlastně Divonovi nikdy neřekl proč. O své minulosti příliš nemluvil. Jejich vztah nakonec brzy skončil, ale co netušil, tak že se měl Divon brzy vrátit a vypomáhat Parchettovi, co by jeho vysloužilý asistent a vybírat nejlepší písaře. Oliver nastoupil do druhého ročníku coby čerstvý sekundán s čerstvě nabroušeným brkem připravený psát a studovat ještě usilovněji, než doposud.