I laugh in the places others whisper, because joy is also medicine

 

Virelle, též nazývaná Elle, se narodila jako starší dvojče Daenn Demwazèl a díky tomuto pořadí při narození se rozhodl její osud, jakožto budoucí léčitelky. A vlastně jí to vyhovuje, kdo ví, zda by její povaha byla taková, jaká je dnes a zda by mohla být vychována pro jiný kvadrant, nebo jednoduše její povaha je do nějaké míry taková, jaká by byla i v případě, že by se narodila v jiném pořadí. 

​

Nedokáže si však stěžovat. S Daenn má sice jisté neviditelné pouto, nakonec jsou dvojčata, ale nevzhlíží se v tvrdé kázni, naopak mladší sestřičku kárá ráda za bezohlednost, protože její výchova vyzdvihovala péči, humor na odlehčení, mohla poznávat krásy a radosti života a milovat. Nebyla to slabina, city jsou naopak pro její část rodiny, která je zasvěcená léčitelství, velmi důležité, stejně jako psychická pohoda a zdraví, které ovlivňují fyzično a naopak. 

​

Se starší sestrou Zoyou má klidný, jemné podpůrný vztah, i když tato tichá a uzavřená písařka rozhodně není typ osoby, se kterou se dá snadno vtipkovat a už vůbec není někdo, kdo by měl rád fyzický kontakt. Na druhou stranu je to někdo, za kým si Elle ráda přijde pro radu, informace, nebo když jednoduše potřebuje klid. Vůči Niobe cítí respekt, a ne proto, že je nejstarší, možná spíše ze stejného důvodu jako k Daenn - protože jejich cesty je mohou zavést ke smrti a čeká je boj pro ochranu této země a životů všech v ní, kdo nešli stejnou cestou. S Niobe se cítí bezpečně, je otevřenější, přímější a je kotva, když se zdá, že je svět moc chaotické a nebezpečné místo. Je možná trochu víc pevně nohama na zemi a ne s hlavou v oblacích jako Daenn, takže se s ní nedá až tak žertovat, ale není studený čumák a nemá potřebu dělat levárny ani bodat do zad. 

​

Jako ostatní členové rodu je Virelle zasvěcena společným bohům Amari a Malekovi a pod vedením léčitelské větve rodu navíc ještě Loial, k níž upírá své oči a modlitby nejvíce. Bohyni lásky náleží její upřímná láska, radost, děkuje jí a všechny vztahy a radosti, kterou se známými, přáteli, či intimními partnery na jakékoliv úrovni prožije. A když už byla zmíněna intimita, tak Virelle nemá potřebu si vybírat na základě vzhledu, i když se jako každý ráda podívá na hezké proporce, jak u mužů, tak u žen. Pro ni je však mnohem přitažlivější osobnost, než výzor. Miluje blízkost a lehkost, střídá však směr podle pocitu a potřeby bez toho, aby ztratila cit pro druhou osobu. Dá se říct, že někdy je trochu přelétavá, jde tam, kam ji vítr nebo osud zavanou a kde se to zdá správné a jak ji navádí moment, kterým se ráda nechává unášet. Lze popsat v této sféře jako otevřená, spontánní a někdy až lehce nerozvážná. Ráda flirtuje a jednoduše je pro ni fyzická blízkost prodloužením radosti ze společného trávení času a sdílení okamžiku. Vnímá ji hravě, ale nemá problém přiznat, když “není nálada”. Nemá potřebu plánovat, zaměřovat se na budoucnost nebo hledat konkrétní typ propojení. Vše je o tom se nechat strhnout atmosférou. Dokáže se ale také nadchnout a vrhnout do vztahu, aniž by přemýšlela kam povede nebo jak dlouho bude trvat, či jakou má budoucnost, protože v tu chvíli je to o spojení dvou osob, které si rozumí, naslouchají si, jsou si blízko a oporou, když je třeba. Umí být překvapivě hluboce oddaná, když ji někdo skutečně zaujme a doplňuje ji, přináší jí radost a pocit naplnění. Sama se vnímá jako spontánní milenka, která hledá radost, mír, bezpečí a blízkost, nenechá se dlouhodobě utlačovat a ani ponižovat, i když je ve vztazích někým, kdo nepotřebuje dominantní roli, jako spíše tu pečující a ráda vnímá, že i o ni je pečováno. Je romantickou a empatickou duší, na kterou, jak si ráda myslí, neplatí suchost, odtažitost, chladné a kruté povahy a takové, které ji kritizují bez snahy pochopit, zato se snahou měnit ji a dusit její radost ze života. 

​

Toto děvče s vlasy jako sníh je drobného vzrůstu - dosahuje pouze 164 cm - a její tělo je měkké s jemnými, ženskými rysy, které nebrousil do tvrdosti a pevnosti žádný pevný trénink. Není přímo slabá jako čaj, musela si při své výchově poradit s přenášením věcí, připravovat se, že někdy bude třeba přenášet své pacienty nebo manipulovat s jejich tělem a poskytovat jim oporu. Rozhodně ale není obstojný soupeř na páku nebo do boje. Bylo by pravděpodobné, že by si v něm něco zlomila sama, když by se snažila zasadit úder. Ze sebeobrany jí do hlavy Daenn vtloukla snad jen míření na slabiny kolenem, loktem a nebo pěstí, u které je otázkou, zda ji vždy zvládne sevřít správně tak, aby si neporanila prsty nebo zápěstí, kvůli bezděčnému zalomení ruky.

​

Elle se obléká do světle modré barvy, co si pamatuje a odstíny této barvy jsou od skoro bílé po nejtmavší, který pro ni byla nebesky modrá a nebo ta na uniformě léčitelů. Během zimy bývá velmi bledá, zatímco v létě se dokáže mírně opálit, ačkoliv to bývá bolestivý proces, protože její kůže je citlivá na spálení a i tak je její pokožka vždy něco světlejší, než u ostatních. Má světle, zato hezky zbarvené, modré oči, které působí jako vřelá tůňka za parného dne, které někdy zvýrazní brýlemi, když potřebuje vidět do větší dálky a zaostřit do ní. Sama vidí dobře na blízko, i když u dlouhého soustředění z těsné blízkosti jí někdy oči samovolně nepříjemně zakmitají, jakožto známka únavy, a do dálky dvaceti metrů, poté už začíná mít svět trochu nedoostřený, ale stále s rozeznatelnými konturami a povětšinou i rysy, pokud nejde o detaily. Ostré a jasné světlo jí trochu vadí a mžourá při něm, nebo jedno oko udržuje zavřené, aby ji tolik neoslňovalo, zato s umělým osvětlením nemívá problém, pokud ji nepřekvapí v úplné tmě, což by ovšem oslnilo každého. 

​

Co se týče jejího stylu je veselý a příjemný jako ona - s oblibou nosí klobouky s krempou, která jí stíní obličej, pletené slamáky okrášlené květinovými věnci, ušanky a podobné, které jí buď dodávají na půvabu a nebo působí trošku vtipně. Nevadí jí to však. V oblibě má také šaty a sukně, poloprůsvitné látky a šátky, které si může přišít k oděvu jako rukávy, hodit přes ramena nebo uvázat kolem krku. Elle je jako vítr v letním nebo o jarním dni - živá, proměnlivá, nepolapitelná a hravá. V jednom okamžiku si klidně a elegantně užívá krásy kolem, hladí a rozvlní stébla trávy, přivoní si tam k pampelišce, tam zase k heřmánku a jiné rostlině… a v dalším okamžiku se bezhlavě rozeběhne z kopce, dost možná zakopne a skutálí se dolů a strhne s sebou s veselým smíchem vše, co jí stojí v cestě, na jejímž konci bude mít dost pravděpodobně ve vlasech hlínu, trávu a okvětní lístky, které se do nich zachytily. Má ráda žáby, někdy dokonce i ty jedovaté na míchání jedů a vytváření protijedů a léčiv k nim.

​

Jde o extrovertní, impulzivní a spontánní osobu, jejíž rozverná povaha se mírní během vykonávání práce léčitelky a stává se zodpovědnější, klidnější a o to pečlivější, jak má být, ač si při ní s oblibou zpívá, což někteří milují a jiní nesnášejí. Mimo to se však zvládne rychle spřátelit, pokud je tomu i druhá strana otevřená, někdy se zvládne rychle i rozčílit, ale velmi rychle to pomíjí - má totiž tendenci jednat srdcem dříve než hlavou, což přináší stejně tak velké úspěchy jako malé katastrofy. Ráda lidi rozesmívá, i když občas v nevhodnou chvíli. Směje se nahlas a málokdy falešně, tomu neholduje. Někdy ji musí tišit, když se směje s pacientem, aby nerušila jiného nebo nevyrušovala ty, co už šli spát, když jde kolem jejich pokojů. Její mírumilovné veselí umí být nakažlivé, stejně jako určitá míra dobrosrdečné naivity a upřímnosti, kterou s sebou nese pouhá její přítomnost. Do společnosti vnáší určitou svěžest a vždy přichází v míru a s empatií, nakonec neumí držet vůči někomu zlost nebo nevraživost, spíše na ně zapomene, než že by odpouštěla. Taky umí být někdy roztomile nešikovná, když se zrovna nesoustředí - a vědomě se dokáže vracet k tomu, co ji může popálit, protože na tom (nebo v dotyčném) vidí dobro. Skvělým příkladem toho je léto a slunce, které miluje, i když ji oslňují a snadno se spálí a ona je pak pacientkou sama sobě a zarudlou a někdy i puchýři pokrytou pokožku potírá hojivými mastmi, aby neměla škaredé jizvy od popálenin, kterých už pár za život nasbírala a rok za rokem blednou, nahrazují je další a je z toho koloběh - jedna zmizí, další ji nahradí. 

​

Má cit pro druhé - umí jako správný léčitel vycítit, když někdo trpí, něco ho bolí a trápí a pečuje o takové obzvláště s něhou, její dotyk je jemný, slova konejšivá a povzbudivá, humor se nikoho nedotýká, spíše má odvést myšlenky a zlepšit náladu. Je při starosti o jiné pečlivá, vše, co dělá má svůj účel, i když ne vždy založený na praktičnosti fyzických potřeb, jako spíše pro psychiku osoby. Zvládá číst mezi řádky a dobře komunikuje, trpělivě a laskavě, protože i když někteří tento dar mluvit o potřebách, slabinách, problémech a bolesti nemají, mnohdy je lze vyčíst ve způsobu, jak věci říkají, co říkají, naznačují a co neříkají. Naučila se pro osoby kolem sebe být jak podporou, kterou potřebují, i když to ne vždy tuší nebo vítají a může ji to někdy ranit a kousnout do prstu psychicky, jemným vánkem přinášejícím úlevu nebo fyzicky, tak větrem do plachet, který je popožene vpřed, prudkým poryvem, který rozfouká stagnující vzduch, pokud zůstávají na jednom místě a nedokáží se rozhodnout, či pohnout vpřed. 

​

Ji samotnou vždy zajímala psychika osob kolem, a je to jedna z možností toho, kterým směrem by se chtěla vydat. Hlavním zaměřením, které by chtěla studovat, jsou popáleniny, ty jsou vlastně jisté, a k němu se ještě rozhoduje právě mezi psychikou - zejména traumaty, která však sama vlastně nemá a je otázkou nakolik se dokáže do osob s nimi vžít, uchopit život z jejich pohledu a pomoci jim, nebo srovnávání se s následky zranění, bylinnými zábaly, výrobou léčiv - hlavně tedy léčivých a hojivých mastí -, ošetřováním ran bodných a řezných, napravováním zlomenin či rehabilitace po zranění. Teoreticky v úvahu přichází i přivádění nových životů na svět a péče o ženy v průběhu těhotenství. To všechno by její ohleduplné maličkosti, která miluje nadevše život, vyhovovalo - pomáhat, spravovat, přinášet změny, být u toho, když se objeví nový život, který je jako nepopsaný list. 

​

Mezi její silné stránky, jak už bylo naznačeno, patří schopnost empatie, vnímání jemných změn v náladách i zdravotním stavu lidí, manuální zručnost, pečlivá přesnost a citlivý dotek - ideální pro léčitelské úkony, rychlé navazování kontaktu a důvěry, nakažlivá pozitivita a odolnost vůči jisté míře psychického tlaku při práci v krizových situacích. Pro slabiny od určité vzdálenosti je to oslabený zrak na dálku, při únavě kmitání očí, mírná světloplachost a citlivost na slunce, které snadno spálí její bledou kůži. Také však určitá přelétavost v tom, co nebo kdo je zrovna v centru jejího zájmu nebo podle nálady, přílišná důvěra v lidi, někdy až naivita, ač je dobromyslná. Její impulzivita občas způsobí, že přehlédne detaily, které by pomalejší a opatrnější povaha nepřehlédla.

​

Mimo jiné mezi její záliby patří pěstování léčivých rostlin, sběr bylin, zkoušení nových mastí a odvarů - jenže někdy jí tyto rostliny umírají a masti se pokazí v průběhu, protože její přelétavost způsobuje sklon k tomu nechávat rozpracované projekty být a vracet se k nim později, až na ně bude mít náladu. Je talentem na rychlé improvizace, když někdo potřebuje akutně pomoc nebo léčbu, což může vést buď k netradičním, ale účinným řešením - a nebo naopak k situacím, které je třeba rychle řešit, protože vznikne větší problém, než byl ten původní. 

​

Virelle také má raději mírnější zranění, než ty opravdu odporné, zanícené či v podobě odumírajících částí vlivem odkrvení, nekrózy, chladu a podobně, či těch hlubokých na kost, ze kterých jí je trochu slabo paradoxně, přestože s krví a masem nemá problém, byla tak vycvičená a naučená. Má strach ze smrti, dlouhých, úzkých nebo obecně stísněných místností a chodeb bez oken a čerstvého vzduchu. Paniku v ní vzbudí náhlá tma, která ji dezorientuje, neví pak kde je a nemá orientační bod, pokud tam není aspoň trocha světla, aby se její zrak uzpůsobil a viděla alespoň něco. A pokud se jí toho nedostane, tak skutečně poněkud panikařit, hyperventilovat a dokonce pravděpodobně přijdou na scénu i slzy. Ne, že by nebyla odvážná, ale jen do určité míry.

​

Odmala byla učena různými členy rodiny s různým léčitelským zaměřením mnoha dovednostem - péči o popáleniny, zlomeniny, tvorbu léčiv, mastí, jedů, aby je zvládla identifikovat a poznat dle pachu, konzistence, barvy či účinků a k nim tak mohla vytvořit protijed, také ale byla učena šití ran, pitvě, operacím - nejprve na prasečí kůži, na zvířatech, pak na lidech za asistence členů rodu v oboru. Stejně tak byla přítomna při péči o ženy během těhotenství, předtím, než začne porod, porodu a také příchodu dítěte na svět a následného sešívání případně, když je matka natržena nebo dítě vyjmuto z dělohy řezem do břicha a ne přirozeným tlačením. Samozřejmě to jsou jen určité zmínky toho, co zažila, co se učila. Při nedostatku zdrojů nebo zkušeností se naučila i improvizovat dle nejlepšího svědomí a vědění a je naučena být diskrétní ohledně svých pacientů, ale i přátel.

​

Jednou z jejích primárních motivací a životním cílem, je být nejen zručnou léčitelkou, ale také člověkem, na kterého se ostatní obracejí s důvěrou a aby byl svět díky ní hezčí pro dané osoby. Také by se ráda zasadila o propojení léčitelství s preventivní péčí, aby méně lidí končilo na lůžku, věděli, co jim může ublížit nebo co jim může pomoci - i když si uvědomuje, že pak by léčitelům pravděpodobně ubylo potenciálních pacientů a práce, kdyby to lidé věděli běžně. Na druhou stranu myslí na jejich dobro a na profesionálnější pomoc a zákroky by léčitele stále potřebovali.