Yannis vyrůstal v samém srdci Calldyru, hlavního města království, kde se vše odehrává pod vlivem politických intrik a ambicí mocných rodů. Yannis byl od útlého věku výjimečný. Jeho rodina, pyšná na svou oddanost království, od počátku věděla, že v něm dřímá něco zvláštního. Něco, co by ho mohlo vynést na vrchol. Byl silný, učenlivý a odvážný. Všichni viděli v jeho osudu jasně nalinkovanou cestu stát se jezdcem, který společně s jeho dračím společníkem bude chránit království před jakýmkoli nebezpečím. Jeho příprava začala už v útlém věku. Zatímco jiné děti si hrály v ulicích města, on trávil čas v tělocvičnách, učebnách a výcvikových arénách. Jeho život se stal kolotočem cvičení, studia a příprav na roli, kterou mu svět předurčil. Yannis nebyl jen nadaný fyzicky, ale vynikal i intelektem a strategickým myšlením. Učil se nejen bojové techniky, ale také, jak porozumět přirozenému chování draků. Setkal se s několika zkušenými jezdci, kteří mu předali cenné znalosti o komunikaci s draky a jejich schopnostech. Kromě toho narazil i na různé bajky a povídačky, jejichž vypovídající hodnota byla sice často pochybná, ale on v nich hledal skryté významy. Stejně tak se učil dějiny, politiku a umění diplomacie. Jeho otec na něj měl neuvěřitelně vysoké nároky, viděl v něm odraz sebe sama, ale zároveň očekával, že ho Yannis jednoho dne překoná. Výcvik nebyl levný a stály za ním více než jen rodinné zdroje. Šlechtické rody v Calldyru si nemohly nevšimnout Yannisova potenciálu a včetně fanatických skupin, které považovaly Tyrrendor za hrozbu a tvrdily, že je plný zrádců spolupracujících s Poromielem, do něj začaly investovat nemalé částky. Nešlo však o skutečný zájem o jeho budoucnost, ale spíše o snahu získat budoucího jezdce na svou stranu. Přestože byl jejich skutečný vliv jen velmi malý, tyto rody a frakce v něm viděly nástroj, který by jim mohl pomoci získat vliv, pokud za nimi bude stát jezdec s drakem. Avšak nepočítali s tím, že draci se nedají ovládat obyčejnými lidmi. Yannis tak cítil tlak nejen kvůli své vlastní budoucnosti, ale i od těch, kteří do něj investovali, a kteří od něj očekávali, že posílí jejich pozici v království. 

 

Jenže s velkým potenciálem přichází i velká zášť. Ve stínech Calldyru se tiše formoval plán, jak Yannisovu budoucnost zhatit. Ne každý chtěl, aby se stal jezdcem. Nepřátelé Yannisových podporovatelů se obávali, že by jeho úspěch mohl rozvrátit aktuální rovnováhu moci v Calldyru. Krátce před jeho nástupem na akademii se stalo to, co nikdo nečekal. Byl unesen jednou z fanatických frakcí. Jeho únosci jednali rychle a krutě. Chtěli ho nejen zničit nejen fyzicky, ale také psychicky. Celé dny ho mučili, snažili se ho přimět, aby zradil své ideály a vzdal se svého osudu. Drželi ho v podzemních kobkách, kde byl vystaven neskutečnému utrpení. Oheň, rozpálené železo a neustálá bolest zanechaly na jeho těle trvalé následky. Jedna polovina jeho těla skončila těžce popálená a znetvořená s hlubokými jizvami, které nikdy nezmizí. Jeho svaly byly poškozené, což omezilo jeho schopnost pohybu. Každý krok se pro něj stal bolestivým a nejistým a jakýkoli větší pohyb znamenal nesnesitelnou bolest. Když byl nakonec zachráněn, nebyl už tím chlapcem, kterým býval. Fyzicky byl zmrzačen, ale snad ještě horší byla zkáza jeho ducha. Býval sebevědomý, plný nadějí a plánů do budoucna, ale teď se cítil prázdný, zlomený. Jeho otec, který na něj vždy hleděl s velkými očekáváními, na něj teď pohlížel s opovržením a lítostí. Viděl v něm trosku. Zničeného člověka, který už nikdy nemůže dosáhnout toho, co mu bylo určeno. Přesto, z posledních sil, uvnitř sebe Yannis našel malý plamen, který stále hořel. Ten plamen ho poháněl dál. Navzdory svému zranění, navzdory bolesti, kterou každý den cítil, a navzdory tomu, že ho jeho vlastní otec téměř odepsal, se rozhodl nevzdat. Věděl, že nemůže dopustit, aby byl definován jen svým utrpením. Rozhodl se, že i přes všechny překážky vstoupí na Akademii, aby se stal jezdcem.

 

Jeho tělo ale nebylo schopné rovnocenně soutěžit s ostatními adepty, jeho hybnost byla omezená, a i ti nejoptimističtější trenéři pochybovali, že by mohl zvládnout draka. Yannis ale nehodlal přijmout ne jako odpověď. Se stejným odhodláním, s jakým dříve překonával výzvy při svém výcviku, teď bojoval s vlastním tělem. I když jeho bolest byla neustálá a každý pohyb pro něj znamenal utrpení, trénoval dál. Kde jiní spoléhali na svou fyzickou sílu, Yannis se snažil posílit svou mysl, svou vůli a svou strategii. Učil se bojovat chytřeji a efektivněji. Psychicky však nesl hluboké jizvy. Noční můry o únosu a mučení ho často probouzely zpoceného a vyčerpaného. Trpěl úzkostmi a někdy se ocital v situacích, kdy mu jeho vlastní strach bránil pokračovat. Ale jeho hrdost a touha nevzdat se byly silnější. Yannis chtěl dokázat sobě, svému otci i světu, že navzdory všemu, čím si prošel, má stále právo na to, stát se jezdcem. Věděl, že jeho cesta bude mnohem těžší než cesta ostatních kadetů. Zatímco oni mohli snít o nejisté, ale zářivé budoucnosti, Yannis čelil kruté realitě, že potencionální úspěšnost jeho nastávající cesty se rovná nule. Přesto šel dál. Nebyl už tím sebevědomým chlapcem, který kdysi věřil, že mu celý svět leží u nohou. Teď byl mužem, který prošel peklem a vrátil se. A i když byl zlomený, odmítal se zlomit úplně.

​

První ročník byl od samého počátku plný konfliktů a zlomových momentů. Yannisovo studium začalo dramaticky, kdy hned po přejití parapetu narazil na Yrwen Rhaedrin, s níž si ihned padli do oka… negativně. Jejich vztah byl od začátku napjatý a každá další interakce jen potvrzovala, že si nebudou blízcí. Yannis se přitom do konfliktů sám nehnal a čím déle napětí trvalo, tím víc ho to mrzelo. S blížící se první velkou zkouškou, Gauntletem, se setkal s velitelkou svého křídla, Katyou Deventer. Respektoval její postavení, ale zároveň měl vůči ní jistý despekt kvůli její pověsti vymetačky postelí svých nadřízených. Přesto právě ona mu nabídla rady, které mu pomohly Gauntletem projít. Yrwen ale takové štěstí neměla a selhala, což Yannise zasáhlo víc, než čekal. Přežil i Prezentaci, během níž si ho prohlédl jeden z přítomných hnědých draků. Místo příprav na Rozřazení se však večer toulal pod Gauntletem, kde na břehu řeky našel těžce zraněnou Yrwen. Možná jí tehdy zachránil život, když ji svépomocí odnesl na ošetřovnu. Během Rozřazení došlo k dalšímu zlomu. Byl napaden vlastním kamarádem, který se chtěl zmocnit draka dřív než on. V sebeobraně ho Yannis zabil a zraněný upadl do bezvědomí. Na ošetřovně se pak znovu potkal s Yrwen, ale jejich rozhovor opět skončil hádkou. Následně přímo v den Dračího festivalu zažil další významný moment propojení s drakem Ethenem.

 

I když dorazil na oslavy v Iakosu pozdě, užil si je zejména díky setkání s Marsilií Donado, velitelkou perutě třetího křídla, jejímuž půvabu rychle podlehl. Brzy poté ho na Basgiathu Marsilia zatáhla do tajné chodby a odhalila mu, že jejich city jsou vzájemné. Yannis ji ale kvůli jejímu postavení musel odmítnout. Nechtěl, aby se stali terčem pomluv jako jeho velitelka křídla. Samo soužití s Ethenem nebylo jednoduché. Jejich vztah byl komplikovaný, napjatý. Naštěstí navázal přátelství s kadetkou Alessií Einar, která se rovněž propojila s drakem až dodatečně po rozřazení. Spojilo je pátrání po odpovědích ohledně jejich neprojevených schopností a Ethenova odtažitého chování. Při jednom tréninku létání, za přítomnosti Marsilie, Ethen Yannise dokonce shodil ze hřbetu. Marsiliin drak ho odnesl zpět na Basgiath a ona Yannisovi darovala zelený šátek, kterým mu stáhla zraněné zápěstí. Na ošetřovně pak znovu narazil na Yrwen. Přišla další hádka a další lítost. Při Bitvě letek se mu dařilo jen z části. Porazil silného soupeře Sylase Merzena, ale pak utrpěl otřes mozku a padl proti Arthenovi Maelrikovi. S Lilií Voss měl vítězství na dosah, ale kvůli předchozímu zranění omdlel. Po bitvě letek ho druhý den ráno navštívila Naomi Haven, která si dělala starosti, přinesla mu snídani a následně mu pomohla najít pokoj Marsilie, když mu předala jeho přesnou polohu na papírovém vzkazu. Následovalo další zásadní nedorozumění s Ethenem, které vyústilo v hádku. Draka pochopil až poté, co byl ve výzvě poražen podceňovanou Sorou Lavellan, což pro něj znamenalo jistý zlom. Uvědomil si, že pokud se má stát oporou své letky a zbytečně neohrožovat životy ostatních, musí něco změnit. I přes své obnovené zranění se znovu postavil na nohy díky Yrwen, která mu na ošetřovně pomohla.

 

Po zotavení zažil blízké setkání s Marsilií v Dračí rotundě, kde si slíbili rozloučení ještě před jejím odletem na základnu, pokud tedy oba přežijí Válečné hry. Skoro mezi nimi při tom došlo k polibku, ale vyrušili je ostatní kadeti. Před Válečnými hrami s Alessií trénoval boj zblízka a tehdy se konečně projevil jeho signet - antikineze. Ve Válečných hrách ho mohl již částečně zužitkovat. Pomohl jím zastavit kadeta z jeho křídla, který ohrožoval Marsilii a možná jí tím zachránil život. I když jeho křídlo hry nevyhrálo a téměř několikrát zemřel, záchrana zrzavé velitelky pro něj tehdy byla dostatečnou útěchou. Během her se v polní ošetřovně setkal také s Kenzie Stormhale, která mu nabídla, že se přimluví o pomoc od napravovače Finna Grayharta, který by mohl vyléčit jeho trvalá zranění. Po váhání Yannis nakonec s tímto návrhem souhlasil. Nakonec, večer před odletem terciánů na základny, Yannis podle vzkazu od Naomi vyhledal a navštívil Marsilii v jejím pokoji. Předtím, než odletěla do Keldavi, spolu strávili  společnou noc, doufajíc, že další den už tuto skutečnost nikdo řešit nebude.