Christianův život před akademií rozhodně nebyl pohádkový, ani zalitý sluncem. Narodil se do rodiny jako druhý ze tří dětí. Po dobu toho, co byl jeho starší bratr doma, měl v podstatě klidné dětství, ačkoli trávil čas hlavně se svou matkou. Svého otce a staršího bratra vídal málokdy, ale nějak si na to zvykl a naučil se s tím žít. Zlom nastal až ve chvíli, kdy se jeho starší bratr zapsal na akademii. Jeho otec chtěl, aby byl součást pěchoty, ale on šel do kvadrantu písařů, což jejich otce nesmírně naštvalo. Od té doby začal trávit více času doma a odstartovalo se období neskutečného tlaku na to, aby jeho prostřední syn byl lepší a stal se členem pěchoty tak, jak si to otec původně přál u jeho staršího bratra.

​

Tímto okamžikem se chování Christianova otce naprosto otočilo. Vzhledem totiž k tomu, že doufal, že pokud se ke svému synovi bude chovat tak, jako se chová velitel ke svým vojákům, nebude znát jiný způsob chování a nenapadne ho proto nic jiného než se k pěchotě také přidat, přestal svému synovi projevovat jakékoli city a jediné, jak se mu šlo zavděčit bylo, když viděl nějaký pokrok ve výcviku. Dokonce do Christiana hustil své důvody pro to aby se stal vojákem tak vehementně, že jeho syn začal mít negativní vztah ke svému staršímu bratrovi a bral jeho nástup do kvadrantu písařů jako něco špatného.

​

Po čase se do jejich rodiny narodilo třetí dítě, sestra. K té měl Christian už od jejího narození velice kladný vztah, ačkoli byla již od malička rebelka. Ostatně, právě díky ní pochopil, že to, co do něj celé ty roky hustil otec není tak úplně pravda a že to už vůbec není jediná cesta, jelikož jeho sestra často utíkala ven a Christian se tak pořádně dostal mezi ostatní lidi a jejich povolání. Časem se ale jeho sestra začala vymykat kontrole a dělala si co chtěla, což nikdo neuměl zarazit. Jediný, kdo ji uměl krotit byl právě Christian, kterého ale časem poslal jeho otec na základnu, kde velel jeho bratr, Christianův strýc, aby se Christian něco přiučil i tam. A tak neměl o své mladší sestře žádné zprávy.

​

Když se po roce vrátil domů už první den si všiml, že je jeho sestra jiná. Postrádala jiskru, kterou vždy přímo sršela a obecně byla zamlklá a bála se jakéhokoli hlasitého zvuku a zvednutí hlasu. Christian se dlouho snažil přijít na to, co se s jeho sestrou děje, protože tou dobou už v něm bylo opravdu silné podezření na to, že je jejich otec opravdu zlý muž. A měl pravdu. Po čase se mu totiž jeho sestřička ve slabší chvilce svěřila, že ji otec zneužívá a proto se takto změnila. A to byl ten definitivní bod, kdy Christian pochopil, jak to s jejich otcem a celkově tím, co z něj a jeho bratra chtěl vychovat, opravdu je. Od té doby už nikdy nejel mimo domov na dlouhou dobu. A když už, tak v době, kdy byl jeho otec také pryč a sestra tudíž v bezpečí.

​

Z důvodů, které by sám nedokázal popsat, ale otce nekonfrontoval. Místo toho dál pokračoval ve výcviku, ale po večerech trénoval navíc. Jeho otec byl nadmíru spokojen, jelikož Christian projevoval mnohem větší zájem než doposud. To ale ještě netušil, že se za tím skrývá plán. Plán nastoupit do kvadrantu jezdců. A tak, když nastal den branné povinnosti, vydal se Christian se svou matkou, jelikož jeho otec byl odvolán na základnu, k zápisu. Až do poslední chvíle předstíral, že se plánuje opravdu přidat k pěchotě, protože si ani za ty roky nebyl jistý, jak se na toto celé dívá jeho matka. Nicméně v poslední chvíli, když se jeho matka bavila s matkou někoho jiného, změnil směr a rychle se prodral až na lávku, kterou bylo nutno přejít k tomu, aby vstoupil do kvadrantu jezdců. přechod po ní nebyl rozhodně vůbec snadný a Christianův život několikrát málem skončil, ale naštěstí se po chvíli dostal na druhou stranu a nikdo už s jeho rozhodnutím nemohl nic udělat.

​

Jediné, co ho trápilo, byl fakt, že doma nechal svou mladší sestru a minimálně první rok nemohl ovlivnit to, co se s ní bude dít. K jeho štěstí ale ještě před svým odchodem požádal jednoho z důstojníků základny poblíž které bydleli, a ke kterému měl Christian blízko, aby na jeho sestru dával po dobu jeho nepřítomnosti pozor.

A proč se tedy rozhodl právě pro kvadrant jezdců? protože si slíbil, že až na akademii skončí a bude spojen s drakem, už jeho sestřičce nikdo nebude mít odvahu ublížit. Co se týče jeho života na akademii, nejednalo se o nic, co by se nějak zásadně lišilo od života ostatních kadetů. Prostě se snažil přežít, usilovně trénoval a snažil se dotáhnout to co nejvýše, což se mu díky úspěchu ve válečných hrách podařilo a nyní je velitelem letky.

​

Zásadní zlom nastal až ve chvíli, kdy se propojil se svým drakem. To Christianovi přineslo a ještě stále přináší spoustu nervů a psychických zhroucení z toho, jak odlišnou povahu oba dva mají a z toho, jak svého dráčka musí neustále krotit, na což jeho cílevědomá povaha nemá vůbec nervy. Thyr je totiž taková atomovka, kterou naprosto nelze ovládat a jakkoli se s ní domluvit. Ale, nebýt jeho, neměl by Christian svůj signet, který mu v dosažení jeho cílů rozhodně pomůže, takže se snaží svého draka nějak tolerovat a nebýt na něj jen nepříjemný. Ani tak se ale roztržkám nevyhnou, což znamená, že se z Christiana stal pravidelný uživatel Churamu, což ale jen málokdo ví.