
melora ruadhán


21. 3. 580, Lucerské hory, Luceras, Navarra
4. křídlo, peruť plamene, 3. letka
signet
Materiokineze
fc
Frida Gustavsson


freedom is always the freedom of the one who thinks differently.

Melora nese kletbu své rodiny, která říká, že jsou všechny ženy přecitlivělé, výbušné, agresivní a vlastně úplně šílené. Co je na tom pravdy, to nikdo neví, ale faktem je, že Melora má velmi lehkou spoušť. Není vyrovnaná – nikdy nebyla. Všechno v ní křičí, tiká a pulzuje. V jednu chvíli je veselou společnicí, pečující kamarádkou a vášnivou milenkou, vzápětí je neklidná, přepjatá a neskutečně zahořklá, tak akorát na to, aby mohla chtít celý svět podpálit. Všechno jednoduše cítí přespříliš intenzivně a nemá mnoho způsobů, jak něco takového regulovat. Dává si záležet na své intuici, kterou bere vždy jako směrodatnou. Často může působit roztěkaně a nepřítomně, když se zrovna snaží synchronizovat to, jak vidí a cítí svět a to, co její racionální myslí ví a uznává jako pravdu.
Rodiče se jí nikdy moc nevěnovali a většina jejího okolí ji považovala za přehnaně náročnou, což v ní vybudovalo jisté pohrdání společností spojené s touhou být přijata. Věčně na někoho žárlí, nedokáže se přestat porovnávat s ostatními a každý rozdíl považuje za důvod, proč je na okraji svého vlastního života. Velmi lehce přilne k ostatním lidem, protože neskutečně touží po tom někam patřit. Pokud se dostane do nějakého okruhu přátel, bere to smrtelně vážně a pokud členové skupiny mají i jiné kamarády mimo jejich kroužek, vnímá to jako zradu. Nedokáže pochopit, že někteří lidé jsou spíše známí, ne rovnou přátelé na život a na smrt. To samé pro ni platí v lásce – nevadí jí nezávislý sex, ale pokud má s někým takový intimní vztah, očekává, že bude jedinou. Stejně jako má vratký, křehký vztah se svou rodinou, má i podobně nepěkný vztah se svými ex, kteří ji často popisují jako šílenou bejvalku. Vztahy, ať už romantické, intimní nebo přátelské, sabotuje ze strachu, že jí to druhá strana plánuje udělat.
Protože je velmi úzkostná a nejistá sama sebou, bývá často podezřívavá a z komára dělá velblouda v podstatě automaticky. Neumí si nastavit hranice, a tak může lehce padnout do sítě někomu, kdo by ji jen využil a pak se jí zbavil, rozhodně ale není ten typ holky, která by takovou zradu nesla tiše. Křik a pláč je u ní běžný, takže opravdový průser přichází až když začne být tichá a pasivně agresivní. Takovou stránku sebe samotné nemá ráda, protože obecně nenávidí faleš, manipulace a lidi, kteří neřeknou, co mají doopravdy na srdci a neustále jen něco naznačují. Nechápe, jak se lidi můžou podívat do tváře někoho, kdo je zradil, a tvářit se, že je všechno v pořádku. Obecně celý tenhle politický způsob interakcí nechápe a není schopná v něm navigovat.
Její existence je pro ni samotnou docela velkou zátěží. Má v sobě neustále hromadu nastřádaného vzteku a frustrace, což musí někde vybít, jinak u ní může dojít k emocionálnímu výbuchu, který by z ní určitě udělal v očích přihlížejících nějakého démona. K usměrnění negativních emocí odjakživa používá fyzické násilí, ať už na sobě v podobě sebepoškozování, nebo na ostatních ve formě rvaček. Sex naopak používá k umírnění bolestivých emocí jako je osamělost, opuštěnost a smutek. Protože se odmalička rve a bojuje od chvíle, co do ruky mohla poprvé vzít dýku, vyniká v kontaktním souboji a osvojila si několik různých zbraní. Její muška naopak není úplně nejlepší, nikdy ji ale pořádně netrénovala, ráda si ušpiní ruce. Kromě toho mezi její koníčky patří jízda na koni, obecně je velmi zvědavá, byť úplně nemá tu disciplínu na to, aby byla akademicky výjimečná. Ráda pozoruje a pomáhá svému bratrovi, který je kovářem.
Může se zdát na první pohled jako hloupá holka z vesnice, její styl chápání věcí je ale pouze trochu nekonvenční. Chápe například proces, jakým musí kov projít, než z něj může být dobrá čepel, ale popíše to v divných metaforách a nedokončených větách. Stejně jako má problém vyjádřit své myšlenky, jí dělá problém vyjádřit své pravé pocity. Hledá přijetí a chtěla by být dobrý člověk, i když jí okolí často tvrdí opak. Váhá, jestli se nechat přitahovat temnotou, která ji zdá se chce na rozdíl od světla, které jí pohrdá.

Melora se narodila ve vesničce v Lucerských horách do rodiny rychtáře jménem Ormur. Ten si natruc svým rodičům vzal Drusillu, kterou neschvalovali právě proto, že se o celé její rodině říkalo, že jsou šílení. Ormur se ale zamiloval a pohnout s tím už prostě nešlo. Jejich první dvě děti Melior a Mellisandra se vydařili naprosto v pořádku, pak ale přišly dvojčata Melora a Meliora, které bohužel nesou onu rodinou kletbu přecitlivělosti. O mnoho let později se jim omylem podařilo přivést na svět ještě Mallory, u které se zatím neví, jak dopadne.
Meloře se nedostalo moc pozornosti – se sourozenci jsou si věkově blízko a rodiče měli plné ruce práce se staršími sourozenci, no a z dvojčat si vybrali tu méně divnou, Melioru. Od prvních krůčků byla Melora takovým jen tak mimochodem přídavkem. Nebyla zanedbaná ve smyslu jídla, oblečení nebo vzdělání, ale neustále musela se svými sourozenci soutěžit o pozornost rodiny, což vedlo k tomu, že zhořkla a už jako dítě cítila vůči svému dvojčeti určité pohrdání. Nepomohlo ani to, že jejich identický vzhled způsoboval, že na ni někdo promluvil a když zjistil, že mluví se špatným dvojčetem, Meloře nemohlo uniknout to zklamání, které následovalo. Nějakou tu individualitu našla až během puberty, kdy se začala plížit každý večer z domu, aby mohla jít do místní hospody tancovat, případně aby mohla strávit noc s nějakým pohledným cizincem. Doopravdy se zamilovala až skoro v dospělosti, a to do chlapce, u kterého trávila noc relativně často na to, že pro něj ten vztah nebyl nic jiného, než jen sex a pro ni šlo o tu nejdivočejší lásku, jakou kdy potkala.
Do kvadrantu jezdců nastoupila po vzoru svého o tři roky staršího bratra, který ale v průběhu jejího prvního ročníku tragicky zemřel na přidělené základně, což se Melora dozvěděla až jako čerstvá sekundánka. Se svým drakem za ten první rok ale splynula velmi dobře, nedá se ale říct, že by na sebe ti dva přenášeli nějaké lepší vlastnosti, spíše tak nějak straší Basgiath jeden hysterický záchvat za druhým. Melora si užívá, že ji konečně někdo nemůže nikdy opustit, a navíc není neustále zaměňována za své dvojče, poněvadž Meliora šla k léčitelům, stejně jako Mellisandra rok před nimi. Myslela si, že u jezdců určitě potká svého milého, ale ten se tam nějak neukázal a Melora neměla tušení, že nastoupil do kvadrantu písařů. Měla za ten rok sice svoje úlety, nikdy na něj ale nezapomněla a jako sekundán má daleko víc volnosti k tomu, aby ho mohla vyčmuchat.


nyr
Nakolik se může zdát, že je Nyrgòrach jeden z těch stereotypně šílených oranžových draků, pravda je taková, že je stejně jako jeho jezdkyně hrozně nepochopený. Nyr byl vždycky daleko citlivější, než ostatní draci jeho druhu a věku. Ke svým jezdcům dosud vždy choval hluboké city a jejich smrt pokaždé nesl o něco hůř. Nikdo nikdy neví, kterou verzi dostane – veselého, hravého draka plného energie, nebo pochmurného, depresivního draka, který svůj pohled na svět převzal od někoho opravdu hodně starého? Každé ráno s ním je nová záhada. Nikdy není přehnaně krutý nebo sadistický, nemá ale mnoho trpělivosti, vždy je nadmíru tvrdohlavý, takže když se urazí, bude trucovat, dokud se neomluvíte, nebo dokud se jeho nálada nezmění. Dokáže být svým jezdcům i blízkým drakům oporou, nečekejte ale, že bude nějak extra dodržovat formace a podobně. Rád si jede svoje a přestože tvrdí, že o Meloru nesmí přijít, neustále ji vystavuje nebezpečným manévrům. Užívá si totiž akrobatický styl letu, rád využívá své rychlosti a relativní štíhlosti k tomu, aby ho nepřítel nejlépe ani neviděl, jen cítil jeho
Oranžový dýkoocasý || 2. kategorie - 11.5 metru || Samec

rány. S Melorou mají na sebe naprosto příšerný vliv a jejich propojení neuklidnilo ani jednoho. Zároveň ji ale považuje za svého zatím nejlepšího jezdce, protože předešlí tři byli úplně mimo mísu. První byl tak citlivý, že se při Válečných hrách rozbrečel a byl následně ubodán k smrti, druhý byl zase tak moc nebojácný, že se rozbil o skály při tréninku letu za špatných podmínek, no a ten třetí, ten zemřel během prvního měsíce na základně. Ten jediný padl kvazi hrdinsky během střetu na hranicích s Poromielem a jeho smrt nesl Nyr zatím nejhůř, protože ho s ním spojovalo opravdu hodně silné pouto.
Nyr je sotva padesát let starý, má ale duši romantika a tak neustále hledá partnerku a zároveň pak upadá do melancholických stavů, které přirozeně přenáší na svou jezdkyni. Oba sice pilně pracují na odstínění, bohužel s tím, jak hluboce a intenzivně oba prožívají všechny emoce, to jde velmi těžko, protože stačí, aby unikla kapka a už se to veze.

Manipulace s hmotou a její přeměna na jinou je vázána několika pravidly. Hmotnost musí být vždy zachována, tvar a velikost se může měnit, ale nikdy nemůže přidat více, než tam je, nebo naopak ubrat. Nevytváří hmotu, pouze s ní manipuluje. Při zvětšení něčeho se hmota rozprostře a výsledek může tak být křehký a nestabilní, při zmenšení je výsledek naopak těžší a tvrdší. K práci s jakoukoliv hmotou musí znát vlastnosti obou materiálů. Právě proto se jí zatím nejlépe pracuje s kovy, protože o nich má znalosti a zkušenosti už z domova. Veškerá transmutace zatím vyžaduje fyzický kontakt s předmětem.
Kromě kovů umí pracovat s přírodními materiály jako je dřevo, kámen nebo hlína, cokoliv, co je ale v jiném skupenství, je pro ni zatím nepřístupné – nepromění tedy kámen ve vodu nebo páru. Umí manipulovat s hmotou ve velikostním rozmezí mince až láhev, přetvářet umí plochu o cca čtyř průměru. Větší věci zabírají logicky více času, než ty menší, to samé platí pro vyčerpání. Její nepovedené pokusy končí většinou rozpadnutou hromádkou neidentifikovatelné hmoty, případně o nějakou tepelnou reakci, pokud se snaží měnit příliš rychle mezi materiály, které jsou vůči sobě reaktivní. Dokud ale pracuje na pevné hmotě, je nejčastější, že se jednoduše daný předmět vrátí zpět do původního stavu. Signet není ovlivňován emocemi, jde čistě o mentální sílu a znalosti, pokud se tedy něco nepovede, může vinit jen a pouze sebe.
Jejím největším cílem během druhého ročníku je jejím cílem zapracovat na škále materiálů, které může bezpečně přetvářet a také zvyšovat velikost hmoty, kterou dokáže manipulovat. Její trénink tedy zahrnuje mnoho času v knihovně a nově i v archivu, dále taky sbírání různých vzorků.

-
Oranžovou relikvii má na rameni, hlava draka jí začíná na klíční kosti, křídla se rozpínají po rameni a části krku, ocas je volně spuštěný a sahá asi do půlky lopatek - vypadá to, jako kdyby drak odpočíval na jejím rameni.
-
Byť preferuje boj holýma rukama, nepohrdne mečem, který dostala od svého otce a sadu dvou elegantních dýk od své matky.
-
Nosí s sebou všude pytlík s mincemi z několika druhů kovů a do své sbírky neustále přidává. Mince používá i jako vizuální pomůcku při přeměňování např. dřeva na železo.

bonusy
eventy
posty

Pixie









Všechny herní informace pocházejí z knižní předlohy Fourth Wing a Iron Flame od autorky Rebecca Yarros, které patří plná autorská práva. Z angličtiny bylo vše přepsáno a korektizováno adminy, kteří si tak přisvojují práva na vlastní text. NIC NEKOPÍRUJTE.
Všechny postavy a texty k nim napsané, jsou autorské právo hráčů.
Admin Tým: Arxi a Vixara
Poděkování: Rebecca Yarros, Artstation, pinterest, TStudio, Sloan, Esmeray Lilith, PlayGround
Stav hry: Aktivní || Spuštění: 19.7. 2024