Morrigan má sice šlechtické jméno, nosí jedno z těch, které zná každý, kdo se v politice alespoň trochu vyzná, ale je to ona, kdo nezná téměř žádná urozená jména jak ze své rodné provincie, tak i ostatních. Jménem a i krví patří ke šlechtě, ale to je tak všechno, rozhodně v ní šlechtičnu nehledejte, do té má daleko. Nikdy nenosila šaty, hezké střevíce, nezaplétala si vlasy, nevybírala si, co si vezme na příští společenskou událost. Její otec si místo politiky vybral cestu jezdce, a Morrigan po ní nyní kráčí taky. Místo hezkých šatů z hedvábí si vybrala koženou černou uniformu, na místo vybírání budoucího bohatého manžela si vybírá protivníky do výzvy, velkou pohodlnou postel a soukromí vyměnila za kasárny a společné sprchy, a je daleko spokojenější, než kdyby byla svázána společenskými pravidly. Otec jí odmalička vštěpoval, že politika není jejich bojištěm, nýbrž to jsou hranice a ochrana Navarry, a ve stejném názoru jí utvrzuje i její zelený kyjoocasý drak, pro nějž je ochrana posvátného líhniště tím nejdůležitějším, a také jeho životním posláním.

​

Morrigan si ze všeho nejvíce cení svobody, a ač je na zemi svázána kodexem a dalšími pravidly, jakmile usedne na hřbet, má pocit, že jí žádná pravidla nesvazují. Létání přímo miluje, a kdyby si mohla vybrat, čím se bude bavit celý den, rozhodně by veškerý svůj čas strávila mezi mraky. S tím nesouhlasí Falun, ale čistě z toho důvodu, že je příliš prostý a pragmatický, a tvrdí, že z celodenního letu by byl unavený akorát on. Jejich pouto je pevné, silné a hluboké prakticky od samého začátku, jeden druhého přirozeně respektují, a dokonce si ponechávají i určité soukromí, ačkoliv Falun si stojí za tím, že jí musí neustále hlídat, s čímž zase nesouhlasí Morrigan, ale nehádá se s ním. Falun se stal jejím nejlepším přítelem, poradcem, i ochráncem už v okamžiku, kdy se s ní propojil. Netají před ním nic a říká mu vše, pokud ho odstíní, aby byl v obraze, a i on jí na oplátku informuje o všem, o čem jí informovat může.

​

Na kvadrant se připravovala odmalička, její otec jí cvičil osobně a připravoval, Morrigan se díky němu umí excelentně ubránit, spoléhá převážně na svou mrštnost a rychlý útok spojený s takovou silou, jakou má. Ví, že šance na úspěšnou výzvu jsou menší, pokud stojí proti někomu, kdo je o dvě hlavy vyšší a váží o padesát kilo více, přesto se nikdy nevzdává bez souboje, a snaží se svou menší výšku i tělesnou váhu využít ve svůj prospěch právě skrze rychlost. Uvědomuje si, že jakmile jí větší protivník chytí do pracek, je to pro ní v podstatě jasná prohra, a tak se snaží do nich nedostat. Umí zacházet prakticky s jakoukoliv zbraní, ale po každé nesahá, nemá příliš v oblibě střelné na dálku; luky, kuše, praky… nejdou jí do ruky, byť je dokáže ovládat. Dává spíše přednost vrhacím dýkám, hvězdicím, a hlavně Zimnímu tanečníkovi – na míru ukutému rapírovi, který je pro ni jako dítě, má k němu citovou vazbu, a ačkoliv nezabíjí bez důvodu, krádež nebo i jenom zapůjčení rapíru, by jí dokopalo k naprostému záchvatu zuřivosti a pravděpodobně i úmyslné vraždě.

​

Morrigan je dosti optimistickým a pozitivním člověkem, uvědomuje si, jak stresující je kvadrant, a snaží se ostatní jakýmkoliv způsobem rozptýlit, přičemž to bere i jako rozptýlení pro sebe samou. Je poměrně veselá, má ráda zábavu, různé vtípky, pokud nikomu neubližují, a hlavně je ukecaná, dokáže se bavit prakticky o čemkoliv. Stejně jako Falun, i Morrigan přímo nesnáší zimu, a vyloženě nenávidí létání za mrazivého počasí, u kterého pokaždé tvrdí, že jí snad zimou upadnou všechny prsty. Morrigan ví, že díky své dračí relikvii se už teď řadí mezi elitu Navarry, přesto dosti dbá i na svůj vzhled, u kterého ví, že s ním dokáže rozptýlit, převážně ty méně chytré protivníky, hlavně mužské, jenž přemýšlí svým druhým, menším mozkem. Sice se jí někteří jezdci líbí (a i některé jezdkyně), ale v poslední době si začala všímat i některých pohledných kadetů od pěchoty nebo léčitelů. Morrigan si ale dala v druhém ročníku poněkud zvláštní cíl; svést písaře.

posty