Thomas Hohwie

thomas hohwie

2. 12. 581, Madora, Morraine, Navara

2. křídlo, peruť plamene, 3. letka

signet

Timothee Chalamet

life is a desert of shifting sand dunes. unpredictable and erratic. harmony changes into dissonance, the immediate outlives the profound, esoteric becomes cliched.

Nejeden člověk by mohl tvrdit a naprosto právem, že se na akademii ocitl Thomas naprosto omylem. Jeho snem bylo se stát písařem, protože si o sobě myslí, že na to má talent. Skoro by se dalo říct, že nadání pro knihy zdědil po matce. To jen otec z něj chtěl vychovat vojáka a jezdce, což se mu nedařilo, a o to víc po něm šlapal. Thomas je drobný a poměrně malý, vyniká však alespoň v rychlosti a hbitosti. Jeho mozek pracuje téměř neustále a má velkou mozkovou kapacitu, kdy je schopen si rychle zapamatovat cokoliv, co zrovna je důležité. Má to však svou nevýhodu, protože má dobrou paměť v krátkodobém měřítku. Poměrně špatně mu funguje dlouhodobá paměť, takže většinu své minulosti zkrátka vypustil. Buď jeho mozek pracuje jinak, nebo to může být způsobeno traumatem, kdy otec po něm doslova šlapal, aby z něj vychoval vojáka. Thomas si opravdu nevěří, že by mohl přežít kvadrant jezdců, a tak si v hlavě už sepisuje závěť. Většinu času si tedy plave ve svých myšlenkách a snech, které ho alespoň trochu drží při životě. Překážky, které mu život nadělí, nepřekonává s takovou lehkostí, jaká by se od něj čekala, ale trvá mu nějakou dobu, než je schopen je překonat a jít dál. To se může zdát paradoxní k jeho mozkové kapacitě, s kterou není radno si zahrávat.

Nedá se říct, jestli je introvertní nebo extrovertní povahy, protože vždycky záleží na tom, s kým se zrovna baví. Pokud mu někdo rozumí a vidí v něm jeho potenciál, umí být ukecaný a veselý, protože v ten moment je velmi šťastný, že někdo vidí to, co většina ne. Ale seznamovat se s lidmi moc neumí. Svým způsobem je samotář, který většinu času moc nemluví, ale opravdu záleží s kým je zrovna v kontaktu. Přes lávku přenesl matčin deník, ve kterém se rozhodl pokračovat a tahle věc je pro něj to nejdůležitější a nejcennější, co má. Kdyby se někdo jen pokusil mu ho vzít, poznal by, že i Thomas se dokáže pořádně naštvat. A to působí jako klidný člověk, který by do sebe nechal spíš kopat, než aby se bránil. Nemá rád násilí, proto si vždy i myslel, že jednoduše do kvadrantu jezdců není vhodným kandidátem. Nelíbí se mu, čeho jsou ostatní schopni jen aby přežili, i když je to logické. Pořád to nemění nic na tom, že jeho emoční stránka v tomto ohledu vyniká. Přitom většinou jedná logicky a rozumově, málokdy se nechává strhnout emocemi, i když někdy dokáží být jeho emoce velmi silné a převzít vládu nad jeho jednáním. Zvlášť pokud se jedná o něco, na čem mu záleží. Svět vnímá jako kruté místo a v něm by byl šťastný jen mezi knihami, kde se násilí přenáší na papír. Jenže ten sen už nejspíš dávno vyhasl, což si nese v sobě a opravdu je to věc, která ho bolí. Narážky na jeho osobu dokáže docela dost zkousnout, ale i on má své hranice. Když se naštve, působí jako vzteklá čivava, protože štěká, ale nekouše. Nejradši by neublížil ani mouše kdyby nemusel, tak se staví k násilí. A díky tomu je v tomto světě snadnou kořistí, což moc dobře ví.

Má rád knihy, to je opravdu věc, která ho naplňuje. Mrzí ho, že otec jeho lásku ke knihám nesdílí, ale měl alespoň matku, která ho v jeho zájmu podporovala. Za to jí je neskutečně vděčný. Také miluje tichá místa a nemá rád příliš hluku. Má špatný vztah k násilí a nechce prolít ničí krev. V jistých ohledech je naivní, protože si myslí, že bez násilí přežije co nejdýl, i když s tím, jaký je, se stal snadnou kořistí už prvním krokem z dolů z lávky. Není válečník ani hrdina a moc dobře to o sobě ví. I přesto je rád, že nespadl z lávky a neskončil jeho život, i když podle něj nemá už moc pro co žít, když ho otec donutil vstoupit do kvadrantu jezdců. Narozdíl od svých starších sester opravdu není bojovník, který by se hodil tam, kam ho otec poslal. A jestli by to někdy šlo změnit, nejspíš by ho otec dotáhl zpátky nebo ho vlastnoručně zaškrtil, i když matka by na něj byla jistě pyšná, že si šel za svým. Nemá moc pevnou vůli a často se nechá přemluvit k něčemu, co je naprostou blbostí, jen proto, aby měl od lidí pokoj. Lidem se tedy spíš vyhýbá nebo se lidi víc vyhýbají jemu, protože je podivínem a ty nemá nikdo rád. Radši má teplo než zimu a také zimu hůře snáší, což je možná způsobeno jeho drobnou stavbou těla. Moc svalů na jeho těle opravdu nenajdete, i když procházel tvrdým tréninkem od malička. Zkrátka nebyl nikdy stavěný na to, aby se z něj stal extrémní silák, jehož tělo je pokryté ohromnými svaly. Z komára velblouda prostě člověk neudělá. Jeho potenciál je v jeho mysli, nikoliv těle, ale na určitých místech mu to je k ničemu, což moc dobře ví.

Jeho matka pochází ze šlechtického rodu a stejně jako on odmalička, byla černou ovcí rodiny. Jediná dobrá věc, která se jí podařila byla, když si našla muže z rodiny jezdců. Rodiče se potkali, když oba sloužili na vojenské základně Monsserat. Když matka zjistila, že je v jiném stavu, přestěhovali se do Madory, kde si vytvořili zázemí. Sice otec většinu času strávil na vojenské základně, a tak matka byla na své děti většinu času sama, i přesto nikdy rodinu nenechal ve štychu, když bylo potřeba. S názory se však rodiče často rozcházeli, protože otec ze svých dětí chtěl jezdce jako byl on sám a trval na tom, že jeho dvě dcery a později i syna, od mala bude trénovat, aby dokázali zvládnout lávku, gauntlet a akademii. Thomas se narodil jako nejmladší z rodiny a od mala byl nejvíce podobný matce. Také nesnášel tréninky otce a raději ležel v knihách, což na něm otec nesnášel a o to víc si jeho tréninky vychutnával. Pro jeho otce byl jediný syn, a tak chtěl, aby překonal své dvě starší sestry, což se ale nedařilo. Výškou byl už od malička dost podprůměr, drobná stavba těla mu znemožňovala dosáhnout takových kvalit, jakých dosahovaly jeho sestry. Se svými sestrami měl zvláštní vztah, protože do něj od malička rýpali a dělali si z něj srandu, že je úplná nicka. Postupem času se naučil jim nesvěřovat s ničím a snažil se na maximum, aby nebyl alespoň tak úplné nic, i když mu výcvik od otce dával dost zabrat.

Už jako malý měl Thomas nejblíže k matce, které byl podobný i vzhledem. Tmavé vlasy a tmavé oči, skoro její totožná kopie. Ale nejen tím si měli s matkou blízko. Od malička miloval, když mu předčítala z knih a chtěl se co nejdříve naučit číst, aby mohl číst sám. To pro něj bylo důležitější než výcviky od jeho otce, který měl jinou vizi na to, jaká budoucnost ho čeká. Rozpory s otcem byly na denním pořádku už od dětství, kdy ve výcviku nebyl tak schopný jako jeho starší sestry, a tak byl často s nimi porovnáván. A jako muže ho to dost zasáhlo. I když se snažil, jak nejvíce dokázal, nic se nezměnilo na tom, že jeho tělesná stavba byla jemnější a tudíž bylo nereálné, aby dosáhl kvalit, které se od něj očekávaly. Jeho úzká rodina, kromě matky, nebyla však jediná, kdo na něj měl uštěpačné poznámky na jeho stavbu těla a zájmy. Stejně jako jeho matka byla černou ovcí rodiny, Thomas na tom byl stejně. Ale pořád měl alespoň matku, která ho chápala a mile podporovala v jeho zájmu o knihy. Jakmile to dokázal pobrat, učila ho číst a později i psát. Kdyby nebylo jeho otce, vzpomínky na dětství by měl krásné. Alespoň ty, které se točily okolo jeho matky krásné byly. S otcem neměl nějak pozitivní vztah, protože si nerozuměli ohledně vize jeho budoucnosti. Thomas si už od malička přál stát se písařem, ale to mu otec v jednom kuse rozmlouval a zakazoval. Díky němu se začal rozpadat i vztah mezi jeho rodiči. Matka ho neustále bránila, a tak se rodiče často hádali a mnohdy spolu i nemluvili. Tichá domácnost začínala být na denním pořádku.

Ve škole nebyl moc schopen si najít přátele, kteří by pochopili jeho intelekt a talent pro literaturu, a tak většinu školní docházky trávil sám. I tak se ale našlo pár starších spolužáků, které jeho intelekt zaujal natolik, že se s ním dali do řeči. Takže pro vrstevníky byl podivín, ale dva přátele si nakonec našel. Mezitím se jeho sestry přihlásily do kvadrantu jezdců, a tak zůstal brzy doma jediný. O to víc si začal jeho otec vychutnávat jeho výcvik. Thomas tedy musel najít způsob, jak to přežít, a tak se naučil postupem času sázet na svou rychlost a hbitost, protože sílu zkrátka tolik neměl, aby mohl vsadit na ní. Nakonec nebyl až tak marný, aby se nenaučil, jak přežít. Nebyl to však konec všeho. Otec ho v pubertě vzal na Monsserat, aby se seznámil s jeho drakem, zeleným jitřenkoocasým samcem. První setkání s drakem tváří v tvář v něm zanechalo strach. Zelený samec vypadal nejen děsivě, ale on zkrátka byl děsivý. Kdyby nebyl Thomas synem svého otce, upálil by ho zaživa, protože podle něj takový neměl ani existovat, natož se na něj dívat. Otec mu ale plánovanou vraždu svého syna rozmluvil. Tenkrát strávil Thomas s otcem na základně několik dní, kdy viděl z první linie co všechno práce na základně obnáší, a jak děsivé a zároveň fascinující může být pohybovat se kolem draků. A že jich tu bylo spoustu. Po návratu domů svůj názor na svou budoucnost stejně nezměnil, stále se chtěl stát písařem. Matka ho v tom podporovala, dokud neonemocněla a nezemřela. Její umírání bylo dlouhé a nehezké, protože nemoc z ní pomalu vysávala život a nikdo nevěděl, jak ji zachránit. Po její smrti, se otec změnil v krutého muže, který si nebral servítky. Jakmile Thomas dokončil povinnou školní docházku, brával ho na základnu, kde ho trénoval a chtěl po každém z ostatních jezdců, aby mu zabavili každou knihu, kterou jen vezme do ruky a na kterou se jen podívá.

Když došlo na moment rozhodnutí, do kterého kvadrantu vstoupí, neměl na výběr, protože otec myslel naprosto vážně svá slova, že ho do kvadrantu jezdců klidně dotáhne za nohy. A to také udělal. Doslova ho dotáhl do akademie a sledoval, jak jeho syn šplhá vzhůru, aby překonal lávku. Jediné věci, které si dokázal odnést byly kusy oblečení a matčin deník, který skrz otce propašoval. Neměl žádnou zbraň, která by mu patřila. Otec ho však překvapil tím, že mu daroval své dvě dýky, které od této chvíle byly jeho. Tvrdil, že bez zbraně by dlouho nepřežil, ale Thomas na to měl názor takový, že nepřežije ani tak. Že se nedožije ani konce lávky, na kterou pomalu vyrazil. Roztáhl ruce a po malých pomalých krocích šel dopředu. Nedíval se dolů, protože z té výšky měl závratě. Díval se jen před sebe, na druhý konec, kam se dostal, ani netušil jak. Cítil se tak šíleně vyčerpaný, že málem padl na konci lávky na kolena, ale musel jít dál, protože tady jeho cesta nekončila.

zythar

Zelený škorpiocasý || 1. kategorie - 5,5 metru || Samec

Zythar, celým jménem Zytharxaradoran, je mladý sotva 15 letý samec, který poprvé projevil zájem o propojení tento rok, i když mu to nebylo doporučováno kvůli jeho nízkému věku. Je malý a velmi nezkušený, ale svou inteligencí dokáže mnohdy překonat i starší draky než je on sám. Umí být velmi prohnaný a chytrý, dokáže rychle jednat, ale stále má ještě mnoho, co se musí naučit. Jeho nezkušenost by se mohla brát jako překážka k tomu, aby vůbec byl schopen se svým jezdcem projít akademii a naostro bojovat kdesi na bitevním poli. Avšak on někde uvnitř cítil, že teď je ten správný čas na to se propojit a věděl, že někde začít musí. Thomas ho zaujal svou inteligencí, se kterou se pohyboval po letovém poli. Cítil jeho strach, který měl, ale nebral to v potaz. Možná tomu měl věnovat více pozornosti, protože jak si mnohokrát vyslechl, není to zrovna dobrá vizitka jezdce, kterého si vybral. Jenže Zythar hleděl spíše na jeho inteligenci a celkové jednání, než na strach, který v něm cítil. Navíc v momentě, kdy se střetli tváří v tvář, od něj Thomas neutekl, stál na místě jako přikovaný a vyčkával, co Zythar udělá.

Takže podle něj ten člověk není jen plný strachu, ale je plný rozumu, který mu velí. To mají ostatně společné a to byl hlavní důvod, proč si ho vybral. Rozumová stránka je u něj velmi silná. Málokdy jedná emočně a většinou si emoce ani nepřipouští. I když je mladý se zatím nulovými zkušenostmi, dokáže překvapit svým rozumem a klidným chováním, které by se spíš dalo čekat na starší draky.

Pochází z rodové linie Cruaidhuaine, díky čemuž i on má velmi stabilní spojení s magií. Výsledkem je nejen to, že je s předávání magie svému jezdci velmi opatrný a obezřetný, ale také to, že i jeho povaha je dalo by se říci velmi stabilní. Na tak mladého draka je Zythar velmi klidný a vyrovnaný. Nemá v povaze zastrašovat ostatní lidi i draky a vybíjet si na někom zlost. Spíše než agresivní chování volí jednoduchou ignoranci, kterou obdarovává ty, kteří mu jsou nesympatičtí nebo jsou na něj nepříjemní. Pokud by ale někdo chtěl napadnout jeho jezdce, umí v sobě probudit ochranitelské pudy, které v sobě hluboko skrývá. V ten moment se může změnit na opravdu zlého, který je schopen někoho sežehnout zaživa. I když se mu pálení a žraní lidí ve skutečnosti docela hnusí, pro svého jezdce by udělal snad cokoliv, aby žil. Sice se propojil velmi brzy a velmi mladý, ale svého jezdce si chce udržet jak nejdýl to půjde. I kdyby pro to měl udělat prakticky cokoliv, co by udělat musel. V mnoha ohledech je naivní díky svému nízkému věku, protože ještě neprošel zkouškami, které by mu daly reálný vhled na věc, a tak mnohdy i jeho chování může být nesmyslné a matoucí. Sám sobě si však věří, dalo by se říct, že možná až příliš a snadno se rozhodně nevzdává, ať už mu do cesty přistane cokoliv, co musí překonat. Buď sám, nebo se svým jezdcem.

BUDE DOPLNĚNO S VÝVOJEM POSTAVY VE HŘE

Drobný, nízký, přesto hbitý a rychlý.
Je geniální a má velkou mozkovou kapacitu, je schopen si rychle zapamatovat a pamatovat si hodně věcí v krátkém časovém úseku, má velmi dobrou krátkodobou paměť, s tou dlouhodobou je to o dost horší.
Na pravé ruce má oheň - velké mateřské znaménko připomínající oheň.

bonusy

eventy

posty

Azazel

Všechny herní informace pocházejí z knižní předlohy Fourth Wing a Iron Flame od autorky Rebecca Yarros, které patří plná autorská práva. Z angličtiny bylo vše přepsáno a korektizováno adminy, kteří si tak přisvojují práva na vlastní text. NIC NEKOPÍRUJTE.

Všechny postavy a texty k nim napsané, jsou autorské právo hráčů.

Admin Tým: Arxi a Vixara

Poděkování: Rebecca Yarros, Artstation, pinterest, TStudio, Sloan, Esmeray Lilith, PlayGround

Stav hry: Aktivní || Spuštění: 19.7. 2024