Bitva o Chakir

bitva o chakir

DATUM UDÁLOSTI
16.1. 599 p.s.
MÍSTO UDÁLOSTI
Základna Chakir, provincie Elsum

VELITEL ZÁKLADNY
Marvin Voss
POČET MRTVÝCH
Navarra: 1024 || Poromiel: 1197

Jiným názvem Bitva hořící hvězdy, byl konflikt jenž se odehrál v polovině ledna roku 599 po Sjednocení. Během bitvy oblohu proťal letící meteor, jenž podle všeho dopadl někam na území Poromielu v provincii Braevick. V této krvavé vřavě zahynulo dohromady přes dva tisíce vojáků. Jenom tisíc a dvacet čtyři vojáků zemřelo pro ochranu Navarry - z toho bylo tisíc sedm z armády pěchoty. Dále zahynulo sedmnáct jezdců, kdy jen osm draků dokázalo unést smrt svého jezdce a vrátili se zpátky do Údolu.

Útok hejna přišel krátce před půlnocí. Nepřítel využil chladné mlhy a větrného počasí, který rozfoukával sníh a tvořil tak přirozené krytí. Letci z Poromielu byli dokonce tak důmyslní, že části peří svých gryfů natřeli bílou barvou, aby byli ve sněžném prostředí co nejnápadnější. První útok přišel z jihozápadu. Jako první zemřela důstojnice Alma Rychterová, která měla v této části hlídku. Šíp z kuše jí proťal hrdlo. V tomto momentě už se o útoku dozvěděli místní draci a celá základna byla zburcovaná k obraně.

Když v ne tak vzdálené Chakirské vesnici zvon odbíjel půlnoc, tak gryf jednoho z nepřátel shodil na jihozápadní zeď sud. Druhý letec ho zasáhl hořícím šípem a třaskavina v sudu způsobila tak masivní výbuch, že udělala do zdi díru a zabila uvnitř šest lidí. Zatímco draci už byli ve vzduchu a začali chrlit oheň, někteří nepřátelé už byli uvnitř základny. Podle dostupných informací se probili až k točivému schodišti a dostali se až na jižní stěnu k samostřílům a dělům. Stejná forma třaskaviny, známá nově jako Hněvivci, byla použita na vojáky pěchoty obsluhující děla a samostříly.

Pozn. Hněvivec je tekutá zápalná zbraň, která hoří i ve styku s vodou. Jedná se o směs síry, smůly, koudele, roztlučeného kadidla, sosnového dřeva a pilin. Uzavřená většinou v keramických a jiných snadno rozbitelných nádobkách. Jedná se o velmi výbušnou a hořlavou směs. Důstojník Wilass Cirran to popsal: „Hluk, který tropil, byl jako hřmění a všude byl ohěň, jako kdyby na náš útočil drak."

V momentě, kdy se nepřítel zmocnil děl a samostřílů, padl další jezdec a s ním i jeho drak. Důstojník Bellis a jeho zelená dýkoocasá dračice Riga, padli za oběť a zřítili se na úbočí jedné ze skal. Velitel Voss na nic nečekal a se svou hrozivou hnědou mečoocasou dračicí Zafiye, zaútočil na obrannou zeď. Zafiye vychrlila oheň a zničila tak všechna děla a samostříly na jižní straně základny. Spálila tak i nepřátele. Přesto nepřítel stihl základně dost uškodit.

Celá obrana a boj o základnu trval pět hodin a dvacet šest minut. Poromielci se snažili probojovat až do podzemí základny, ale byli zastaveni, když pokládali výbušniny k základům a k podzemním tunelům. Byla zapálena pouze jedna rozbuška, ale kdyby vybouchla, tak by roznítila dalších dvacet, které by Chakirskou základnu dost možná srovnaly se zemí. K tomu nedošlo pouze díky pohotovosti jezdců a jejich signetů, jenž nepřátele zastavili. Kapitánka Elyn Watersová se signetem elasticismu se obětovala a roztáhla své tělo, kterým omotala třaskavinu jako obal. Bomba vybuchla uvnitř a zabila ji. Tlaková vlna od výbuchu poškodila podzemní prostory základny, ale nijak fatálně.

Watersová byla po smrti
vyznamenána hrdinskou
smrtí a posmrtně povýšena
na majorku.

Hodinu před koncem boje, nad Esbenskými horami a základnou, proletěl hořící meteor. Ten dodal navarrským vojákům naději. Draci to brali jako ohnivé znamení pro boj. Bitva nakonec skončila ještě pár hodin před východem slunce. Někdy krátce po páté hodině ranní, se na základně rozhostilo ticho doprovázené pouze kvílejícím horským vichrem a šlehání plamenů. Nepřítel byl poražen a zbytek jejich sil odražen.

Chakirská základna byla na jihu poměrně dost poškozena a bylo ztraceno mnoho životů. Skoro polovina těl mrtvých vojáků se v horách ani nenašla. I některá dračí těla byla ztracena pod návalem sněhu, neboť exploze na základně a chrlení ohně, kdy se některé střely strefily do hor, způsobily sněhové laviny.

„Útok jsme odrazili během pár hodin. Nepřítel si vybral výhodnou dobu na útok. Hrálo jim do karet počasí. Možná se nepřítel i infiltroval a zjistil si informace o hlídkách. K pochybení na základně nedošlo." - Marvin Voss.

Svědectví podal velitel základny Marvin Voss, majorka Annalith Brassová a důstojník Dean Colvin.

SEPSAL:

Alton Valderman

verze dostupná pouze pro vysoce postavené

Já, poručík Niklaus Fesben, se přiznávám k pochybení a nedodržení kázně a vzepření se rozkazu. Měl jsem důstojnici Rychterovou vystřídat na hlídce, ale kvůli mým sobeckým zájmům, zahrnující lidské potěšení, jsem tam nepřišel. Beru za její smrt plnou zodpovědnost, stejně tak za útok nepřátel, o kterém mohla základna vědět dříve. Tímto přijímám jakýkoli trest, který mi kvórum udělí.

Tímto dopisem bych ale také chtěl požádat soudící o shovívavost. Mám informace, které by mohlo velení Navarrské armády zajímat. Například zmizení celého batalionu pěchoty dva dny před útokem. Osobně jsem na to místo v soutěsce nedaleko Údolí kostí zaletěl, abych si ho prohlédl. Stopy po dračím ohni byly zřejmé. Batalion pěchoty byl napaden drakem.

Všechny herní informace pocházejí z knižní předlohy Fourth Wing a Iron Flame od autorky Rebecca Yarros, které patří plná autorská práva. Z angličtiny bylo vše přepsáno a korektizováno adminy, kteří si tak přisvojují práva na vlastní text. NIC NEKOPÍRUJTE.

Všechny postavy a texty k nim napsané, jsou autorské právo hráčů.

Admin Tým: Arxi a Vixara

Poděkování: Rebecca Yarros, Artstation, pinterest, TStudio, Sloan, Esmeray Lilith, PlayGround

Stav hry: Aktivní || Spuštění: 19.7. 2024

bitva o chakir

DATUM UDÁLOSTI 16.1. 599 p.s. MÍSTO UDÁLOSTI Základna Chakir, provincie Elsum

VELITEL ZÁKLADNY Marvin Voss POČET MRTVÝCH Navarra: 1024 || Poromiel: 1197