Kvadrant písařů

Kvadrant písařů je jedním ze čtyř kvadrantů na Basgiathské válečné akademii. Jejich uniforma je spíše róba s kapucí v krémové barvě. Právě kapuce je navržena tak, aby písaři nevyčnívali u svazků, je to pro ně symbolem toho, že nikdo a nic není důležitější než dokumenty a knihy v archivech. Znakem písařů je otevřený zlatý obdélník.

V Den branné povinnosti musejí kandidáti na písaře složit písemnou přijímací zkoušku, aby mohli začít s výcvikem písaře. Část jejich zkoušky zahrnuje kompletní historii Navarry a jejího komplikovaného vztahu s Poromielem. Písaři musejí udržovat emocionální vyrovnanost, skrze kterou dokazují, jak vážně berou svojí práci a jak moc jí jsou oddaní. Usmívání nebo objímání přátel je v kvadrantu odsuzováno. Kadeti se mohou během svého tříletého studia vracet domů na letní přestávky.

Povinností písařů je také zaznamenávání jmen všech branců, písařům je ve Dne branné povinnosti dovoleno vstoupit do kvadrantu jezdců a zaznamenávat jména kandidátů, kteří úspěšně přešli lávku a stali se kadety. Hlavně v kvadrantu jezdců neustále aktualizují jména, vzhledem ke zdejší vysoké úmrtnosti v prvním ročníku. Kurátor kvadrantu písařů také vyučuje analýzu bitev v kvadrantu jezdců, jelikož mají písaři přístup ke všem vybojovaným bitvám, ale i k nejaktuálnějším problémům Navarry a k informacím o každém vojenském pohybu. Kvadrant jezdců každý večer zašle do archivu seznam knih a svitků, které potřebují na druhý den, a písaři jim je každé ráno připraví a odevzdají.

STUDIUM

Ještě před Branou povinností, jsou dobrovolníci povinni zvládat psanou formu obecné řeči - slovosled, gramatika..., psát čitelně a zvládat přečíst nejrůznější stylizace rukopisů. Po úspěšném složení písemné zkoušky, se z dobrovolníků stávají kadeti písařů. I oni mají tříleté studium, během kterého ne všichni zvládnou přejít do vyšších ročníků, aby se z nich stali skuteční a plnohodnotní písaři. Kadeti se rozdělují do několika skupin, které se postupně střídají ve studiu na určitých místech. Každá skupina ve všech ročnících, má svého tzv. Primuse, jenž se dá považovat ze velitele skupiny. Písaři začínají svůj den tradičně od páté hodiny ranní. Počet zlatých obdélníků vetkaných do ramene jejich tuniky označuje rok jejich studia.

Primáni se kromě historie a archivní povinnosti, věnují i studiu samotného písma a také jazyků. Hned v prvním ročníku si kadet musí vybrat jeden ze tří mrtvých jazyků, který se naučí a na konci akademického roku, z něj bude skládat písemnou i ústní zkoušku. Primáni se do archivu dostanou pouze s doprovodem sekundána, terciána, profesora či Kurátora kvadrantu. Primáni také zapisují jména všech nových dobrovolníků i branců do kvadrantu jezdců. Také v knihách jmen mění status z živých na mrtvé a zapisují způsob a místo jejich smrti.

Sekundáni mohou do archivu vstupovat bez doprovodu. Jejich hábity dostanou označení pro druhý ročník, mají nové možnosti i povinnosti. K dalšímu studiu si musí písaři vybrat jeden další ze zbývajících mrtvých jazyků. Na konci celého studia je povinnost umět minimálně dva mrtvé jazyky. V druhém roce studia se věnují výhradně přepisům a studiu starých knih. Písmo se již neprobírá a místo toho se sekundáni zaměřují na formulace jazyka a psaných forem, zlepšení slovní zásoby a také střídavě skupiny odjíždí z Basgiathu do archivu v Calldyru, kde stráví týden. Zkoušky druhého ročníku jsou písemné. Pouze zkouška z dalšího mrtvého jazyka je i ústní. Ve druhém ročníku se také vybírají nejlepší písaři, který se mohou dát na tzv. Cestu adepta. A to získání titulu kurátora.

Tercie je vrchol předchozích ročníků a skládají písemné zkoušky ze všeho, co se za poslední tři roky naučili. Terciáni dokonce navštěvují bojové základny, aby si vytvořili vlastní originální rukopisy. Velká zkouška se také skládá z vlastní písemné práce, která zahrnuje zpracování vylosovaného tématu - Historie Navarry, jazyky a písmo. Pouze tři nejlepší písaři se mohou stát budoucím kurátorem nějakého archivu, ale jenom jeden z nich nástupcem kurátora v Basgiathu.

Po absolvování studia písaři buď zůstávají v Basgiathu jako prostí písaři, profesoři a nebo odjíždějí do ostatních provincií, kde pracují jako archiváři, knihovníci či osobní písaři a nebo se dají na dráhu spisovatelů.

ARCHIV

Nachází se v podzemí Basgiatské válečné akademie jako součást kvadrantu písařů. V podzemí vede tunel osvětlený magickmi světly a všude kolem je cítit zemitá vůně. Na konci tunelu se nachází masivní železné dveře, jenž připomínají trezor. Na dveřích jsou pomocí kovorytu vyznačeny prastaré značky a symboly. Tyto dveře jsou pravděpodobně staré pět set až šest let. Do archivu smějí vstoupit pouze písaři. Jezdci jen s udělenou výjimkou, popřípadě zde mohou mít službu.

Uvnitř archivu se udržuje co nejvíce snesitelná snížená kapacita čerstvého vzduchu jako součást protipožárního opatření a také kvůli vlhkosti. Je tam tedy velký podtlak, na který si písaři musejí zvyknout a naučit se správnému nadechování a vydechování. V archivu smí najednou trávit maximálně deset písařů. Zbytek odchází do jiné místnosti s o něco větší kapacitou vzduchu, jenž tam proudí skrze podzemní trubky a kde mohou nadále pokračovat ve své práci. Této místnosti se lidově říká Béžovka - kvůli velké koncentraci písařů na jednom místě.

Archiv je plný stolů a vysokých polic, na kterých se nachází prastaré knihy, svitky a listiny. Všechny jsou seřazené podle žánru či druhu, k čemu se řadí. Například svitky válečných analýz, historie Navarry podle období, války a bitvy, informace o dracích, signetech a další. V archivu je zakázaný jakýkoli oheň. Všude se používají magická světla.

Nachází se zde originály či kopie téměř každé knihy či jiné písemnosti za posledních šest století. Vzácně se tu nachází i svitky z období před Sjednocením. Nejsou tu pouze vyřazené knihy či převeliké vzácnosti, které jsou uloženy mimo Basgiath a to v archivech v Calldyru. Například Bajky o veninech či Wyvernách, byly z archivu vyřazeny a není tu o nich nic.

Součástí archivu je Královský trezor do kterého ale mohou vstoupit pouze členi Královské rodiny, kterým koluje v žilách královská krev. Po jejich doteku se otevřou magické dveře. Část inventáře v tomto trezoru obsahuje svazky ostrovních království a deníky Lyry z Morraine a Warricka z Lucerasu, členů První šestky.

KODEX

Ač to pro některé může znít třeba legračně, tak i písaři mají přísná pravidla a kodex, který pro ně platí a jeho porušení se trestá.

quadrant-pin_scribe_gold_pin_1_1000x_edi

Zničení či ztracení jakéhokoli rukopisu znamená pro písaře vyhození z kvadrantu.
Vynášení knih či jiných písemností z archivu bez povolení, je trestné.
Každé vypůjčení svitku či knihy, musí být zapsáno i se jménem, kdo si písemnost vypůjčil a kdo ji vydal.
Písaři se zavazují vykonávat svou práci zcela odevzdaně. Neplnění svých povinností a jejich zanedbávání, může vést k vyhození z kvadrantu.
Písaři se neusmívají a neobjímají své přátele.
Kodex nařizuje, aby písař ovládal perfektně obecnou řeč a mluvil plynule minimálně dvěma dalšími, dnes již mrtvými jazyky - Stará Lucerijština, Tyrština či Morrainština.
Kodex písařům zakazuje navazovat milostné vztahy.
Každý písař zodpovídá za knihy, rukopisy a jiné listiny, které přepisuje či vypůjčuje.
Róby písařů musejí být vždy čisté.
Jakékoliv jídlo či pití, je v archivech zakázáno.
Písaři mají zakázáno si dělat kopie rukopisů pro osobní účely.