top of page
Tento web byl vytvořen v editoru webových stránek od . Vytvořte si svůj vlastní ještě dnes.Začít
.com
provincie morraine
chantara
Malá vesnice, jenž se nachází poblíž řeky Iakobos a která už dlouhé věky zásobuje Basgiath jídlem, oděvy a nejrůznějšími potřebami, které akademie zrovna potřebuje.
Lidé v Chantaře ve své vesnici rádi uvítají členy kvadrantu léčitelů, pěchoty i písařů. Jezdce ale moc v oblibě nemají a to zejména díky drakům, jenž si v okolí vesnice dělají co chtějí. V Chantaře se taky nejednou našel nějaký kadet či dokonce jezdec podříznutý a vesnice s tímto nechce mít nic společného. Pánem vesnice je starý, ale přesto čilý Devon Avock
Na drakovi půl hodiny, pěšky až dvě hodiny, vzdálený vodopád, jenž se nachází hluboko v horách. Voda teče přímo z kamenné vytesané dračí hlavy do malého jezera pod ní.
Kamenná hlava je opředena mnoha legendami a pověrami. Může být stará pět až šest století, možná i déle. Je tak obrovská, že se mnoho jezdců shoduje na tom, že zobrazuje draka páté kategorie.
Kolem malého jezera jsou všude hory a hustý jehličnatý les. Jedná se o poměrně odlehlé místo, které je občas zahalené mlhou. V zimě voda ve chřtánu často zamrzá.
iakobos
Nejdelší řeky Navarry, jenž protéká od pobřeží Calldyru provincií Luceras, konkrétně Luceraskými horami až do provincie Morraine a vlévá se do Smaragdového moře na severu.
Iakobos protéká přímo pod lávkou a mostem, který rozděluje kvadrant jezdců od zbytku kvadrantů v Basgiathu.
Půda kolem řeky je velmi úrodná a není žádným překvapením, že v jejím okolí se nachází několik desítek drobných osad, ve kterých žijí lidé a řeku používají pro svou obživu, ale také pro transport nákladu z bodu A do bodu B.
iakos a iakoboský záliv
Iakos je přístavní město a také jediné město na severu Navarry. Přestože sousedí s provincií Luceras, tak sem mrazivé vichry dosáhnou jen v prosinci a lednu. Ve městě žije zhruba kolem pěti tisíc lidí a většina z nich vlastní nějakou loď a nebo aspoň člun.
Iakoboský záliv je centrem obchodu. Město profituje na rybolovu, rybím tuku a velkochovu koz a ovcí, ze kterých získávají vlnu a kůži.
Ve městě je mnoho tržišť, vetešnictví a párkrát do roka čelí loďařským i gryfím útokům od nepřátel z provincie Cygnisen. Kromě nich ale na Iakos útočí i mořští nájezdnici z neznámých končin severního moře.
jezero basgiathu
Nachází se necelou hodinu na severozápad od Basgiathu, směrem k hranicím provincie. Basgiatské jezero je obklopené překrásnou krajinou zelených kopců, lesů a vysokých hor, které jej obklopují.
V létě se sem jezdí či létají studenti akademie koupat, neboť jezero spadá pod správu akademie. Je tudíž zakázáno zde zanechávat jakýkoli bordel. Jsou za to tresty.
Jezero je i cílem draků, kteří opustili Údol a rozhodli se navštívit svět mimo něj. Pokud je nějaký drak u jezera, je lepší ho nerušit a počkat až odletí, popřípadě návštěvu jezera odložit.
Tohle tajuplné místo leží na západ od Basgiathu. Hodinu letu a čtyři hodiny chůze až k nízké hoře zvané Dračí dráp. Vchod do jeskyně je dvě stě metrů vysoko a jedná se o poměrně úzkou štěrbinu, do které se draci nevejdou. Lidé se tam ale protáhnou snadno.
Jeskyně krystalů je obrovská kapsle plná vzácných lesklých minerálů, většinou smaragdů, ametystů a čirých křišťálů, které odráží temnou barvu jeskyně. Uvnitř se nachází malé jezírko a také drobný hmyz co ve tmě světélkuje. Krystaly vyrůstají jak ze země jeskyně, tak i z jejího stropu. Jeskyně je poměrně velká a má několik tunelů, které vedou neznámo kam.
madora
Obrovské město ve vnitrozemí provincie Morraine. Protéká jím řeka Monara, jenž město rozděluje napůl a tak je spojené hned několika mosty.
V Madoře se nachází velký archív, knihovna, obrovské náměstí, panský hrad, základna pro kvadrant pěchoty a také velké lázně, kam jezdí léčitelé z Basgiathu si pročistit mysl.
Kolem města jsou vystavěné hradby a celkem má čtyři brány na všechny světové strany. Madora je rodištěm slavného Aodana Caldera, který byl propojený s obrovským černým drakem Basgaronem. Socha obou je na místním náměstí.
monsserat
Vojenská základna a velká pevnost v kamenitých, ale přesto zelených kopcích Morraineské provincie. Nachází se na úpatí Esbenských hor a poblíž hranic. Základně se zodpovídají další drobné rozestavěné v horách.
Zvláštností na tomto místě je, že je tu mnohem teplejší podnebí, než na jiných místech v Navaře. V dubnu tu bývá horko jako v letních měsících a slunce praží do kamenných zdí základny.
Monserrat není tak masivní jako Samara, ale díky její vyvýšené poloze je po pevnině prakticky nedobytná. Monserrat je jedinou prakticky přízemní základnou. Ostatní jsou v horách.
morrainská rovina
Velké údolí plné hor, kopců a smíšených lesů, menších i větších řek, potoků, jezer a jezírek či umělých rybníků, drobných lidských osad a vodopádů. Příroda je zde skoro stejně krásná jako v provincii Luceras, jen je tu mnohem teplejší podnebí.
Rovina je bohatá na divokou zvěř. Pohybují se tu stáda srnců, srnek, laní a jelenů. Dokonce i vlci, medvědi, losi a divocí koně, kteří jsou ale často chytáni, kroceni a prodáváni.
V rovině jsou dvě větší vesnice - Alcon a Janos. Ty spolu od nepaměti soupeří a místní se navzájem nemají rádi.
Daleko na severu provincie a běžně neobydlené. Nachází se zde jen pár přímořských základen a jedna přímo v Esbenských horách.
Jedná se o poměrně deštivou zelenou lokaci, kterou sužují vlny Smaragdového moře. Na většinu pobřeží se lodí či čluny nedá dostat, protože jsou všude skalnaté útesy o které se lodě či čluny snadno rozbijí.
Draci sem zavítají jen se svými jezdci. Nepropojení draci sem vůbec nelétají a ani běžní obyvatele Navarry, či neoprávnění příslušníci armády, nemají k Morrainskému pobřeží přístup. Příliš se o této lokaci neví,
valensia
Mnohem menší město, než Madora. Leží blízko hranic s provincií Elsum a protéká jím ta samá řeka, co Madorou. Dominantou města je hrad správce a poté malá citadela pro kvadrant pěchoty.
Valensia je známá velkochovem koní, ale také kovářstvím, výrobou pergamenů, střešních tašek... vlastně je to ráj řemeslníků a každý si tu najde svoje místečko, kam se uchýlit. Nikdo a nic tu nepřijde nazmar.
Každý rok se tu pořádají koňské závody či přehlídky. Většina koní odsud také končí v Basgiatské válečné akademii, kde slouží místním kadetům během studia i po něm.
provincie tyrrendor
aretia
Aretia je hlavním a velkým městem provincie tyrrendor. Je přirozeně chráněná horami, které na město vrhají temný stín.Z další strany je město chráněno vysokými Dralorskými útesy a od Basgiathu vzdálené 18 hodin letu.
Význam zde mají zelené střechy domů, jejichž zdi jsou porostlé nejrůznějšími rostlinami.
Zdejší architektura je o něco jiná, než ve zbytku Navarry. Největší památkou je zde chrám bohyně Amari a poté velká Aretijská knihovna.
V Aretii je také vojenské nápravné zařízení, kde se většinou cvičí problémoví mladiství, jenž jsou pak posílání do Basgiathu.
athebyne
Athebyne je podobně stavěná válečná pevnost jako Monserrat. Má čtyři věže a čtvercový základ. Nemá tak pevné zdi, které by draky udržely, ale přesto se jedná o velmi důležité strategické místo.
Athebyne je postavená těsně u skály a poblíž hranic s Krovlou. Jen o pár kilometrů dál se nachází vodopád a pak vesnice, kde žije zhruba 300 lidí.
Athebyne se také používá jako jediná obchodní žíla, kde Navarra obchoduje s Poromielem a to díky Ressonské dohodě. Resson se nachází na půdě Poromielu, ale Navarra si na toto místo dělá nárok. Aby se zamezilo konfliktům, obě království přistoupila na obchod.
dralorské útesy
Sahají od hranic s Krovlou až po hranice s Calldyrem. Rozprostírají se od chladných vln Arctilského oceánu až po Tyrrendorské planiny a vyzdvihují celou část tohoto kontinentu tisíce stop nad Poromiel.
Dralorské útesy se skládají převážně z černých kamenů, které jsou přirozenou ochranou vůči nájezdům. Jediná pěší cesta skrz tyto útesy je přes Medaroský průsmyk. V jiných případech každého strhnou těžké silné vlny a každá loď se rozbije o kamenné stěny a kameny trčící z moře.
Mnoho lidí považuje Dralorské útesy za prokleté a tajemné, protože jsou často zahalené mlhou.
lewellen
Velké město nacházející se týden pěší cesty od Aretie, směrem na západ, až za Tyrrendorskými planinami. Město je ohraničeno nižšími hradbami a za městem protéká menší řeka Silvea.
Kolem Lewellenu se nachází mnoho polí, neboť v této oblasti je nejúrodnější půda v celém Tyrrendoru. Lewellen tedy profituje na vyvážení nejrůznějších surovin a to zejména na všem, co se zde vypěstuje, včetně bavlny. Dominantou města je správcův dům a také vysoká strážní věž.
V roce 592 p.s. zde byl popraven Marnax Arsen - sériový vrah, který zabil 23 žen.
malekovy slzy
Vodopád nacházející se kilometr od průsmyku Medaro. Malekovy slzy pocházejí z řeky Tyrea, jenž protéká celými Tyrrendorskými horami.
Tento majestátní vodopád je až 800 metrů dlouhý a jeho voda se dostává až do Arctilského oceánu a také se vlévá do řeky, jenž vede až do Poromielu.
O Malekových slzách se proslýchá, že vznikly v době Velké války, tehdy, když bylo prastaré území zničeno a staly se z nich Pustiny. Pověsti šeptají, že i samotný bůh smrti byl z té tragédie zarmoucen a jeho slzy naplnily řeku Tyreu a vznikl tak vodopád, který známe dnes.
Jedná se o jedinou pěší, ale zrádnou cikcak stezku, po které se lze dostat po Dralorských útesech až nahoru. Počátek cesty má náznaky schodů, ale ty postupně mizí, jak cesta postupně stoupá do výšky.
Čím výš se někdo dostane, tím strmější a nebezpečnější cesta je. Na některých místech je cesta tak úzká, že člověk musí být doslova nalepený na kamenné stěně, aby se dostal dál. Nemluvě o vichru, který tam fouká.
V průsmyku jsou celkem dvě vhodné zastávky, které jsou bezpečné na odpočinek či přečkání noci. Jedná se o větší skalnaté výběžky.
tyr
Malé, ale velmi malebné město se zhruba tisícem obyvatel, jenž se nachází 60 kilometrů od hranic s Calldyrem. Městečkem protéká řeka Azul, ale lidově se říká Modravka.
Zdejší lidé nemají příliš v lásce cizince a jsou vůči nim nedůvěřiví. Velmi si chrání své soukromí a někdo by mohl říct, že místní jsou lakomí a dost konzervativní.
nachází se zde radnice, menší knihovna a malý archív, který ale není tolik udržovaný. Tyr se specializuje spíše na oděvní průmysl, chov dobytka a také šperkařství, neboť jsou v okolí bohatá ložiska Moldavitů, opálů i jantarů.
tyrrendorské hory
Nebezpečné, temné a zrádné. Tento horský pás je další přírodní bariérou a odděluje Tyrrendor od Deaconshiru a Elsumu. Nad Tyrrendorskými horami se často vznášejí šedá mračna, ze kterých nebe chrlí prudké deště.
Hory jsou plné srázů, nebezpečných skalnatých bludišť, jeskyní, propastí a roklin. Cesta po svých není možná a bezpečnější je plout po řece, když zrovna není rozbouřená.
V horách prý straší duchové a podle místních pověrčivců, tam žijí i démoni a další příšery, které tam kdysi dávno zahnali samotní draci.
tyrrendorské planiny
Přestože je na některých místech zeleň, tak jsou tito planiny převážně kamenité a suché. Po celé šíři planin se nenachází žádné obydlené město, spíše jen opuštěné staré ruiny - města duchů.
Planinami většinou cestují kočovné skupiny. Protéká tam jedna úzká řeka ai přes tmavá mračna a občasný déšť, jsou tyto končiny nehostinné pro život. Nejspíše kvůli kyselým dešťům, jenž mají na místní přírodu devastující účinky. Zejména kvůli tomu zde nežijí žádní lidé a ani zvířata, Všichni se zdržují víc na západ či na východ.
Planiny se táhnou od severní části tyrrendoru až po nejjižnější část Dralorských útesů.
bottom of page